Politici jsou vystaveni tlaku odborářů

O otázce volného pohybu pracovních sil by se mělo jednat na bilatelárním základu

Josef Veselý

Pro západní politiky bude otázka volného pohybu pracovních sil významným faktorem v nadcházejícíchj volebních bojích. Na konferenci Nadace Otto Brennera v Berlíně k sociální dimenzi rozšiřování Evropské unie odborníci připouštěli, že politici, včetně německého kancléře Gerharda Scrödra, by se mohli ocitnout pod tlakem odborářů, kteří mají strach z přílivu levných pracovních sil z kandidátských zemí.

Na požadavek odborářů i zaměstnavatelů, aby se kromě přechodných období pro volný pohyb osob stanovily i dílčí kvóty pro přijetí pracovníků z kandidátských zemí podle profesí a regionů, pohlíží Christian Weise z DIW velmi příznivě: "Určí-li se strop na 200 tisíc osob a přijde jich jen 150 tisíc, bude to i pro naše další výzkumy velmi důležitá informace, kterou jinak nelze získat," zdůraznil.

Ne vždy racionální přístupy se projevily z druhé strany, když například místopředseda polské Solidarity Bogdan Olszewski i jeho protějšek z Českomoravské konfederace odborových svazů Zdeněk Málek trvali na požadavku volného pohybu osob okamžitě po vstupu svých zemí do EU.

Pavel Černoch z Centra evropských studií Jeana Monneta na pražské Karlově univerzitě shrnul pro HN její vyznění takto: "Rozumím docela dobře pocitům, které zde vyjádřil předseda IG Metall Klaus Zwickel, ale s nimiž se netají ani kancléř Gerhard Schröder či komisař EU Günter Verheugen. Jde o to, že reakce ze střední Evropy na obavy německých odborářů vůči rizikům, jež plynou z rozšíření EU v oblasti zaměstnanosti, by neměla být zásadně odmítavá a neměly by ji doprovázet kategorické požadavky okamžitého zavedení volného pohybu po vstupu do unie. Také my totiž potřebujeme duch partnerství a spolupráce. Chceme, aby země EU respektovaly i naše obavy kolem nákupu nemovitostí či zemědělské půdy. Budeme jistě chtít dočasné výjimky také v uplatňování ekologických standardů EU, protože na to nebudeme mít dost peněz. Signály z Bruselu jsou v tomto ohledu vstřícné. Podobně bychom se měli chovat i my, když jde o jejich zájmy při ochraně pracovního trhu, ať již jsou obavy u sousedů opodstatněné, či ne."

Postavíme-li se k problému rozumně, vychází z toho podle Černocha i pro ČR přijatelný scénář: pro všechny kandidáty se zavede pětileté období. První dva roky se bude sledovat migrační potenciál. Pak se lze zejména s Německem a Rakouskem dohodnout na kvótách. Dá se přitom uplatnit i český zájem, aby kvalifikované síly neodešly do EU, ale s ohledem na přímé zahraniční investice (a na zájmy investorů) zůstaly pokud možno doma.

Z konference vyplynul závěr, že je nutno se navzájem lépe znát, než se dostanou debaty o citlivých otázkách rozšíření EU do finální fáze.