Přezimování jetelovin

Overwintering of legumes

J. Kalista, J. Šantrůček, D. Hlavičková

Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pícninářství

Abstract: Overwintering of legumes has an important influence on yield and quality of fodder in following year. The complex of outer and inner factors decides about overwintering. Among inner factors belong the genotype of plant, to outer then process of weather conditions, crown and root diseases, damage of plants by pest, frequency of cutting during vegetation, nutrition, harden of soil, content of root reserves etc.

Keywords: legumes, overwintering, root reserves, frequency of cutting, crown and root diseases

Jeteloviny patří mezi naše nejvýznamnější pícniny na jejichž výnosu a kvalitě píce se podílí řada různých činitelů, ke kterým řadíme také přezimování. O přezimování rozhoduje komplex vnějších a vnitřních faktorů. Mezi faktory vnitřní náleží genotyp rostlin, k vnějším pak průběh povětrnostních podmínek, choroby kořene a kořenového krčku, poškození rostlin škůdci, frekvence sečí v průběhu vegetace, výživa, způsob ošetřování související s následným utužením půdy, obsah zásobních látek v kořenech a pod.

Otázkou zůstává, zda různě obhospodařované porosty ke konci vegetace, tj. odlišná výška rostlin způsobená termínem poslední seče, ovlivní přezimování, množství zásobních látek v kořenech a kořenových krčcích, výnos a kvalitu píce v následujícím roce vegetace. V praxi se názory na výšku rostlin u jetelovin před přezimováním různí. Uvádí se, že mají být obrostlé jen zkrácenými lodyhami. Vlivem pozdního nástupu zimy bývají porosty jetelovin přerostlé, což se může projevit v přezimování, jarním obrůstání, výnosem a kvalitou píce v následujícím roce. Všeobecně platí, že porosty jetelovin před nástupem zimního období mají být zbavené všech posklizňových zbytků, neboť tyto zbytky se stávají vhodným úkrytem drobných hlodavců, kteří mohou při kalamitním přemnožení působit značné ztráty.

Přezimování jetelovin je výrazně ovlivněno množstvím zásobních látek v kořenech a kořenových krčcích, kde se shromažďují v průběhu vegetace. Z nich jsou za nejdůležitější, z hlediska přezimování, považovány sacharidy, zejména sacharóza, fruktóza a škrob. Sacharidy zabraňují dehydrataci buněk, mají schopnost vodu koloidně vázat, ale jsou také schopny svými hydroxylovými skupinami nahradit vodu ve vazbách. Jsou pro jeteloviny nenahraditelným zdrojem energie, který je využit při růstu lodyh na jaře a po sečích. Ukládání a využití sacharidů u jetelovin je ovlivněno systémem jejich pěstování, dobou a počtem sečí, dále dobou výsevu a roztečí řádků. Také průběh počasí a utužení půdy mají vliv na obsah zásobních látek.

Za 7 - 14 dní po seči dochází k maximálnímu snížení obsahu zásobních sacharidů v kořenech, přičemž ze 2/3 je jich použito pro tvorbu nadzemních výhonků a listů. K postupnému ukládání zpět do kořenů dochází přibližně za 21 dní, přičemž doba přesunu z listů do kořenů trvá až 6 dní. V procesu přezimování využívá vojtěška ze sacharidů nejvíce škrob, který podrobuje hydrolýze, doplňuje zásoby rozpustných sacharidů, které se spotřebovávají při dýchání. Každý zásah, který snižuje zásobu rezervních látek, vede ke zhoršení přezimování. Přezimování jetelovin výrazně ovlivňuje také nashromáždění reservních látek v intervalu mezi předposlední a poslední sečí. Tento interval by měl být nejméně 8 - 9 týdnů. Platí zásada, že takové porosty, ale i v 1. seči v 1. roce vegetace by měly mírně zakvést.

Výzkumný záměr AF ČZU v Praze č. MSM/41210-0003