PRODUKTIVITA PRÁCE - DŮLEŽITÝ FAKTOR KONKURENCESCHOPNÉHO ...

Produktivita práce - důležitý faktor konkurenceschopného zemědělství na příkladu vybrané členské země EU - Německa

work productivity - important factor of agriculture competitiveness on the case of a chosen EU member state - Germany

Ivana Brožová

Adresa autora:

Ing. Ivana Brožová, ČZU Praha, katedra zemědělské ekonomiky

Anotace:

Příspěvek je zaměřen na posouzení produktivity práce a způsoby jejího sledování v agrárním sektoru v Německu.

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

Report is set on appreciation of work produktivity in agrarion sector in Germany.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

produktivita práce, pracovní síla, agrární sektor, přidaná hodnota

Key words:

work productivity, labour, agrarian sector, added value

1. Úvod

V podmínkách stabilních ekonomických systémů je produktivita práce důležitým faktorem úspěšnosti v podnikání.

Produktivita práce představuje stupeň účinnosti vynaložené lidské práce. Množství vyrobených užitných hodnot je přímo úměrné velikosti spotřeby pracovní síly a naopak účinek lidské práce se projevuje v množství vytvořených užitných hodnot.

Produktivita práce je vyjádřena poměrem mezi množstvím vyrobených užitných hodnot a časem potřebným k jejich výrobě.

Růst účinnosti lidské práce znamená efektivnější využívání vstupů a zvyšování kvality výrobků.

Zvyšování produktivity práce lze dosáhnout

· cestou technického a technologického zlepšení výrobních procesů a skutečně efektivním využitím lidského potenciálu a

· cestou snižování počtu pracovních sil při efektivnějším zhodnocení vstupů.

Příspěvek je zaměřen na posouzení produktivity práce a způsoby jejího sledování v agrárním sektoru v Německu v časové řadě pěti let.

2. Způsob sledování produktivity práce v agrárním sektoru v Německu

Pojem produktivity práce je v agrárním sektoru v Německu chápán zcela odlišným způsobem, než jak jej chápeme v ČR. U nás se pod produktivitou práce rozumí množstevní kategorie (produkce na pracovníka, na hektar), naopak v Německu chápou produktivitu práce jako hodnotovou kategorii (ne vytvořené množství, ale prodané množství - tzn. příjem za podnik).

Produktivita práce v agrárním sektoru v Německu je sledována jinak v zemědělské prvovýrobě než v lesnictví.

V zemědělské prvovýrobě je sledována prostřednictvím třech ukazatelů.

Prvním ukazatelem je čistá přidaná hodnota na pracovní sílu. Další dva ukazatele - ukazatele rentability práce - se liší podle toho, jaké pracovní síly vztahujeme k zisku. Jestli neodměňované pracovní síly, pak hovoříme o rentabilitě práce nebo jestli do jmenovatele použijeme veškeré pracovní síly, hovoříme o rentabilitě celkové práce.

Neodměňovanými pracovními silami jsou převážně rodinní příslušníci (o tomto druhu pracovních sil nejsou dostupné údaje), veškerými pracovními silami se rozumí rodinné pracovní síly , které dostávají plat a ostatní placené pracovní síly dohromady.

Při výpočtu druhých dvou ukazatelů se vychází ze zisku, případně ročního přebytku před zdaněním.

Rentabilita práce =

ú = úroky z vlastního kapitálu

(sazba od 3,5%)

Rentabilita celkové práce =

Odlišným způsobem je sledována produktivita práce v lesnictví, kde se pod tímto pojmem rozumí vztah mezi vykonanou prací a výkony nebo příjmy vztahujícími se k činnosti podniku:

1. Produktivita práce (DM/hodinu) - měřená finančně

kde zisk vytvořený za hodinu práce lesního dělníka je rozdílem podnikového výnosu a nákladů na materiál, stroje a podnikové výkony, dělený počtem hodin práce všech lesních dělníků

2. Produktivita práce (m3/hodinu) - měřená výtěžností dřeva

kde cena m3 dřeva ve vlastních cenách se dělí počtem hodin vynaložených na ten m3 dřeva cizími a rodinnými pracovními silami

3. Produktivita práce (m3/hodinu) - měřená výtěžností dřeva na jednotkovou mzdu a

prémiovanou mzdu

kde mzda za m3 (jednotková i prémiová) se dělí počtem hodin vynaložených na m3

3. Vývoj produktivity práce v agrárním sektoru v Německu

Faktor produktivity práce nejvýrazněji ovlivňuje zvolený ukazatel úspěšnosti - objem čisté přidané hodnoty (ČPH) na pracovní sílu. Její vývoj je zachycen v tabulce č. 1 (Vývoj ČPH a ČPH/PS v zemědělství v Německu v letech 1990/91 - 1997/98 - v běžných cenách). Každý rok je chápán jako hospodářský rok- např. 1997/98 je období od 1. 7. 1997 do 30. 6. 1998.

Tabulka č. 1: Vývoj ČPH v zemědělství v Německu

Graf č. 1: Vývoj pracovních sil a ČPH v agrárním sektoru v Německu

Z tabulky č. 1 (Vývoj ČPH v zemědělství) je patrný pokles čisté přidané hodnoty od roku 1990/91 do roku 1997/98 o téměř 18%, ale vzestup čisté přidané hodnoty na pracovní sílu přibližně o 58% za sledované období. Je to způsobeno velkým poklesem pracovních sil za sledované období o téměř 26%.

To znamená, že produktivita práce roste, protože počet pracovních sil klesá rychleji než vytvořená čistá přidaná hodnota.

O vývoji pracovních sil v agrárním sektoru v Německu nás informuje tabulka č. 2 (Pracovní síly v zemědělství v Německu).

Tabulka č. 2: Pracovní síly v zemědělství v Německu (v tis. osobách)

Mezi dřívějším spolkovým uspořádáním a novými zeměmi existují značné rozdíly ve struktuře pracovních sil činných v zemědělství. Tyto rozdíly se ale pozvolna zmenšují. Zatímco v dřívějším spolkovém uspořádání převažovaly hlavně rodinné pracovní síly, nejvíce na částečný úvazek, v nových zemích jsou zaměstnáni větším podílem cizí pracovní síly.

V dřívějším spolkovém uspořádání bylo v agrárním sektoru v Německu v roce 1998 zaměstnáno přibližně 1,1 mil. pracovních sil. Proti předchozímu roku je to pokles o 4,2%, vzhledem k roku 1990 je to pokles o 28,9%. Stoupl zde počet stálých cizích pracovních sil, hlavně činných v družstvech a kapitálových společnostech.

V nových zemích se snižování počtu pracovních sil v roce 1998 nepatrně zpomalilo, k předchozímu roku činilo 3,6% a vzhledem k roku 1993 je to pokles o 19,3%.

4. Závěr

V příštích 10 - 15 letech se v agrárním sektoru v Německu předpokládá další snižování počtu pracovních sil. Očekává se, že bude odcházet ročně mezi 25 a 50 tisíci osob v důsledku generační změny, zatímco nových pracovních sil přijde pouze asi 10 - 15 tisíc mladých pracovních sil. Strukturální změny, které již byly provedeny byly v dřívějším spolkovém uspořádání, neboť podíl majitelů podniku starších 55 let byl dvojnásobný než podíl mladých majitelů do 35 let.

Obecným trendem ve vývoji produktivity práce v agrárním sektoru v Německu je její růst.

Literatura: Agrarbericht der Bundesregierung 1997, BMELF informiert

Agrarbericht der Bundesregierung 1999, BMELF informiert