POROVNÁNÍ TRŽNÍCH CEN ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU PŮDY V NOVÝCH SPOLKOVÝCH ZEMÍCH SRN A V ČR

Comparison of the agricultural land market prices and soil production potential in east part of Germany and Czech Republic

Ing. Václav Voltr, CSc.

Adresa autora:

VÚZE Praha Mánesova 75

Příspěvek byl vytvořen na základě výsledků grantu NAZV “Rozvoj trhu s půdou v podmínkách vstupu ČR do EU”

Anotace:

Příspěvek představuje v základních rysech hodnocení produkčního potenciálu půdy podle produkčních funkcí hlavních plodin v závislosti na technickém pokroku a množství dusíku v půdě. Pomocí získaných funkcí je definován produkční potenciál půdy při standardizovaných podmínkách v obou zemích, tedy při celkové bilanci dusíku v půdě 200 kg/ha a dlouhodobém průměru klimatických podmínek. Takto získaná data jsou dále převedena na německý bonitní systém a je tak definována standardní produkce na jeden půdní bod. Standardní produkce půdy při poměru osevních ploch z roku 1988 je v ČR asi o 15 % větší než v nových spolkových zemích. Dosahované tržní ceny zemědělské půdy v obou zemích jsou převedené na jednotný bonitní ukazatel.

Summary:

The contribution is focused in the basic points on valuation of production potential of agricultural land according to production funktions of the main fruits in dependece on the technical progress and the nitrogen content in soil. By functions obtained is defined soil production potential under standardized conditions in all chossen territories, i.e. total nitrogen bilance in soil 200 kg/ha and long-term average climatic conditions. The data obtained in this way are further transformed in the german valuation systém and so the standard production for one soil point is defined. Standard soil productivity in sowing area relationship from 1988 is in Czech republic approximately 15% higher than this in east part of Germany. Reached market prices in both CR and east part of Germany are transfered in unique valuation systém.

Klíčová slova:

tržní cena zemědělské půdy, produkční potenciál půdy, produkční funkce, bonita půdy

Key words:

agricultural land market price, soil production potential, production function, land valuation

1. Úvod

Vývoj tržních cen půdy ve fázi předvstupního období do EU záleží na mnoha okolnostech, především na celkové návratnosti investic do zemědělství. V současné době je trh se zemědělskou půdou velmi malý a dosahuje přibližně 0,2% výměry zemědělské půdy ročně. Lze předpokládat, že atraktivita zemědělství s přechodem do EU vlivem vyšší podpory zemědělců vzroste. Jedním z pohledů na budoucí vývoj cen v ČR je možnost posouzení ceny půdy podle dosahované produktivity půd. Toto pojetí nelze chápat jako stanovení tržní ceny půdy v ČR po vstupu do EU, ale poskytuje alespoň dílčí porovnání cen z hlediska ekonomiky zemědělského podniku, pokud budou příspěvky na hospodaření v obou zemích obdobné. I tak je ovšem nutno chápat tyto ceny jako součást podstatně širších okolností definovaných vývojem nabídky a poptávky. Specifické podmínky nových spolkových zemí jsou velkou měrou určovány kapitálově velmi silnými starými spolkovými zeměmi. Důležitý pohled na vývoj tržních cen zemědělské půdy vyplývá ovšem rovněž ze sousedství ČR s Německem.

Základním řešením tohoto příspěvku je definice standardizovaných výrobních podmínek na každém sledovaném území a definice vazby tržních cen půdy na výsledný standardizovaný produkční potenciál půdy sledovaných území.

Pro tento účel jsou v příspěvku analyzovány produkční funkce hlavních plodin v závislosti na dávce dusíku, technickém pokroku a klimatických podmínkách. Na základě výsledků je možno určit výnos plodiny ve stejných vstupních podmínkách, tj. při stejné dávce dusíků, dlouhodobém průměru teplot a srážek na daném území a pro konkrétní rok.

2. Metodika řešení

Produktivita půdně-klimatických podmínek vychází z definice výnosu hlavních plodin v závislosti na bilanci dusíku, technickém pokroku, teplotě a srážkách v jednotlivých měsících vegetačního období na území ČR a bývalé NDR. Návrh produkčních funkcí je založen na podrobné statistice výnosů hlavních plodin, bilanci dusíku, teplot a srážek v období let 1955 až 1989 na úrovni NDR, ČR a pěti vybraných okresů NDR s obdobnými podmínkami jako v ČR - Dresden, Chemnitz (KMS), Leipzig, Halle, Magdeburg, kdy lze předpokládat obdobné podmínky technologické, odrůdové skladby i úroveň managementu.

Výnosy jsou stanoveny pro pšenici, ječmen, žito, brambory, cukrovku a louky. Z důvodu nedostatku dat nebyly do vyhodnocení zařazeny výnosy ječmene v rámci okresů.

Technický pokrok byl pro produkční funkce vyjádřen ve funkci času. Technický pokrok zahrnuje především inovaci technologie pěstování plodin a vliv šlechtění. Forma vztahu technického pokroku vychází z práce SCHUSTERA a WETZLARA (1997) a DOLUSCHITZE (1992).

Vegetační období je odlišné pro jednotlivé plodiny, celkově byly zpracovány měsíce březen až říjen. Srážky byly pro potřebu produkčních funkcí vyhodnoceny ze vztahu teploty v měsíci a odpovídající vláhové potřeby ve formě odchylky od doporučeného optima, při kterém se vycházelo z údajů vláhové potřeby při určité teplotě.

Na základě statistického rozboru pomocí programu SPSS verze 7.0 byly definovány tyto funkce výnosu plodiny:

Pšenice, ječmen, žito

Y=K1+K2*(Ncelk*0,55*e (0.018*(rok-1955)))K3+T3*K7+T4 *K8+ T5*K9 + T6*K10 + T7* K11 + T8*K12 + (D5+100)*K13 + (D6+100)*K14 + (D7+100)*K15

Brambory, cukrovka, louky

Y= K1+K2(Ncelk*0,55*e (0.018*(rok-1955)))K3 + T5*K9 + T6*K10 + T7* K11 + T8*K12 + (D5+100)*K13 + (D6+100)*K14 + (D7+100)*K15 + (D8+100)*K16 + (D9+100)*K17 + T9 *K18

kde K1 - K15 jsou vypočítané konstanty

T3-T9 jsou teploty v daných měsících, kde index značí pořadí měsíce v roce

D5-D7 jsou odchylky od optimální potřeby vláhy v daném měsíci, kde index značí pořadí měsíce v roce

rok - aktuální rok pro definici výnosu. Pro porovnání produkčních funkcí lze potom volit konkrétní porovnávací rok

Na základě získaných rovnic byly porovnány průměrné produkce plodin na jednotlivých územích při standardizovaných podmínkách, tj. při celkové bilanci dusíku v půdě 200 kg N/ha, pro rok 1988 a pro průměrné teplotní a srážkové poměry v daných územích. Takto získané výnosy plodin byly převedeny na jednotný energetický ekvivalent pomocí metabolizovatelné energie podle tab. 1.

Tab1. Metabolizovatelná energie vybraných plodin(GJ/ha)

Pomocí získaných výsledků energetických ekvivalentů pro jednotlivé plodiny byly definovány produkční energetické hodnoty jednotlivých území na průměrný hektar (Eha), získané podle zastoupení vybraných plodin na jednotlivých odpovídajících územích.

Ei = Mei * Yi

kde

· Ei -metabolizovatelná energie vybrané plodiny

· Mei -metabolizovatelná energie na jednotku produkce

· Yi - výnos plodiny na základě standardizované produkční funkce

· pi- podíl i-té plodiny z vybraného souboru plodin

· n-počet vybraných plodin

Získané hodnoty metabolizovatelné energie pro konkrétní území byly porovnány s bonitačním ohodnocením německých půd pomocí EMZ na hektar. Hodnota pro ČR byla získána poměrem energie na území SRN a ČR.

3. Výsledky řešení

Výnosy hlavních plodin ve standardizovaných podmínkách (tab.2) ukazují většinou na vyšší produkční potenciál půd v ČR u jednotlivých plodin. V ČR jsou dosahovány vyšší výnosy u pšenice, žita, ječmene, cukrovky, na území bývalého NDR jsou lepší výsledky u brambor a luk.

Tab. 2 Výnosy hlavních plodin (t/ha) ve standardizovaných podmínkách jednotlivých území a bilanci dusíku 200 kg/ha.

Produkční energetické hodnoty jednotlivých území na průměrný hektar (Eha) jsou porovnány v tab.3

Tab. 3 Produkční energetické hodnoty jednotlivých území na průměrný hektar (Eha)

Z tabulky vyplývá vyšší produkční potenciál území ČR asi o 15%. Okresy Halle a Leipzig dosahují lepších výsledků, Dresden, KMS (Chemnitz) a Magdeburg horších výsledků. Z tabulky vyplývá rovněž výrazně větší podíl pšenice na energetické bilanci ČR, zatímco území bývalé NDR je orientováno více na pěstování žita a brambor. Okresy KMS, Dresden a Leipzig tvoří spolkovou zemi Sachsen, okresy Halle a Magdeburg zemi Sachsen-Anhalt. Tržní ceny zemědělských pozemků (nákup a nájem) jsou uvedeny v tabulce č. 4 pro tyto nové spolkové země, členění podle dřívějších okresů není vedeno.

Tab.4. Výsledné ukazatele porovnání tržních cen půdy v roce 1994

Zdroj: Agrarbericht 1996, VÚZE

x - EMZ pro ČR byl získán úpravou EMZ na území NDR podle poměru získané energie na hektar na území ČR a NDR.

xx - Statistika SRN uvádí kupní cenu pozemků s dlouhodobým užíváním pro účely zemědělství, statistika v ČR toto neumožňuje, proto je omezena kupní cena pro zem. účely intervalem 0,5 - 20 Kč/m2

Vývoj pachtovného ve vybraných územích SRN od roku 1994 je uveden v tabulce 5.

Tab. 5. Vývoj pachtovného ve vybraných územích SRN

Zdroj: Agrarbericht 1998

4. Závěr

V příspěvku byly vyjádřeny produkční funkce plodin podle bilance dusíku, klimatických podmínek a technického pokroku. Při respektování poměru osevních ploch na porovnávaných územích z práce vyplývá vyšší přirozená půdně- klimatická produktivita na území ČR o 15% oproti bývalému NDR. Okresy Halle a Leipzig mají přirozenou produktivitu vyšší než ČR.

Při stejných tržních podmínkách v podmínkách německého prostředí by potom byla tržní cena půdy o stejné produktivitě půdně-klimatických podmínek jako v ČR ceněna 8651 DM/ha. Tato cena je samozřejmě silně spekulativní vzhledem ke zcela odlišnému vývoji nabídky a poptávky v obou zemích. Přesto umožňuje porovnat konkurenci na trhu s půdou po přistoupení k EU, při stejných dotačních podmínkách obou zemí jak z hlediska konkurence při rozšiřování zemědělských podniků, tak z hlediska sousedských vztahů mezi oběma zeměmi.

Určitý posun v ceně půdy v sousedství německých hranic je patrný již delší dobu a lze očekávat jeho zesílení po vyjasnění všech majetkoprávních vztahů a podmínek vstupu do EU. Ještě výraznější rozdíl než v ceně půdy je patrný rozdíl v úrovni pachtovného (nájemného) za zemědělskou půdu, které je na porovnávaných územích přibližně desetkrát vyšší, jak vyplývá z tabulky 5. Vzhledem k tomu, že náš trh nájemného je naprosto převažující, je pronajímáno okolo 90% zemědělské půdy, může další vývoj pachtovného hrát podstatně důležitější roli než v současné době.

Literatura

Agrarberich der Bundesregierung 1996, 1998

Kindler, R.: Landwirtschaftliche Boden- und Pachtpreise im Ost-West-Vergleich. Pflug und Feder GmbH, St.Augustin 1993

Doluschitz, R.: Potentialabschätzung in der Pflanzenproduktion und desse Ausschöpfung bei stärker ökonomisch oder ökologisch ausgerichteter Agrarpolitik. Agrarwirtschaft 41 ,1992, č.7

Schuster, W.H.: Welchen Beitrag leistet die Pflanzenzüchtung zur Leistunsteigerung von Kulturpflanzenarten? Pflanzenbauwirtshcaft, 1 1997,č. 1.

Statistické ročenky NDR 1955 - 1995

Statistické ročenky ČSSR 1955-1990, ČSFR 1990-1993, ČR 1994-1996

Bodennutzung und Bodenfruchtbarkeit Band 1 Bodenfruchtbarkeit. Paul Parey 1991

Faustzahlen für landwirtschaft und Gartenbau. Verlagsunion Agrar1993

Podklady VÚZE k tržním cenám zemědělské půdy