Polští pěstitelé jablek nepříjemně šlapou na paty
17.06.2002 | Hospodářské noviny
Polská konkurence nepříjemně šlape na paty
Do složité situace se dostali domácí pěstitelé jablek. Loňská nadúroda v Polsku se odrazila v nebývalém exportu tohoto druhu ovoce do všech okolních zemí, Česko a Slovensko nevyjímaje. "Polské sadařství se obrovsky rozrostlo a navíc cena jablek je ve srovnání s naší zhruba poloviční," konstatoval ředitel společnosti s ručením omezeným Sady Životice Dušan Kokoška.
"V uplynulých deseti letech jsme podobnou situaci zažili třikrát. Uvědomili jsme si, že musíme změnit zejména model naší obchodní činnosti, když už nemůžeme očekávat nějakou formu státní ochrany trhu. Proto se začínáme orientovat na přímé dodávky do sítí velkých obchodních řetězců a omezujeme kontakty s tuzemskými odbytovými družstvy," pokračoval.
Životičtí nyní prodávají pětinu své produkce do středisek Makra po celé Moravě, pro nadcházející sezónu vyjednávají rovněž smlouvy se společností Tesco. Na 73 hektarech intenzívních sadů ročně vypěstují 1500 až 2300 tun jablek, což odpovídá podílu na domácím trhu ve výši sedmi až osmi procent. Firma, která funguje deset let, vynakládá rovněž značné prostředky na lepší technologické a strojové vybavení. Ve skladech s regulovanou atmosférou a ultranízkým obsahem kyslíku, kde se doba skladovatelnosti pohybuje kolem 310 dnů, může uložit až tisíc tun plodů.
Náklady na pořízení technologie činily osm miliónů korun, další milióny korun firmu stojí odrůdová přeměna sadů ve prospěch jabloní Golden Delicius a dalších, trhem požadovaných odrůd. Letošní investice ve výši kolem tří až pěti miliónů korun jsou určeny na nákup nové třídicí linky.
"Zatím jsme se dostali z hlediska produktivity na 75 procent úrovně ovocnářů z vyspělých zemí Evropské unie. Nemám obavy, že bychom na otevřeném evropském trhu neobstáli, pokud nám malinko pomůže i stát svou dotační politikou. Bohužel už dnes je naším handicapem skutečnost, že nevlastníme všechny pozemky. Tři pětiny nadále patří státu v důsledku zablokování pro budoucí výstavbu komunikací. Na tyto plochy, které jsou pod kuratelou roční výpovědní lhůty, pak nemůžeme získat nenávratné státní dotace. Obnovovat porosty proto musíme z vlastních, omezených zdrojů," posteskl si Kokoška.
Další články v kategorii Zemědělství
- Lepší dozor v oblasti týrání zvířat: Změny přinesou více inspektorů v terénu a zefektivní boj proti týrání (21.04.2026)
- Hostínská farma zahájila chřestovou sezonu, navýší produkci zeleného chřestu (21.04.2026)
- Zemědělský fond má hotové analýzy k dotacím Agrofertu, brzy zveřejní další kroky (21.04.2026)
- Poptávka po rajčatech ze skleníků od elektrárny u Kadaně je velká, řeší vytápění (20.04.2026)
- Cena pšenice skokově vzrostla. Na vině je počasí i geopolitika (20.04.2026)
- Agrární komoru Plzeňského kraje vede Pavel Šrámek, spolumajitel farmy a mlékárny (20.04.2026)
- Udržitelnost dává smysl, říká jihočeský farmář. Dodává sýry na nejlepší smažák v Praze (20.04.2026)
- Vypěstovat melouny v Česku už není problém. Důležité je předpěstování i výběr vhodného druhu (19.04.2026)
- Zelený kruh: Jedy na hraboše, ústupky lovcům vlků a krajina bez ochrany. Komu slouží ministři Šebestyán a Červený? (17.04.2026)
- Zemědělci objevují zlatý důl v akumulaci: Bateriová úložiště mění pravidla hry (17.04.2026)

Tweet



