Proč Česko nepěstuje konopí? Předsudky

Předsudky a nedostatek zpracovatelských kapacit na území ČR patří mezi hlavní příčiny, proč se u nás prakticky nepěstuje technické konopí. Odborníci se přitom shodují v tom, že tato hospodářská plodina je optimální mimo jiné pro využití na energetické účely. Podle statistik Ministerstva zemědělství se přitom v loňském roce pěstovalo v ČR technické konopí pouze na 161,53 hektaru a celková produkce dosáhla 558,8 tuny stonku a 60, 2 tuny konopného semene. Jak ale připomíná předsedkyně Konopářského svazu ČR Marie Široká, v našich zemích se ještě po druhé světové válce pěstovalo konopí na více ne 10 000 hektarech. Mělo to zřejmě svou logiku, v současné době se totiž ročně dováží do ČR zhruba 10 000 tun konopného vlákna. Zbytečně.

Pěstování technického (setého) konopí přitom podporuje EU v rámci přímých plateb i naše Ministerstvo zemědělství z národních zdrojů prostřednictvím takzvaných doplňkových plateb. S dotační podporou se počítá také v budoucím evropském fondu pro rozvoj venkova EAFRD.

Z technického konopí lze podle Konopářského svazu vyrobit bonbony, čaje, pivo, limonády, zmrzliny či pečivo, tepelné a zvukové izolační materiály, kosmetické produkty, bankovky, dopisní papíry, sportovní oblečení, batohy, tašky, ložní prádlo, plenky pro děti, skateboardy (celkem asi tisíc druhů výrobků), nejvhodnější využití je ale konopí jako zdroj obnovitelných energií.

Na konopný olej jezdil Ford

"Jednou z možností je energetické využití pokrutin z konopného semínka slisovaných do biopeletek s výhřevností hnědého uhlí nebo jako biopalivo k přimíchávání do pohonných hmot," konstatuje Široká. Na konopný olej ostatně do doby, než se prosadila naftařská lobby, jezdily mimo jiné některé automobily značky Ford.

Jak ale podotýká Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, pro sklizeň konopí chybí v ČR potřebná mechanizace. "Existuje sice několik společností, které u nás specifické technologie pro konopí za své peníze vyvíjejí, stát ale zatím zamítl veškeré výzkumné práce týkající se využití a zpracování konopí.

Potřebné stroje si sice lze koupit v zahraničí, jsou ale třikrát až čtyřikrát dražší, než by byly ty naše," říká Sladký. Další bariérou je podle něj absence daňového zvýhodnění biopaliv. "V řadě evropských zemí používají na energetická paliva nízké sazby daně z přidané hodnoty, u nás je ale DPH 19 procent," tvrdí Sladký.

Konopí má špatné jméno

Bariérou je i postoj laické veřejnosti, která má pojem konopí zafixován jako rostlinu produkující marihuanu. Nechvalnou zásluhu má na tom především lidovecký poslanec parlamentu Pavel Severa.

Podle Široké je ale mezi indickým konopím (marihuana) a technickým konopím (energetický zdroj) řada zásadních rozdílů. Technické konopí například prakticky neobsahuje příslušné drogové látky a také zcela jinak vypadá. "Indické konopí je hodně košaté, barvy sytě zelené až do fialova a dorůstá výšky pouze něco přes jeden metr, zatímco technické konopí jsou dlouhé a vysoké, málo olistěné šlahouny vysoké minimálně 2,5 metru, většinou však ještě o metr více.

Jestliže někdo narazí na veřejné pole s konopím, nemůže to být v žádném případě konopí indické to by si nikdo nedovolil, čili uvidíte-li větší pěstované plochy, jde stoprocentně o technické konopí," vysvětluje Široká.