Program a organizace Agrocenzu 1999 v SRN

Agrární noviny (Agroweb) 17.12.1999

Program a organizace Agrocenzu 1999 v SRN

(Preklad prílohy Agra-Europe, 1999, c. 18, z 3. kvetna 1999 (Dokumentation). Príspevek Dr. G. Nauseho byl publikován v publikacní rade nemeckého Statistického spolkového úradu "Wirtschaft und Statistik" v breznu 1999)

Úvod

Agrocenzy predstavují odedávna nejduležitejší a nejobsáhlejší zdroje informací sloužící ke sledování a hodnocení strednedobých a dlouhodobých zmen výrobních kapacit a struktur stejne jako hospodárských a sociálních pomeru zemedelských a lesnických podniku. Znaky a rozsah programu šetrení odrážejí potrebu specifických informací o podnicích, vyplývající z aktuálních politických, sociálních, ekonomických a organizacních požadavku.

Agrocenzy doplnují dvouletá strukturální šetrení v zemedelství, provádená od poloviny 70. let pod oznacením "agrární šetrení". Strukturální šetrení v zemedelství jsou v príslušném roce scítání základnou, resp. integrální soucástí Agrocenzu a poskytují v mezidobí mezi Agrocenzy aktuální informace o zmenách agrární struktury, pricemž ovšem nešetrí tak rozsáhlý pocet charakteristik (znaku).

Dvouletá strukturální šetrení o zemedelství a Agrocenzy organizované v osmi až dvanáctiletých intervalech jsou shrnuty pod nadrazeným pojmem "Strukturální šetrení v zemedelských a lesnických podnicích". Tuto zmenu terminologie respektuje novelizovaný zákon o zemedelské statistice (zákon o zemedelské statistice (Agrarstatisti kgesetz - AgrStatG) ve znení vyhlášky z 25. cervna 1998 (BGBl. IS. 1635)).

Agrocenzus se delí na hlavní šetrení zahrnující všechny zemedelské a lesnické podniky (vcetne zahradnických a vinohradnických podniku) a na oborová šetrení (speciální šetrení) zamerená na:

· zahradnictví;

· vinohradnictví;

· sladkovodní rybárství.

Nutno pripomenout, že všechny podniky sledované v šetrení týkajícím se zahradnictví a vinohradnictví jsou rovnež zahrnuty do Agrocenzu (hlavního šetrení). Speciální šetrení týkající se techto skupin podniku jsou zapotrebí k objasnení specifických pomeru v zahradnictví resp. vinohradnictví. Pro rok 1999 bylo zatím narízeno jen hlavní šetrení a šetrení o vinohradnictví, pricemž pro toto šetrení se prevážne prejímají data z evidence týkající se vinohradnictví. Pro speciální šetrení týkající se zahradnictví, které bylo naposled uskutecneno v roce 1993/94, není v soucasné dobe k dispozici právní základna, protože je treba nejprve overit, zda a v jakém rozsahu muže být toto šetrení integrováno do nekterého ze strukturálních šetrení v zemedelství (2001/2003). Nedají se proto použít administrativní údaje, jak je tomu v prípade šetrení o vinohradnictví. Právní základy a výber znaku pro príští šetrení o sladkovodním rybárství mohou být stanoveny teprve po upresnení požadavku Evropské unie (EU).

Hlavní šetrení Agrocenzu (pro zjednodušení se v dalším textu používá termínu "Agrocenzus 1999" (v nemcine se též užívá pojmu "Landwirtschaftszählung 1999")) bylo provádeno na výše zmíneném souboru podniku pocátkem kvetna 1999, osm let po prvním rozsáhlém šetrení ve sjednoceném Nemecku. Toto šetrení je vzhledem ke stále intenzivnejším strukturálním premenám na bývalém spolkovém území (staré spolkové zeme - dále užito zkratky SSZ) a prizpusobování se novým skutecnostem v nových spolkových zemích (dále jen NSZ) mimorádne duležité, protože si politika, výzkum i administrativa slibují od odborne obsáhlejších a regionálne do hloubky clenených výsledku spolehlivý zdroj informací pro zkoumání prícin techto strukturálních zmen.

Agrocenzus 1999 soucasne pokrývá všeobecné scítání (základní šetrení) plánované podle narízení EU o strukture zemedelských podniku na rok 1999/2000. Pri stanovení modalit pro šetrení organizované Unií pro roky 1999/2000 se prihlédlo i k doporucením FAO v souvislosti s pripravovaným "Svetovým agrocenzem". "Svetové agrocenzy" se organizují zpravidla v desetiletých intervalech.

1 Program Agrocenzu 1999

1. 1 Koncepce šetrení

Agrocenzus 1999 se skládá ze základního a doplnkového programu strukturálního šetrení v zemedelství a je doplnen specifickými znaky hlavního šetrení Agrocenzu samotného (viz prehled 1).

Dotazník zahrnující všechny charakteristiky (znaky), které mají být sledovány, obdrží jen asi 100 000 podniku vybraných reprezentativne - konkrétne každý pátý podnik.

U ostatních cca 400 000 podniku naproti tomu odpadá rada znaku doplnkového programu Agrocenzu (viz rovnež 1. 2. 1 a 1. 2. 2). V techto podnicích bude využit i se zretelem k programu šetrení zkrácený dotazník. A pro obe šetrení platí, že se všechny znaky zdaleka nehodí pro každý podnik.

Výber podniku pro úcely výberového šetrení, na které se zásadne vztahuje program úplného šetrení Agrocenzu i jeho reprezentativní cásti, byl proveden na základe posledního všeobecného (úplného) šetrení agrární struktury z roku 1995. Tím, že byly v koncepci vytvoreny dve skupiny pro nové podniky (Zugangsschichten), bylo možno priradit nove vzniklé podniky. Zatímco se do jedné kategorie zahrnují všechny nové podniky, zjištené teprve po výberu resp. v rámci šetrení (zahrnují se potom do celkového výsledku), obsahuje druhá kategorie všechny nové prírustky známé již pred výberem podniku zahrnutých do výberového šetrení, které pro chybející údaje nemohly být prirazeny do žádné skupiny šetrení (Schichtgruppe).

1. 2 Program šetrení

Program šetrení Agrocenzu 1999 se skládá z reprezentativní a z všeobecné (úplné) cásti. Všeobecná cást šetrení se týká všech podniku, obsáhlejší reprezentativní cást jen asi 20 % z celkového poctu podniku.

1. 2. 1 Všeobecný (úplný) program šetrení v zemedelských podnicích

Využití pudy se zjištuje na základe programu otázek týkajících se využití celkových ploch podle hlavních zpusobu užití a podle druhu pestovaných plodin, osevu orné pudy, ponechávání pudy v klidu a pestování meziplodin. Zahrnuje všechny kategorie duležité pro posouzení, jak je puda obhospodarována. Nove byl zarazen znak "zpusob obhospodarování". Slouží k rozlišování zemedelských podniku na "konvencní" podniky a podniky ekologického zemedelství. Tento dodatecne zarazený znak umožnuje oddelené vyhodnocování ekonomických ukazatelu za obe skupiny podniku.

Údaje týkající se stavu hospodárských zvírat v podnicích odpovídají údajum všeobecného (úplného) scítání hospodárských zvírat. Stavy hospodárských zvírat v kombinaci s využitím pudy se používají pro klasifikaci podniku a výpocet standardního príspevku na úhradu.

V okruhu otázek o právním postavení vlastníka podniku se zjištují údaje v clenení na jednotlivé vlastníky podniku (tj. fyzické osoby), osobní spolecnosti nebo právnické osoby, umožnující trídení podniku podle právní formy (viz prehled 2).

Ve srovnání s posledním Agrocenzem 1991 se zmenilo vykazování podniku, jejichž vlastníky jsou fyzické osoby; podniky vedené pod právní formou podniku jednotlivého (individuálního) vlastníka a podniky sdružení osob /osobních spolecností (v dalším jen osobní spolecnosti) jsou nyní sledovány oddelene.

Pracovní síly podniku nezahrnutých do výberového šetrení se v Agrocenzu 1999 poprvé nesledují podle konceptu individuálních osob (vykazování každého v podniku trvale zamestnaného pracovníka). Místo toho se vykazuje pocet pracovníku podle dvou skupin: a) pracovníci - clenové rodiny a b) trvale a docasne zamestnaní pracovníci vcetne sezónních (bez rodinných príslušníku). Obe skupiny osob se potom zarazují podle odpracovaných pracovních hodin resp. pracovních dnu v roce do 4 skupin.

Pouze tyto uvedené znaky se v Agrocenzu 1999 šetrí také za lesnické podniky.

V rámci souboru otázek týkajících se sociálne ekonomických pomeru podniku se sledují znaky, které v kombinaci s údaji o pracovnících podniku umožnují výpovedi o charakteru podniku z hlediska hlavní nebo vedlejší výdelecné cinnosti v zemedelství (v prípade podniku FO). Tato sociálne ekonomická typizace podniku se proti Agrocenzu 1991 zmenila. V roce 1991 rozlišovala úrední statistika u podniku, jejichž vlastníky byly FO, podniky s hlavní resp. vedlejší výdelecnou cinností v zemedelství výlucne podle výše podnikového duchodu. Nyní se uvažuje se skutecným nasazením pracovníku a s pomerem mezi podnikovým duchodem a celkovým príjmem (duchodem) vlastníka podniku a/nebo jeho manželky. Jako podnik s hlavní výdelecnou cinností v zemedelství je nyní definován podnik, který - nezávisle na príjmu manželu vlastnících podnik - disponuje 1,5 a více jednotkami pracovní síly (dále jen PS - zamestnané na plný pracovní úvazek). Mezi podniky s hlavní výdelecnou cinností v zemedelství se ale také zahrnují podniky, které hospodarí s méne než 1,5 jednotkami pracovní síly (0,75 a méne než 1,5 jednotek PS), u nichž podíl podnikového duchodu vlastníka a/nebo jeho manželky na celkovém duchodu obou ciní minimálne 50 %.

V programovém okruhu otázek týkajících se vlastnických a nájemních vztahu k zemedelské pude je sledováno, nakolik je puda podniku užívaná pro zemedelské úcely obhospodarována jako vlastní nebo propachtovaná ci jako puda bezplatne získaná k obhospodarování a jaké pachtovné se platí za pripachtovanou zemedelskou pudu pronajimateli. Krome toho se vykazuje propachtovaná puda a puda bezplatne predaná k obhospodarování a používaná pro zemedelské úcely.

Soubor údaju o úcetnictví byl nove usporádán podle novelizovaného zákona o zemedelské statistice a vychází ze zpusobu zjištování zisku predepsaného pro danové úcely.

Speciální otázky Agrocenzu 1999 týkající se dalšího hospodarení na farme (otázky nástupnictví) a pronajímání ubytování letním nebo lázenským hostum ("prázdniny na farme") byly zahrnuty i do Agrocenzu 1991 (viz schéma 4). Pri pronájmu se uvádí pocet lužek podle druhu ubytování (pokoj, prázdninový byt, prázdninový dum). Nástupci na farme se uvádejí u podniku s právní formou FO, pokud je majiteli 45 let a více.

1. 2. 2 Reprezentativní program šetrení v zemedelských podnicích

Krome informací všeobecného (úplného) šetrení jsou v podnicích zahrnutých do výberového šetrení zjištovány další znaky. Nesledují se zde pracovní síly podle skupin osob, místo toho se zjištují u podniku zahrnutých do výberového šetrení údaje o jednotlivých pracovních silách, které se u Agrocenzu 1999 na rozdíl od Agrocenzu 1991 vykazují již jen reprezentativne.

V programovém okruhu otázek týkajících se pracovníku se zjištují pro hodnocení pracovních pomeru duležité údaje o rozsahu zamestnanosti v následujících oblastech: provoz podniku (u všech pracovních sil), domácnost vlastníka podniku (týká se vlastníka i jeho manželky) a jiná výdelecná cinnost (pouze u pracovních sil - clenu rodiny žijících v podniku a zamestnaných pracemi v nem). Na rozdíl od Agrocenzu 1991 (a predchozích strukturálních šetrení vcetne šetrení v roce 1997) se budou od roku 1999 u podniku s právní formou fyzické osoby (FO) vykazovat již jen v podniku zamestnané osoby. Od popisu celé rodiny vlastníka podniku (v podniku žijících clenu rodiny) v rámci závazné (úrední) zemedelské statistiky bylo upušteno. Sledování se nyní zameruje na osoby zamestnané provozními cinnostmi (viz schéma 3) ; již se nesledují clenové rodiny, kterí v podniku pouze bydlí, ale již v nem nepracují. Tím bylo vykazování o pracovních silách v podnicích fyzických osob (FO) do znacné míry prizpusobeno podnikum s právní formou osobní spolecnosti a právnických osob (PO). Pro vykazování osob, které nejsou v podniku zamestnány trvale (osob s kratším než trímesícním pracovním pomerem resp. bez pracovní smlouvy) neplatí od roku 1999 jako rozhodná doba duben - jak je tomu u jiných pracovních sil - ale dvanáct mesícu pred kvetnem jako termínem šetrení. Bylo to nutné, protože dosavadní ctyrtýdenní doba šetrení neumožnovala presnejší nápocet rocního pracovního výkonu techto sezónních pracovních sil a jejich poctu. Vzhledem k prohlubující se specializaci a rustu podniku pri soucasném snižování poctu stálých zamestnancu se dá ocekávat, že význam sezónních pracovních sil v zemedelství dále poroste. Otázky zamerené na mimopodnikové zdroje výdelku a obživy v podnicích s právní formou fyzických osob se týkají duchodu majitele podniku, jeho manželky a v podniku cinných rodinných príslušníku podle druhu a zdroje (duchod z jiné výdelecné cinnosti, starobní duchod, kapitálový príjem atd.). Komplex sociálního zabezpecení týkající se uvedeného okruhu podniku zahrnuje otázky týkající se clenství/placení príspevku v zemedelské starobní pokladne a zákonného pojištení vcetne dobrovolného starobního pojištení.

Okruh otázek týkajících se kvalifikace (dokoncené zemedelské a jiné vzdelání) se vztahuje na majitele podniku, jeho manželku a pokud podnik FO zamestnává i reditele podniku, tedy na neho a rovnež na vedoucí (reditele) podniku jiných právních forem. Zjištují se údaje o druhu a ukoncení odborného vzdelání.

Z hlediska ochrany životního prostredí je mimorádne zajímavý vecný komplex údaju o statkových hnojivech živocišného puvodu.

Vecné komplexy údaju a programové okruhy otázek k Agrocenzu 1999, uvedené v cástech 1. 2. 1 a 1. 2. 2, vycházejí ze základního a doplnkového programu strukturálního šetrení v zemedelství a speciálních znaku Agrocenzu (zmeny proti programu šetrení AC 1991 jsou uvedeny v prehledu 4). Pri novelizaci "Zákona o zemedelské statistice 1998" bylo upušteno od velkého poctu sledovaných znaku v rámci strukturálních šetrení - predevším pro usnadnení práce tem, na než se vztahuje vykazovací povinnost. Ve strukturálním šetrení za podniky FO se to týká: a) u vlastníka podniku a jeho manželky znaku "mimopodnikové zdroje výdelku a obživy v clenení podle duchodových tríd", b) u vlastníka podniku a jeho rodinných príslušníku skutkové podstaty "nezamestnání", c) u osob trvale zamestnaných v podniku, které nejsou rodinnými príslušníky, znaku "pracovní doba v domácnosti vlastníka podniku"," poskytování ubytování a stravy"," zpusob odmeny za práci" a "výchova k povolání".

Byl zcela zrušen doplnující program šetrení agrární struktury. Do programu sledovaných znaku byly prevzaty pouze smluvní vazby podniku pri odbytu výrobku. Tento znak však není v roce 1999 sledován.

Velmi usnadnena byla práce lesnickým podnikum, kde zcela odpadl doplnkový program šetrení struktury zemedelství - s výjimkou výkazu pracovních sil podle skupin osob.

Ve speciálním katalogu znaku Agrocenzu bylo zrušeno sledování znaku "referencní množství podle narízení o garantovaném množství mléka" (bylo sledováno pouze v Agrocenzu 1991) a u pronájmu ubytovacích kapacit letním nebo lázenským hostum byl zrušen "pocet prenocování".

Jak ve strukturálním šetrení o zemedelství tak v Agrocenzu zcela odpadly znaky týkající se "vybavení podniku zemedelskými stroji". Ve zduvodnení k "návrhu zákona ke zmene zákona o zemedelské statistice a jiných zákonu" se k tomu konstatuje, že "agregované informace o poctech traktoru mohou být prevzaty ze statistik Spolkového úradu pro motorová vozidla",; tyto údaje však nelze priradit k jednotlivým podnikum.

1. 2. 3 Jednotky šetrení

Program šetrení Agrocenzu 1999 vychází z agrárního strukturálního šetrení. Od roku 1999 budou veškerá šetrení patrící k základnímu a doplnkovému programu agrárního strukturálního šetrení a jejich znaky organizovány spolecne jako "integrované šetrení". Bylo tedy jak v zájmu strukturální tak i výrobní statistiky, aby byly spodní hranice získávaných údaju zvýšeny minimálne na úroven strukturálních statistik (tedy na podniky) a aby byla jako nezbytný predpoklad sladena ruzná vymezovací kritéria, která se dosud v ruzných vecných statistikách (hlavní šetrení k užití pudy a scítání hospodárských zvírat) vzájemne lišila. Princip organizace tzv. "integrovaného šetrení" práve predpokládá nejen provádení dotazníkového šetrení ve stejnou dobu, ale i jednotnou oblast šetrení (viz též kap. 2). Predevším z duvodu navýšení minimální hranice vykazovací jednotky pro sber dat u zemedelské a lesní pudy je celá rada menších podniku a jednotek s nižšími stavy hospodárských zvírat a/nebo menší výmerou zemedelské pudy v plném rozsahu osvobozena od vykazovací povinnosti. Dnešní platné dolní hranice pro sber dat o stavech hospodárských zvírat, které jsou podstatne vyšší než dosavadní vymezovací kritéria pro scítání hospodárských zvírat, zabezpecují, aby informacní ztráty o rozsahu živocišné produkce - s výjimkou stavu hus a kachen - neprekrocily prípustné meze. Informacní propad u hus a kachen, ocekávaný v rozsahu 15 % stavu v den náhodného šetrení, se akceptuje, aby nemohla být zpochybnena koncepce "integrovaného šetrení".

Základními vykazovacími jednotkami pro strukturální šetrení (Agrocenzus 1999) jsou podle novelizovaného zákona o agrární statistice zemedelské a lesnické podniky.

Podniky ve smyslu zákona jsou technickoekonomické jednotky podrízené jednotnému podnikovému vedení a vyrábející produkty zemedelství, lesnictví a rybárství.

Do všeobecného (úplného) šetrení se zahrnují následující skupiny podniku:

1. Podniky se zemedelskou pudou o výmere 2 a více ha nebo podniky s minimálními stavy hospodárských zvírat nebo s minimální výmerou speciálních kultur;

2. Podniky s lesní plochou minimálne 10 ha (viz prehled 5).

Do reprezentativní cásti šetrení jsou zahrnuty jen podniky skupiny 1. Navíc se do výberového souboru zahrnou také všechny podniky, které mají 2 a více ha zemedelské pudy, pricemž tato výmera odpovídá alespon 10 % plochy lesa. (Prirazují se do skupiny 1).

2 Organizace Agrocenzu 1999

Vzhledem k tomu, že v minulých letech došlo k výraznému rozvoji agrární statistiky v koordinovaný systém sledování statistických údaju za zemedelské podniky a výrobu, byla ve srovnání s predchozím šetrením koncepce Agrocenzu 1999 výrazne modifikována. Integrované šetrení predstavuje nový koncept organizace soucasného šetrení všech výrobních a strukturálních znaku.

Již zavedení povinnosti zpracování zpráv o vývoji zemedelství v polovine 70. let predstavovalo nový zpusob využití disponibilních zemedelských statistik.

Cílem nebylo zavádení nových strukturálních šetrení, ale sumarizace dat z jednotlivých disponibilních šetrení v clenení podle podniku. Na tomto základe bylo možno již efektivneji pripravovat a provádet následující Agrocenzy 1979 a 1991: Zprávy o vývoji zemedelství a hlavní šetrení Agrocenzu byly koordinovány tak, že se do znacné míry navzájem doplnovaly jak ve svých programech šetrení tak ve vymezení oblastí šetrení a ve zpracovatelských programech (stavebnicový princip) . Využití podnikových dat z produkcních statistik pro úcely zemedelské strukturální statistiky ovšem vedlo predevším v zemských statistických úradech k nárustu koordinacních úkolu. Koordinacní zátež vyplývala predevším z rozdílného urcení (úcelu) agrárne statistických šetrení samotných. Ta nezahrnovala jednotne definované vykazovací jednotky a oblasti šetrení; pro specifické oblasti byl jejich obsah rozdílne definován. Zatímco produkcní statistiky scítání hospodárských zvírat a využití pudy byly zamereny na zobrazení výrobních kapacit - zahrnujíce mnoho menších vykazovacích jednotek, byl u podnikových výkazu vykazovací jednotkou podnik. Tak napr. pri scítání stavu hospodárských zvírat byl jednotkou šetrení chovatel treba jediného kusu skotu nebo jednoho plemenného prasete, nebo trí dalších prasat, pro strukturální šetrení to byly pouze podniky s osmi kusy skotu nebo osmi kusy prasat.

Na základe údaju z všeobecného prosincového scítání hospodárských zvírat z predchozího roku, které byly použity pro zpracování zprávy o stavu zemedelství v kvetnu následujícího roku, mely zemské statistické úrady velmi brzy k dispozici i informace týkající se zemedelských podniku. Jednoznacná a konecná definice a charakteristika podniku mohla být formulována teprve v kvetnu následujícího roku v souvislosti s hlavním šetrením o užití pudy (v roce zprávy o stavu zemedelství) s využitím jednotek rostlinné a živocišné výroby (stanovení podnikových jednotek). A práve toto pospojování dat zjištených v ruzných casových okamžicích, zejména velmi rozsáhlé overování jejich verohodnosti, bylo a je prícinou, že zemským statistickým úradum narustají mzdové a vecné náklady.

Jestliže až do roku 1997 predstavovalo hlavní šetrení o užití pudy, scítání stavu hospodárských zvírat a šetrení o pracovnících základní program agrární strukturální statistiky, platí to od roku 1999 již jen pro hlavní šetrení o užití pudy a scítání stavu hospodárských zvírat. Jako samostatná šetrení se budou organizovat i nadále v letech mezi strukturálními šetreními. Šetrení o pracovnících bylo v dusledku integrace jeho znaku do doplnkového programu zemedelského strukturálního šetrení jako samostatné šetrení zrušeno.

Na organizaci Agrocenzu 1999 je nové to, že šetrení k základnímu programu (užití pudy a stavy hospodárských zvírat) a k doplnkovému programu (vcetne pracovních sil) strukturálního šetrení v zemedelství, doplneného o specifické znaky samotného Agrocenzu, se provádí na spolecném formulári. Tato nová forma organizace integrovaného šetrení je tedy v podstate tesným propojením produkcních a strukturálních statistik jednoho jednotného okruhu podniku (viz schéma 6). Tento nový koncept organizace byl dán predevším tím, že byl na úrovni EU preložen termín prosincového scítání hospodárských zvírat (z roku predcházejícího šetrení k agrární strukture) na kveten bežného roku, v nemž se šetrení o agrární strukture provádí. Jako další efekt usnadnující práci tem, na než se vztahuje vykazovací povinnost, bylo zrušení doposud organizovaného cervencového meziscítání skotu a ovcí. Pro zavedení integrovaného šetrení byla duležitá úprava jednotné definice pojmu "podnik s vykazovací povinností". Jestliže byly až do roku 1998 do hlavního šetrení o užití pudy zahrnuty nejen podniky, ale i ti, kdo obhospodarovali plochy o celkové výmere alespon 1 ha, které byly celé nebo zcásti využívány pro zemedelské nebo lesnické úcely, jsou to od roku 1999 všeobecne již jen podniky. Pri scítání hospodárských zvírat jsou od ohlašovací povinnosti osvobozeni i chovatelé malých a minimálních stavu zvírat, takže se dotazníky o stavech hospodárských zvírat vztahují nadále jen na podniky. Koncept integrovaného šetrení je jednak zameren na vyváženost zemedelských šetrení, jednak je výsledkem snahy o maximální míru informací pri soucasném odlehcení dotazovaných.

Praktické overení absolvoval organizacní koncept již v rámci Agrocenzu 1991 v NSZ. Svého casu byl zameren výlucne na podnikovou sféru.

Ve Spolkovém statistickém úrade a zemských statistických úradech jsou v plném chodu prípravné práce pro Agrocenzus 1999. Podnikum, které mají vykazovací povinnost, dodávají potrebné formuláre pro Agrocenzus 1999 zemské statistické úrady. Zajištují i prípravu adres za využití registru farem. I tak zustává na obcích a osobách poverených scítáním závažný úkol pecovat o kompletní evidenci podniku. Platí to zejména pokud jde o nove vzniklé podniky a zvlášte pro tyto podniky v NSZ. Protože se - pokud není stanoveno jinak - organizuje agrární šetrení podle podnikového konceptu, podávají se v prípadech, kdy má podnik nekolik od sebe vzdálených provozu, hlášení za celý podnik. Patrí-li nekolik provozu (Betriebe) k témuž podniku (Unternehmen) a není-li stanoveno jinak, podávají podniky hlášení za každý svuj tuzemský provoz zvlášt. Pro úcely zachycení regionální diferenciace výsledku jsou podniky s nadregionální pusobností povinny podávat hlášení oddelene za každou zemi.

Agrocenzus má poskytovat aktuální strukturální informace o zemedelství a lesnictví a tím pokrývat i naléhavou potrebu dat potrebných pro politiku (agrární, sociální a regionální), administrativu a vedu. Vzhledem k hlubokým zmenám v podnikové strukture a strukture výroby, ve vlastnických a pracovních vztazích a v sociálne ekonomickém clenení podniku jsou výsledky posledního Agrocenzu z roku 1991 již pro tyto úcely zastaralé. Na území bývalé SRN bylo napr. v roce 1991 ješte cca 632 100 podniku, jejichž pocet klesl do roku 1998 o 122 100 podniku, tedy o témer jednu petinu. V NSZ bylo v roce 1991 cca 21 700 podniku, které jednak navázaly na bývalá zemedelská výrobní družstva, jednak vznikly podniky nové príp. byly obnoveny. Do roku 1998 stoupl pocet podniku na 34 000. Pocet pracovníku cinných v zemedelském provozu cinil v SSZ v roce 1991 cca 1,5 mil., v roce 1997 to bylo již jen 1,2 mil. osob. Dramatictejší byl pokles zemedelských pracovníku v NSZ; zatímco v roce 1991 bylo v zemedelství cinných ješte 362 000 osob, klesl jejich pocet do roku 1997 na 150 000. Agrocenzem 1999 má být - v souladu s doporuceními EU a OSN - dodržován zhruba desetiletý turnus techto šetrení.

3 Užití dat státní správy

Reforma SZP, schválená v kvetnu 1992, vedla ke zcela novým opatrením v oblasti podpor pro zemedelství v EU. Jestliže byla až doposud jednotlivá pravidla podpor zamerena na subvencování zemedelských výrobku, bylo pri nové orientaci nástroju na podporu trhu v popredí zájmu zavedení plošných podpor výrobcum v rostlinné a živocišné výrobe. Tímto principiálne novým prechodem na prímé duchodové transfery se zvýšila zátež zemedelcu i zemedelské administrativy.

Pro realizaci podpurných opatrení predepisuje EU integrovaný administrativní postup. Rozšírením podporovatelných opatrení v rámci zemedelské reformy EU vyvstaly znacné náklady na administrativní a kontrolní cinnost. U osob s vykazovací povinností se sbíhají požadavky národních úredních zemedelských statistik s dalšími novými informacemi požadovanými podle pravidel EU. Žadatelé tak mnohdy musí poskytovat ke stejným skutecnostem stejné nebo obdobné informace príslušné národní zemedelské správe i úrední statistice. Proto provedly statistické úrady podrobné analýzy odchylek požadavku, vyplývajících z legislativy agrárních statistik pro zemedelskou úrední statistiku a z ustanovení k regulaci podpor v rámci tzv. "Integrovaného správního a kontrolního systému" (InVeKoS). Cílem bylo zachování stávajícího systému zemedelské statistiky SRN a soucasne snaha zamezit opakovanému šetrení stejných skutecností u zemedelcu. Vyvstala ihned otázka, do jaké míry existují právní predpoklady umožnující využití InVeKoS ke statistickým úcelum na národní úrovni a nakolik musí být vytvoreny.

Narízení Rady (EHS) c. 3508/92 je jako právní akt Evropské unie závazné ve všech svých cástech a platí bezprostredne v každém clenském státe. Clánek 1 odst. 3 pododstavec 2 veta 2 stanovuje, že clenské státy mohou využívat pro statistické úcely data šetrená v rámci integrovaného systému. Narízení tak vytvárí legislativní základ k využití šetrených dat ke statistickým úcelum na národní úrovni, vyžaduje však ješte doplnení národními predpisy. Zákonem o statistickém ocištování dat (Statistikbereinigungsgesetz) c. 3 z 19. prosince 1997 byl zákon o zemedelské statistice doplnen tak, že pripouští využívat pro úcely zemedelské statistiky disponibilní administrativní údaje. Údaje poskytované v rámci administrativních opatrení národním zemedelským úradum mohou být použity pro hlavní šetrení o užití pudy a scítání hospodárských zvírat, pokud se tyto údaje shodují se znaky techto statistik i co do termínu šetrení. Novelizací zákona o zemedelské statistice bylo zakotveno pravidlo prejímání administrativních dat pro scítání hospodárských zvírat se závazne stanoveným datem šetrení (pravidlo o dni náhodného šetrení). Zemedelská administrativa a úrední zemedelská statistika slouží rozdílným cílum. Dojde-li v prubehu casu ke zmene v zamerení zemedelské politiky (napr. ve smyslu modifikace SZP v jejím upresnení), musí se zemedelská administrativa temto zmenám adekvátne prizpusobit. To znamená, že musí být administrativní opatrení (napr. katalogy znaku, vymezení znaku, vykazovací jednotky) a stanovení príslušných casových termínu zjištování prizpusobeny požadavkum Spolecné zemedelské politiky. Vyžaduje to znacnou flexibilitu systému. Schválení návrhu Evropské komise k další reforme zemedelské politiky EU v rámci Agendy 2000, které v podstate smerují k dalšímu snižování cenových podpor zemedelským výrobcum a k rustu prímých kompenzacních plateb, by tedy mohlo otázku využívání administrativních dat pro úrední zemedelskou statistiku znovu oživit.

4 Strukturální šetrení v EU

Za úcelem posouzení situace v zemedelství v EU a sledování vývoje v zemedelských podnicích, predepisuje EU pravidelná strukturální šetrení organizovaná a provádená národními statistickými úrady. S ohledem na rozdílnost statistických pracovišt clenských státu, úcinnost ruzných metod používaných k náhodným šetrením a na nutnost získat spolehlivé informace s primerenými náklady, je clenským státum ponechána volba, do jaké míry získávají data o podnicích formou základního šetrení nebo zcásti formou náhodného výberu. Predpokladem je spolehlivost výsledku výberových šetrení na príslušných potrebných úrovních agregace. I tak je z hlediska EU nutné provádet minimálne každých deset let scítání (základní šetrení), aby základní údaje podniku a ostatní informace potrebné pro kategorizaci podniku odpovídaly skutecnému stavu. Nejbližší základní šetrení mají formou všeobecného scítání (úplného šetrení) uskutecnit clenské státy mezi 1. prosincem 1998 a 1. breznem 2001. Má se vztahovat na vegetacní období (rok) odpovídající sklizni v roce 1999 nebo 2000. V Nemecku plní tento požadavek EU Agrocenzus 1999. Program šetrení uvedený v cásti 1. 2 se opírá o znaky uvedené v katalogu ES.

Na základe žádosti a za využití vhodné dokumentace mohlo být clenským státum v rámci prací na katalogu znaku pro základní šetrení 1999/2000 povoleno použít pro urcité znaky šetrení opírající se o náhodný výber nebo prípadne využít již existující informace pocházející z jiných pramenu než ze statistických šetrení (administrativní data). Tato úprava ovšem platila již od strukturálních šetrení agrární struktury ES 1997.

V prehledu znaku pro základní šetrení 1999/2000 EU poprvé stanovila pro každý jednotlivý znak, zda bude zjištován v rámci všeobecného (úplného) šetrení nebo reprezentativne, nebo zda je možné využít jiných zdroju než statistických šetrení. Prihlíží se rovnež k tomu, že v jednotlivých clenských státech urcité znaky šetrení nepripadají v úvahu (napr. v Nemecku citrusové a olivovníkové plantáže), a nekteré další znaky jsou nevýznamné (pro Nemecko napr. skorápkové ovoce jako trvalá kultura) nebo fakultativní povahy (napr. v Nemecku traktory, jednoosé tahace, stroje a zarízení). Katalog znaku EU muže být tedy obsáhlejší než katalog platný pro národní šetrení. Po skoncení Agrocenzu 1999 budou národní data týkající se individuálních podniku predána Statistickému úradu Evropské unie (Eurostat), který v rámci projektu EUROFARM zajištuje zpracování a publikování výsledku šetrení v tabulkové forme.

Projekt EUROFARM je systém databází, umožnující vyhodnocení šetrení organizovaného v rámci EU se zamerením na strukturu zemedelských podniku pro úcely zemedelské politiky jednotlivých státu nebo SZP. Databáze obsahují individuální data, která ovšem nedovolují prímou identifikaci podniku. Databanka sídlí ve Stredisku pro zpracování dat EK, prístup k ní a její správa spadají výlucne do odpovednosti Eurostatu. Prístup k individuálním datum je omezen na osoby poverené v rámci Eurostatu uskutecnením príslušných narízení. Eurostat je povinen využívat individuální data prevzatá od clenských státu pouze ke statistickým úcelum, jakékoliv zneužití k administrativním úcelum je vyloucené.

Preložily: M. Kreysová a Ing. E. Dyková, CSc.

Odborná korektura textu: Ing. J. Kraus, CSc.

Ing. E. Divila, DrSc.

Ing. Z. Kubíková