Poziční dokument ohrožuje termín vstupu do EU

Agrární noviny (Agroweb) 18.11.1999

Pozicní dokument ohrožuje termín vstupu do EU

Neprijetí Ceské republiky do Evropské unie (EU) v první vlne znamená podle názoru obcanského sdružení Farmárské centrum zásadní ohrožení existence zemedelství a s tím související kvality života na venkove. Návrh textu Pozicního dokumentu CR v kapitole zemedelství, zpracovaný Ministerstvem zemedelství CR (MZe), pritom uvedené riziko v rade prípadu zakládá.

Mnoho termínu prizpusobení legislativy ci plnému prijetí acquis je stanoveno príliš volne, duležité položky pro realizaci prípravných kroku nejsou zahrnuty v návrhu rozpoctu na rok 2000, chybí nástroje na stabilizaci podnikatelského prostredí, jako je napríklad podpora krytí zemedelských rizik vzniklých meteorologickými vlivy, materiál nijak výrazne nerozlišuje produkcní a neprodukcní oblasti a specifikaci pripravovaných nástroju podle techto oblastí. Materiál vubec nezminuje nástin dalšího postavení celní unie s ohledem na názor EU celní unii zrušit. Klícová rešení regulace trhu se v materiálu ocekávají od zemedelského intervencního fondu, stávající návrh zákona o nem ovšem nerespektuje názor Svetové banky a navrhovaný Pozicní dokument nikde nestanovuje u tohoto dominantního regulacního nástroje harmonogram jeho cinnosti a konkrétní, vecná rešení. S ohledem na vyjmenované pripomínky jednotlivých institucí, které vznikly v prubehu dosavadního pripomínkového rízení, se obcanské sdružení Farmárské centrum domnívá, že tento proces byl bud hrube podcenen, nebo nebyl príslušným institucím dán dostatecný casový prostor k vyjádrení. To je u materiálu, který by mel být stežejní pro vyjednání podmínek CR pro další existenci ceského zemedelství v rámci Unie, trestuhodné. K uvedenému materiálu napríklad nemelo, jak je v Pozicním dokumentu taxativne vyjmenováno, žádné pripomínky Ministerstvo zdravotnictví CR, ackoli se jej týká celá oblast hygieny a jakosti potravin. Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo pouze rozepisování zkratek (!) a Ministerstvo životního prostredí se omezilo pouze na welfare zvírat. To celkem dobre kvalitu meziresortního pripomínkového rízení ilustruje. Ostatne, konecné verze dokumentu nebyla se zástupci zemedelské verejnosti konzultována vubec. Jiste i to je duvodem nedokonalosti predkládaného návrhu. Za stežejní problémy, které je treba urychlene rešit a které v predkládaném dokumentu nejsou zpracovány vubec a nebo nesprávne, považuje obcanské sdružení Farmárské centrum zejména: Sladit principy zemedelského intervencního fondu s mechanismy uplatnovanými v rámci spolecné zemedelské politiky EU pri zahrnutí potenciálního využití kvót (v prípade urcitých produktu) a provést zmeny soucasných intervencí, které jsou založeny na systému ex-ante (intervence predem urcenou cenou na základe krátkodobých prognóz výroby a spotreby), na intervenci typu ex-post, který je uplatnován v EU. Tržní intervence fondu musí vycházet z pozorovaného vývoje cen v EU, referencních cen a cen na svetových komoditních burzách, zejména CBOT. Podporu cen je treba v souladu s doporucením Svetové banky "smerovat na velkoobchodní úroven namísto soucasné praxe, kdy se u vetšiny produktu vztahuje na zboží z té které farmy". Deklarované konzultace o pusobení intervencního fondu není treba vést "s nekterými zememi", jak Pozicní dokument uvádí, ale prímo s DG 6, což byla i prímá nabídka komisare EU pro zemedelství Franze Fischlera pri jeho nedávné návšteve Bratislavy. Jakékoli úvahy o cástecné nekompatibilite zemedelského intervencního fondu je treba striktne odmítnout. Pripravované kvótní systémy na mléko a další komodity zahrnout do mechanismu intervencního fondu, a systém nastavit tak, aniž by padlo rozhodnutí o termínu jeho uvedení do praxe - fixovat soucasný stav zavedením mlécných kvót zejména zpusobem, jak je tato regulace pripravována na MZe, je podle názoru Farmárského centra sebevražedné. Pokud by mela CR pristoupit k regulace trhu s mlékem, mely by jeho principy vycházet z materiálu Františka Havla (Výzkumný ústav mlékárenský), publikovaném v Agrárních novinách c. 46/1999, strana tri. Systém musí obsahovat principy rozdelení národní kvóty na mléko jak na producenty, tak na zpracovatele a principy pronájmu a prodeje kvót - v predkládaném dokumentu tato specifikace chybí. Deklarovaná národní kvóta na úrovni 3,1 miliardy litru rocne je podle názoru Farmárského centra neudržitelná, a mela by být prehodnocena alespon na objem 2,7 miliardy litru mléka. Pokud se tak nestane, vycerpá CR obrovské množství financních prostredku na subvencovaný export mlékárenských výrobku, a díky tomu nebude možné financovat radu projektu, které bude bezpodmínecne nutné realizovat pro vstup CR do EU. Sít testovacích podniku FADN posílit již od príštího roku rozpoctovými prostredky, zhruba v objemu 20 milionu korun. Celá filosofie financování FADN je podle Farmárského centra koncipována v dokumentu zcela obrácene - posílení zdroju je klícové na zacátku, ne na konci, jak Pozicní dokument predpokládá. CR musí mít co nejdríve kompatibilne šetrená data a evidenci podniku v souladu s EU. V zájmu tuzemských zpracovatelu je treba neprodlene zpracovat obchodní usporádání pro zpracované výrobky, nespadající pod prílohu II Smlouvy, zejména s ohledem na vstup Cíny a predpokládaný vstup dalších východních zemí do WTO. Implementace pravidel pro zpracované výrobky pro státy WTO umožnuje použít pro tyto produkty vývozní subvence, a tedy posílení odbytových možností domácích zpracovatelu, a tedy možnost zvýšení rozmeru produkcního zemedelství. Tyto možnosti Pozicní dokument vubec nebere v úvahu, a pouze konstatuje, že obchodní usporádání CR neuplatnuje bez jakéhokoli termínu, kdy jej uplatnovat zacne. Okamžite rešit postavení celní unie, a to tak, že je treba bud získat závazný souhlas EU s její další existencí, nebo pripravit návrh na prevedení celní unie na protokoly CEFTA. Celá vec souvisí, mimo jiné, s objemem potrebných ci nepotrebných financních prostredku na výstavbu pohranicních veterinárních stanic. Definovat strukturu programu Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) do doby vstupu CR do EU. PGRLF je treba prioritne využít k restrukturalizacním procesum, ne k provozním úverum. Farmárské centrum musí s politováním konstatovat, že vecný stav príprav CR v harmonizaci acquis zakládá riziko, že strukturální fondy a Kohezní fond nebude moci CR cerpat i v pocátecním období svého clenství v EU. V takovém prípade je nutné predpokládat rešení strukturálních zmen z vlastních zdroju. Ackoli to jiste není pozitivní informace, pokládá Farmárské centrum za potrebné na tuto skutecnost upozornit, aby nebyla zemedelská verejnost mylne pripravována na nereálná ocekávání. Zduraznujeme to i proto, abychom poukázali na nezbytnost urychlení prípravných prací na prevzetí acquis. Farmárské centrum je pripraveno podílet se na jakýchkoli projektech, které k urychlení povedou.

Obcanské sdružení Farmárské centrum