POUŽITÍ DUSÍKATÝCH HNOJIV U OBILNIN

Růžek Pavel

V posledních letech došlo v našem zemědělství ke značnému poklesu spotřeby průmyslových i statkových hnojiv a v řadě podniků byl z hlavních rostlinných živin aplikován jen dusík, který má nejvýznamnější vliv na dosažené výnosy pěstovaných plodin a ekonomiku výroby. Vyplývá to z klíčového významu dusíku v metabolismu rostlin a vysoké potřeby N na jednotku produkce. Na tvorbu 1 t zrna obilnin a odpovídajícího množství slámy je třeba v průměru 24 až 27 kg dusíku.

Na výsledný efekt použitého dusíkatého hnojiva mají značný vliv půdně-klimatické podmínky stanoviště, povětrnost daného ročníku, osevní postup, agrotechnické zásahy včetně hnojení průmyslovými a statkovými hnojivy. Dávka dusíku by měla vyrovnávat disproporci mezi zásobou přijatelného dusíku v půdě a požadavky pěstované plodiny na výživu dusíkem v určitém období při dané intenzitě výroby. Přitom je nutné počítat s tím, že využití dusíku při hnojení obilnin v našich půdně-klimatických podmínkách je v průměru jen 35 - 55 %, 20 - 40 % aplikovaného N přechází do půdní organické hmoty a 15 - 35 % představují ztráty N denitrifikací, volatilizací amoniaku, vyplavováním nitrátů, erozí a povrchovým smyvem. Z toho vyplývá, že na výživě rostlin dusíkem se zpravidla podílí z větší části půdní dusík. Zejména na půdách s vysokou úrodností využívají rostliny 70 - 90 % dusíku z půdy a jen zbytek z hnojiv.

Na obrázku 1 jsou znázorněny výsledky z víceletých polních výživářských pokusů s ozimou pšenicí hnojenou různými dávkami dusíku stanovenými na základě obsahu anorganického dusíku v půdě (metoda Nanorg.). Uvedené údaje byly získány v letech 1987-95 z pokusů na stanovištích v Pernolci u Tachova (kambizem, písčitohlinitá, průměrný úhrn roč. srážek: 624 mm, průměrná roč. teplota: 7,3 oC, výrobní oblast bramborářská), Hněvčevsi u Hradce Králové (hnědozem, hlinitá, 594 mm, 8,3 oC, výrobní oblast řepařská) a v Pohořelicích (černozem, hlinitá, 478 mm, 9,2 oC, výrobní oblast kukuřičná). Největší efekt mělo hnojení dusíkem na stanovišti s nižší úrodností a s promyvnou půdou v Pernolci a nejmenší efekt byl zjištěn na úrodné černozemi v Pohořelicích. Výnos zrna ozimé pšenice zařazené v osevním postupu po obilnině se na všech sledovaných stanovištích zvyšoval až do celkové dávky dusíku přibližně 150 kg/ha. Přitom efektivnost hnojení byla u nižších dávek dusíku podstatně vyšší než u dávek vyšších a na stanovišti v Pohořelicích bylo hnojení nad úroveň 100 kg N/ha neefektivní. Hnojení ozimé pšenice po jetelovině bylo efektivní jen na stanovišti v Pernolci do celkové dávky 70 kg N/ha.

Při srovnání dílčích dávek dusíku k ozimé pšenici (předseťová, regenerační, produkční, pozdní) měla na většině z 5 hodnocených stanovišť a ve většině ročníků největší účinek regenerační dávka dusíku, aplikovaná na začátku jarní vegetace. Její účinek se zvyšoval na stanovištích s promyvným režimem půd po vlhké zimě a na sušších stanovištích s nepromyvným režimem půd při následujícím suchém jarním počasí, kdy dusík aplikovaný v dalších dávkách byl vzhledem k vláhovému deficitu rostlinami málo využit. Využití dusíku z hnojiv rostlinami záviselo na povětrnostních podmínkách jarního období tím více, čím vyšší a pozdější byla aplikovaná dávka N. Proto i mnoho systémů hnojení obilnin s doporučením vyšších pozdních dávek dusíku, převzatých ze západních zemí s vlhčím přímořským klimatem, u nás zejména v letech s převažujícím vlivem kontinentálního klimatu a sušším jarním obdobím neuspělo a aplikovaný dusík nebyl rostlinami využit. Podobně i dříve v zemědělské praxi často používaná vyrovnávací dávka dusíku na slámu za účelem zlepšení poměru C : N před jejím zaoráním nemusí přinést zejména při sušším podzimu a při použití tuhých průmyslových hnojiv očekávaný účinek. V našich polních pokusech bylo zjištěno, že takto aplikovaná dávka N v močovině nebo síranu amonném se může stát při zaorání slámy do suché půdy a při následném suchém podzimu zdrojem akumulace nitrátů v půdě, které mohou být v následném mimovegetačním období vyplaveny do spodních vrstev půdy. Vyplývá to z malé intenzity rozkladu slámy a posklizňových zbytků v suché půdě, z různé rychlosti rozkladu slámy a tvorby nitrátů z hnojiv v půdě, které nejsou imobilizovány půdní mikroflórou a mohou být při srážkách z nehomogenní půdní vrstvy po orbě poměrně rychle vyplavovány do podorničí. Na rozdíl od tuhých průmyslových hnojiv došlo po aplikaci těchto hnojiv rozpuštěných ve vodě a zejména po aplikaci kejdy prasat na slámu a jejím bezprostředním zaorání k intenzivnějšímu rozkladu slámy, a tím i k většímu využití dusíku z hnojiv a nižší následné tvorbě nitrátů v půdě. Aplikace hnojiv v kapalné formě umožňuje lepší a vyrovnanější kontakt hnojiva se slámou, bezprostředně ji ovlhčují a v případě kejdy jsou zdrojem i aktivní mikroflóry, enzymů a lehce metabolizovatelného uhlíku.

V posledních letech se při setí obilnin používají ve větší míře než dříve technologie minimálního zpracování půdy a osivo je seto do nezpracované (např. bezorebný secí kotoučový stroj John Deere) nebo jen povrchově zpracované půdy (např. secí exaktor Horsch). S využitím těchto technologií dosahují někteří farmáři v zámoří, ale i v západní Evropě vysokých výnosů obilnin při nižších nákladech. Při zavádění těchto technologií u nás je třeba vzít v úvahu někdy podstatné rozdíly v klimatických a půdních podmínkách, jako např. množství a kvalita organické hmoty v půdě, pórovitost a objemová hmotnost půd, tepelný a vlhkostní režim půd, hloubka půdního profilu, zásoba přijatelných živin, biologická aktivita půd, jejich zaplevelenost apod. Vzhledem k nižší aeraci půdy a hromadění posklizňových zbytků na povrchu půdy a v její vrchní vrstvičce dochází u takto zpracovaných půd k nižší intenzitě mineralizačních procesů v půdě jak v podzimním, tak i jarním období, což přímo souvisí i s uvolňováním dusíku využitelného rostlinami z organických látek v půdě. Na obrázku 2 je znázorněn vliv různého zpracování půdy před setím ozimé pšenice po vojtěšce na obsah nitrátového dusíku v půdě v podzimním a jarním období na stanovišti v Ruzyni (hnědozem, hlinitá, průměrný úhrn ročních srážek: 450 mm, průměrná roč. teplota: 7,8 oC, výrobní oblast řepařská). Jak vyplývá z uvedených údajů, při klasickém zpracování půdy (var. II) dochází k intenzivní tvorbě nitrátů v půdě v podzimním období, které se mohou stát v následujícím mimovegetačním období na propustných půdách zdrojem ztrát dusíku z půdy. Setí bezorebným strojem John Deere i secím exaktorem Horsch významně omezilo tvorbu nitrátů v půdě v podzimním období. Vzhledem k chladnému jarnímu období v letošním roce však došlo k uvolňování potřebného množství dusíku pro výživu rostlin z půdní organické hmoty u varianty s bezorebným setím až během měsíce června, což se projevilo nižším výnosem zrna ozimé pšenice. Proto je třeba při používání těchto technologií při pěstování obilnin věnovat vyšší pozornost hnojení dusíkem.

Obr. 1 Vliv půdně klimatických podmínek stanoviště na účinek hnojení ozimé pšenice dusíkem.

A/ předplodina: obilnina

B/ předplodina: vojtěška (jetel)

(a - listopad 1996, b - březen 1997; I - porost vojtěšky zaoraný 20. 11. po odběru vzorků, II - podmítka po 2. seči 22. 8. a orba 15. 9., III - orba po 3. seči 15. 9., IV - postřik Roundup a bezorebné setí kotouč. sec. strojem John Deere, V - přímé setí exaktorem Horsch)