Proč je klonování obtížné

MF Dnes 28.1.2000

Proc je klonování obtížné

Záchrana ohrožených druhu tímto zpusobem je nejistá

Jeden nový objev by mohl zásadne zahýbat výzkumem lidského stárnutí. V prestižním vedeckém casopisu Nature byla zverejnena zpráva odborného týmu vedeného italskými vedci, která popisuje myši, u nichž došlo umelým vypnutím jednoho z jejich genu k výraznému prodloužení délky života. Tato geneticky upravená zvírata se dožívala v prumeru 973 dní, o celých 212 dní déle než normální jedinci téhož laboratorního kmene.

Samozrejme že nejlepším zpusobem, jak zabránit vyhynutí zvírat, je uchovat v prírode jejich životní podmínky. V tom však ochránci prírody casto neuspejí. A tak napríklad Cen Da-juan z cínské Akademie ved, který se zabývá pandou velkou, vidí v klonování jedinou nadeji, jak tyto roztomilé cerno-bílé živocichy udržet na svete. A proto se také o klonování tohoto zvírete pokouší.

Stovky nárocných pokusu

V praxi se však už ukázalo, že na jedno úspešné klonování zvírat je treba nekolik desítek, nebo dokonce stovek nárocných pokusu, což vadí u laboratorních ci hospodárských zvírat, a o to více u vzácných živocichu, kterých je pro pokusy nedostatek. Jak to, že pokusy o klonování tak casto selhávají? Vysvetlení zrejme našli vedci z Institutu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíne. Sledovali totiž na laboratorních myších, co se deje s chromozomy pri vývoji zárodku po oplodnení. Chromozomy jsou struktury v bunecném jádru, pozorovatelné mikroskopem, v nichž je uložena vetšina genu prenášejících dedicné informace. Berlínští vedci zbarvili chromozomy myších samecku svetélkující modrou barvou, takže je mohli v mikroskopu odlišit od chromozomu ze samicího vajícka.

Zmatený bunecný mechanismus

Berlínští výzkumníci vedení Thomasem Haafem zjistili, že v cerstve pocatém myším zárodku se chromozomy matky a otce nejdríve drží od sebe oddelene a zacnou se spojovat až po nejakém case, nejdríve pri tretím delení bunek v zárodku. Proc? Vedci už dríve vedeli, že na rozdíl od genu v samicím vajícku nejsou geny ve spermatu po nejakou dobu aktivní. Doba potrebná na spojení rodicovských chromozomu má zrejme poskytnout tem otcovským cas na postupné oživení. Pri obvyklé technice klonování se však do samicího vajícka rovnou prenášejí z dárcovské bunky všechny chromozomy, k žádnému jejich spojování tedy v zárodku nedochází. To muže zcela poplést bunecný mechanismus zárodku, který predpokládá, že najde dve odlišné sady chromozomu. Nový zárodek je pak v této situaci obvykle znicen a klonování se nepodarí.

Vzorky v mraznicce

Pokud vedci dokážou vyvinout techniky, jimiž tyto problémy potlací, urcite tím poteší zoology. Napríklad Audubonuv ústav v americkém New Orleansu a také zoologická zahrada v newyorském Bronxu uchovávají zmražené vzorky bunek ohrožených živocichu, které mohou být prípadne použity pro klonování. "Nemyslím, že by se to mohlo darit dríve než za nejakých deset let, ale je to naše nadeje," ríká Betsy Dresserová z Audubonova ústavu. "Kdoví jestli nám divoká príroda v budoucnu zustane."

Zdenek Sedlácek

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info