Prognóza výskytu obilních mšic v jarním období roku 2004

Obecně lze podle průběhu podzimního přeletu mšic v hrubých rysech usuzovat na množství vykladených zimních vajíček a tudíž i početnosti jarních generací mšic v příštím roce. U nejdůležitějších druhů obilních mšic lze po vyhodnocení podzimního přeletu v roce 2003 očekávat v jarním období letošního roku tyto výskyty:

Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi)

Letová aktivita u této nebezpečné mšice byla po celé letní období velmi slabá. Podzimní přelet byl podle počtu zachycených mšic na území Moravy silně podprůměrný a na území Čech jen průměrný. Hlavním faktorem, který ovlivňoval hustotu populace, bylo počasí. Vysoké letní teploty (přes 30 °C) spolu s nedostatkem potravy výrazně zredukovaly délku jejich života a početnost populací. Populační dynamiku lze označit stejně jako v loňském roce za normální. To znamená, že lze předpokládat jen slabé vykladení vajíček na primárních hostitelských rostlinách a jen podprůměrné stavy zakladatelek v jarním období roku 2004.Tato skutečnost je dále příslibem, že v jarním období budou méně příznivé podmínky pro přenesení infekce viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) do porostů jarního ječmene (primární infekce) a sekundární šíření této infekce v porostech ozimých pšenic. O případné přímé potenciální škodlivosti mšic v porostech obilnin rozhodnou klimatické podmínky měsíce května a června.

Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum)

Také u tohoto druhu byla méně výrazná populační dynamika. Velmi slabá podzimní letová

aktivita vyvrcholila počátkem října a lze ji označit za silně podprůměrnou. To znamená, že na primárních hostitelích – růžích vykladly kyjatky jen málo vajíček, které dají vzniknout jen méně početným jarním generacím mšic, které nebudou pro listy obilnin žádným nebezpečím.

Kyjatka osenní (Sitobion avenae)

Podzimní letová aktivita byla na všech sledovaných lokalitách silně podprůměrná. Na travách bylo vykladeno jen velmi malé množství vajíček, které v případě úspěšného přezimování a normálního průběhu počasí v jarním období dají vzniknout jen méně početným generacím mšic, které nejprve žijí na listech obilnin a po vymetání většina populace migruje do klasů.Vzestup hustoty populace a přímé škodlivosti v klasech může nastat pouze za mimořádně příznivých podmínek pro rozmnožování – teplý a vlhký květen zejména u pozdních odrůd ozimých pšenic.