Poslanci unie podpořili budoucí členy

Poslanci Evropského parlamentu se včera ve Štrasburku shodli v požadavku, aby unie ukončila v prosinci vyjednávání s desítkou uchazečů o podmínkách členství, tedy i s Českou republikou a Slovenskem.

Sbor zákonodárců přijal také doporučení, které pro kodaňský summit schválila Rada ministrů EU - aby se 1. květen 2004 stal dnem definitivního přistoupení nových členů k unii. Původně se mnozí z nich přimlouvali za 1. březen. Nakonec řekl v debatě předseda zahraničního výboru parlamentu Elmar Brok (CDU), že se nemá cenu hádat "pro pár měsíců".

Pro usnesení zvedlo ruku 505 z 555 přítomných poslanců, třicet se zdrželo hlasování a dvacet bylo proti.

Za hlavní deficit u kandidátů považuje Evropský parlament (EP) stále nízkou schopnost uplatňovat unijní právo ve sféře státní správy a justice. Vyzval, aby se kvůli zvládnutí strukturálních fondů lépe připravily také regionální orgány. Česko by také mělo - podobně jako další uchazeči - poslance informovat, co udělá k účinnějšímu potírání organizovaného zločinu. A předložit detailní program k řešení problémů s romskou menšinou v budoucnu.

Usnesení Evropského parlamentu není právně závazné. Roste ale jeho politická váha. Debaty k rozšíření se zúčastnili premiér předsedajícího Dánska Anders Fogh Rasmussen i šéf Evropské komise Romano Prodi.

Jednání se dotklo i tzv. prezidentských dekretů z poválečného Československa. Nevidí v nich z hlediska přistoupení Česka k EU nepřekonatelnou překážku. Jedním dechem ale říká, že "z hlediska moderního právního státu nemá opodstatnění zákon č. 115 z 8. května 1946". Zakotvil beztrestnost násilí proti kolaborantům a zrádcům. Jeho obětí byli po válce i nevinní příslušníci německé a maďarské menšiny.

Pasáž se do usnesení dostala aklamací na základě pozměňujícího návrhu nejsilnější frakce EP. Ta sdružuje zejména křesťanské demokraty. Hartmut Nassauer a Markus Ferber, spolupředsedové (německé) skupiny CDU/CSU, to přirozeně uvítali.

"Trvající platnost paušální beztrestnosti zločinů spáchaných na sudetských Němcích a na Maďarech by hrubě porušila zásady právního státu a lidských práv, jimiž se unie řídí," konstatovali jmenovaní poslanci.

Mají za to, že uvedený postoj EP nabízí Česku možnost vyjít evropskému chápání práva vstříc smířlivým gestem. Přimlouval se za ně v debatě i zpravodaj EP pro Českou republiku Jürgen Schröder (CDU). Komisař pro rozšíření Günter Verheugen k tomu již dříve prohlásil, že dekrety sice nejsou pro vstup ČR do unie relevantní téma, ale případné gesto z české strany "nemůže uškodit".

Včerejší usnesení tento požadavek opakuje.

Drtivá většina europoslanců prokázala vůči Česku i vstřícnost, když do usnesení začlenila požadavek, aby Praha dostala o dva mandáty v Evropském parlamentu více, než jí přiřkla Smlouva z Nice. Bylo by jich pak 22 místo dvaceti. "Institucionální rovnováhu" z Nice to podle poslanců nevychýlí.

Evropští zákonodárci také vyzvali Česko ke splnění závazků kolem Temelína, jak vyplynuly z jeho ujednání s Rakouskem. Do příštího měsíce má příslušná pracovní skupina informovat parlament, nakolik Praha přijatým závazkům ke zvýšení jaderné bezpečnosti dostála.