Potřebuje Moskva nakupovat obilí?

HN - 20.11.1998

Potrebuje Moskva nakupovat obilí?

Kolem potravinové pomoci Rusku je údajne príliš mnoho nejasných skutecností

* Potravinová pomoc, kterou požaduje Rusko, Moskve nebrání ve výhodném exportu vlastního obilí.

Rusko ústy prvního vicepremiéra Jurije Masljukova vydesilo svet prohlášením, že zásob potravin pred zimou, jež slibuje, že bude krutá, zbývá nejvýše na dva ci tri týdny. Následovala složitá jednání, pri nichž Moskva získala vedle konkrétní pomoci Spojených státu také pomoc Evropské unie a príslib pomoci od Japonska.

Duvodem paniky, jež zaznela z nekolika prohlášení prvního vicepremiéra Jurije Masljukova, je extrémne nízká letošní úroda obilovin, údajne nejhorší za posledních 40 let, ci dokonce od roku 1953. V dusledku sucha se podarilo v Rusku sklidit jen 50 miliónu tun obilovin, z toho 27 miliónu tun pšenice. Situace je však podle ruských týdeníku Moskovskije novosti a Novoje vremja mnohem složitejší, než se zdá na první pohled. Ve prospech Ruska totiž hovorí dosti vysoká úroda obilovin z lonského roku, jež umožnila jejich producentum vytvorení zásob, které nebyly dodnes vycerpány. Faktem ovšem zustává, že pokracující ekonomická krize vyvolá zvýšení konzumace základního produktu, tedy chleba, zvlášte pak v situaci, kdy znacná cást obyvatelstva nebude mít prostredky na nákup dražších potravin. Ve hre je rovnež nasycení tzv. federálních konzumentu, predevším armády.

Na první pohled by se mohlo zdát, že pomoc USA Rusku má za cíl podporu amerických farmáru.

Rusko dostane 1,5 miliónu tun pšenice zdarma, za pujcku 625 miliónu USD, jejíž splatnost se pri dvouprocentní úrokové sazbe odkládá o 20 let, však musí nakupovat zemedelské produkty výhradne od amerických farmáru. Americké obilí je pritom pri cene za zhruba 120 USD za tunu dražší než obilí ruské (necelých 50 USD za tunu).

Jaký je tedy skutecný duvod, proc Moskva nereší svou krizi aktivizací zásob a nákupem obilí z Kazachstánu, jako tomu bylo v nekolika posledních letech? Podle tvrzení ruských týdeníku je duvod v podstate prozaický. Zatímco za výkup ruského, byt podstatne levnejšího, obilí, bude vláda nucena platit hotovými penezi a okamžite, zaplacení amerických dodávek se odkládá o dve desetiletí, a zpusobí tak vrásky již jiné ruské vláde.

Ješte závažnejší je jiná souvislost. Ruská krize zpusobila pokles ceny obilí v dolarech a naopak nárust rublových cen, což ucinilo z exportu výhodnou záležitost. V zárí tedy Rusko exportovalo do Turecka, Izraele, Maroka a Jižní Koreje 190 tisíc tun obilí, což je za poslední roky rekordní výkon, zatímco dovoz obilí do Ruska cinil v zárí pouhých 53 tisíc tun. Americkému Kongresu se zrejme nebude príliš zamlouvat skutecnost, že Rusko, jež volá po podpore, práve letos svým masívním exportem obilí proniklo na tradicní americké trhy.

Dimitrij Beloševský