REAKCE JARNÍ ŘEPKY NA RŮZNOU HUSTOTU VÝSEVU A HNOJENÍ NPK

Rection of the spring rape on the different sowing rate and fertilization by nitrogen phosphorus and potassium

Daniela Ostrowska, Jacek Markus

SGGW Varšava

Úvod

Pěstování jarní řepky se v Polsku obnovilo v roce 1994 po dlouhé době přerušení- Nadto výnosnost řepky jarní činí v porovnání s řepkou ozimou 16-80% a to i v případě, že pěstování jarní řepky je zdůvodněné. Jarní řepka má s ohledem na nižší výnosový potenciál menší nároky na hnojiva, specielně na dusík. To upřednostňuje pěstování jarní řepky v méně intenzivních podmínkách, včetně ekologického systému pěstování.

Typické pro řepku je velmi vysoká variabilita výnosů a plochy osevu, který kolísá v hranicích 337-632 tis. ha, v závislosti na roku (1995-1998). S ohledem na vysoké riziko vymrznutí řepky ozimé , specielně na východě Polska, vzniká potřeba uplatnění jarní řepky. Proto roste i plocha jejích osevů z roku na rok a v roce 1998 činila 100 tis. ha. Podobně v centrálních částech Polska dochází k vymrznutí a vzniká potřeba náhradních osevů jarní formou. Odtud vzniká i potřeba zjistit reakci jarní řepky na různou hustotu výsevu a na dávky NPK v těchto podmínkách.

Materiál a metody

Pokusy byly založeny na Pokusných pozemcích katedry rostlinné výroby SGGW Varšava v Ursynově v letech 1997-1998. Půdy (plowé) patří k dobrým pšeničným půdám, pH 6,5, obsah P i K je dobrý. Pokusy se uskutečnily na dánské odrůdě Star, která byla v Polsku registrována v r. 1996. Termíny výsevu byly 22.4.1997 a 23.4.1998, termíny sklizně 22.8.1997 a 24.8.1998, vegetační období činilo 122, respektive 121 dnů.

Pokusné varianty:

A: hustota výsevu - 80 a 160 klíčivých semen na 1 m2 (3,5 a 7 kg/ha)

B: hnojení - NPK 80 kg N, 45 kg P205, 80 kg K20/ha

2NPK 160 kg N, 90 kg P205, 160 kg K20.

Sklizeň řepky byla dvoufázová ve zralosti vazačové (stadium 89 podle stupnice BBCH - MAIER 1997). V semenech byl stanoven obsah oleje a glukosinolátů.. Výsledky byly statisticky hodnoceny v programu ANOVA.

Výsledky a diskuse

Rozdíly v hustotě výsevu , 80 či 160 semen na 1 m2 (3,5 a 7 kg osiva/ha) neměly průkazný vliv na výnos semen a oleje jarní řepky, ani na obsah oleje v semeni a obsah glukosinolátů (tab.1). Naopak zdvojení dávky hnojiv N, P205, K20 z 205 na 410 kg/ha vyvolalo průkazný nárůst výnosu semen o 300 kg/ha. Ovšem tento nárůst výnosu (o 11%) nepokrývá náklady na hnojiva po zvýšení dávky NPK (značeno jako 2 NPK).

Složení mastných kyselin (nasycených, monoenových i polyenových) v oleji je znakem, který nebyl sledovanými faktory ovlivněn. Stejně tak i obsah oleje nezáleží na agrotechnických vlivech. To koresponduje s výsledky dalších autorů (HEIMANN 1999, MARKUS 1999, MUŠNICKI a kol. 1999, OSTROWSKA 1999, VAŠÁK a kol. 1999).

Vyšší hustota výsevu měla vliv na prvky výnosu jakými jsou: počet rostlin na 1 m2 a činila 80% rostlin z osevu při nižší hustotě a 60% při vyšší hustotě výsevu (tab.3). Výška nasazení prvého rozvětvení odvisí také od hustoty výsevu. Při nižší hustotě se rostliny rozvětvují níže (tab. 3). Počet větví prvého řádu , stejně jako počet šešulí na rostlině záleží na hustotě výsevu. Řidší výsev je průkazně výhodnější v porovnání s hustším osevem (tab.3). Tyto znaky nejvíce rozhodují o hmotnosti semen z rostliny (R2 = 70-80%).

Na počet šešulí na rostlinu má průkazný vliv vyšší dávka hnojení (tab.3). Do znaků, které nejsou ovlivněny studovanými faktory patří počet semen v šešuli a hmotnost tisíce semen (tab.3).

Je možno konstatovat, že s ohledem na vysoké ceny vstupů (např. osiva, umělá

hnojiva) je potřebné ohraničit (limitovat) nejen hustotu výsevu až do osevu přesného (jednosemenného), ale i dávky umělých hnojiv a to do výše , která je rentabilní (zisková) a odpovídá ekologickému nazírání.

Literatura

1. Heimann S. 1999: Rzepak ozimy, rzepak jary. Synteza wyników doświadczeń. Z. 1140. COBORU, Słupia Wielka.

2. Markus J. 1999: Wpływ nawożenia mineralnego na jakość nasion rzepaku ozimego i jarego. Mat. konf. KSUR. Wyd. Fundacja “Rozwój SGGW” Warszawa.

3. Meier U. 1997: Growth Stages of Plants. BBCH-Monograph Blackwell Wissen.-Verlag, Berlin-Wien 1997.

4. Muśnicki Cz., Toboła P., Muśnicka B. 1999: Jakośc plonu rzepaku ozimego uprawianego w różnych warunkach agrotechnicznych i siedliskowych. Mat. konf. KSUR. Wyd. Fundacja “Rozwój SGGW” Warszawa.

5. Ostrowska D. 1999: Genotypowe i agroekologiczne uwarunkowania jakości nasion rzepaku. Mat. konf. KSUR. Wyd. Fundacja “Rozwój SGGW” Warszawa.

6. Vašák J., Zukalová H., Mikšík V. 1999: Wpływ czynników agrotechnicznych na zawartość tłuszczu w rzepaku ozimym. Mat. konf. KSUR, Wyd. Fundacja “Rozwój SGGW”.