Prostor bez hraničních přechodů se zvětší

Od neděle se k volnému přeshraničnímu pohybu připojí Finsko, Dánsko, Norsko, Švédsko a Island

Obyvatelé Skandinávie přes uspokojení nad ulehčením v cestování mají obavy ze šíření kriminality a nákaz.

Okolnosti, za kterých k tzv. Schengenské dohodě o volném pohybu přes hranice přistupuje Skandinávie, nemohou být méně vhodné. Evropu straší nemoc šílených krav a také slintavka a kulhavka. Pro občany zemí ze schengenského prostoru zmizí od neděle 25. března hraniční kontroly na hranicích s Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem a Švédskem téměř úplně, zato cestující z jiných zemí musejí na vnějších hranicích "Schengenu" počítat s výrazně pečlivějšími kontrolami.

V severní Evropě přistoupení k Schengenské dohodě je spojeno s obavami, že průstupnější hranice ulehčí šíření nákaz a kriminality a pašování. Ale tyto obavy jsou jen odrazem skepse, se kterou se pohlíží na Schengenské dohody na severu Evropy.

Skandinávská média také v minulých dnech upozornila na to, že přistoupení k dohodě o volném pohybu přes hranice v schengenském prostoru s sebou přináší i zhoršení podmínek pohybu mezi skandinávskými zeměmi. Od neděle budou muset mít Seveřané při cestách za hranice své země cestovní pas, aby mohli při namátkových kontrolách prokázat svou identitu. Skandinávci nošení takových dokladů v podstatě odvykli poté, co byla založena severská pasová a celní unie. Právě kvůli tomu, aby tato unie, existující už od roku 1954, nebyla ohrožena, přistoupily k odbourání hraničních kontrol také Norsko a Island, tedy státy, které nejsou členy Evropské unie. Skandinávie tak zůstává vnitřně jednotná, a nemusí na hranicích mezi členy a nečleny EU zřizovat kontrolní stanoviště a hlídat pomezí schengenského prostoru.

Zvláštní odpovědnost vůči ostatním zemím nese zejména Finsko se svou 1300 km dlouhou hranicí s Ruskem. "Už z historických důvodů jsme na těchto hranicích vždy kontrolovali opravdu přísně," uklidňuje Jukka Salolainen, který na velitelství finské pohraniční stráže odpovídá za dodržení schengenských kritérií.

Loni bylo na rusko-finských hranicích odbaveno na 5,6 miliónu lidí. Přechody byly technicky upraveny už krátce po rozpadu Sovětského svazu, což teď Finsku přišlo vhod. Ovšem Finové se na přistoupení k "Schengenu" dívají se smíšenými pocity. Podle posledního průzkumu dvě třetiny Finů s přistoupením k dohodě nesouhlasí. Obávají se zejména narušení ochrany osobnosti zavedením schengenského informačního systému (SIS), který v centrálním počítači shromažďuje osobní data miliónů lidí. Obdobné výhrady proti přistoupení k Schengenským dohodám vyjadřují také Dánové a Švédové. Tím jsou Skandinávci v rozporu s většinou občanů EU, kteří tyto dohody chápou jako jeden z ústředních symbolů jednotného vnitřního trhu.