Pokles výroby může pokračovat

Metro 29.10.1999

Pokles výroby muže pokracovat

PRIORITOU JE SNÍŽENÍ NÁKLADU ZEMEDELSKÉ PRVOVÝROBY

Neprobehne-li v nejbližších nekolika málo letech zásadní restrukturalizace ceského zemedelství a potravinárského prumyslu, dojde zrejme v dalším období k postupné likvidaci tohoto druhdy v CR perspektivního a ziskového odvetví. Spotrebitelé se sice takového vývoje obávat nemusejí, nebot nové atraktivní potravinárské výrobky z dovozu jsou vetšinou levnejší - hrana však zvoní zejména ceskému venkovu a tamejším pracovním príležitostem.

HNED NA POCÁTKU je treba jednoznacne odmítnout všechny katastrofické vize, které jsou verejnosti predkládány v prípade masivních dovozu potravin ze zahranicí. Ostatne - podíl tohoto zboží na našem trhu stoupá, ceny potravin se však, alespon v letošním roce, spíše snížily. Ceny zemedelských surovin na zahranicních trzích totiž v posledních dvou letech klesají na svá historická minima a ceny potravin z nich vyrábených také. Není pravda, že naši zemedelci vyrábejí levneji, a je jen cástecná pravda, že za své výrobky trží méne než jejich kolegové v jiných zemích. Naproti tomu je pravda, že ceny potravin jsou v zahranicí vyšší, to je však dáno zejména strukturou podílu jednotlivých clánku potravinového retezce na výsledné cene. Tolik smutná skutecnost.

POLISTOPADOVÉ OBDOBÍ tuzemského zemedelství je charakterizováno zejména neustálým zmenšováním podílu tohoto rezortu na hospodárství, poklesem pracovních míst ci objemu výroby, nicméne struktura rezortu zustala v zásade zachována. Podle rady odborníku ustrnulo zemedelství na úrovni konce 80. let. V zemedelství neprobehl proces vytvárení systému služeb, stejne tak potravinárství nezachytilo proces zatraktivnování výrobku. Cinnosti, jako jsou chemická ochrana, hnojení, manipulace se statkovými hnojivy, se slámou a podobne, si provádejí zemedelské podniky samy, a to tradicními zpusoby - proto je uskutecnují dráž a s vetším poctem lidí než konkurence. Dalším problémem je, že rozdílným prírodním podmínkám je prizpusobena jen velmi malá cást podnikatelských zámeru. Všude se proste vyrábí všechno bez ohledu na to, zdali se výroba odehrává v optimálním prostredí. Díky tomu jsou v CR náklady na zemedelskou produkci o 30 až 40 procent vyšší než v zahranicí. Za deset let polistopadového období pritom stát zemedelcum nevyslal žádný signál, podle kterého by se meli systémove chovat. Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond, jehož hlavní rolí bylo a je zprístupnení investicního kapitálu práve na úcely restrukturalizace, skoncil v pozici dotování úroku na spotrební úvery.

DÍKY TOMU SE PRIROZENE slabá pozice zemedelcu na trhu za poslední dobu ješte zhoršila. Podle šéfa Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky Tomáše Douchy je v soucasné dobe "ze striktne úcetního hlediska" sedmdesát procent zemedelských podniku v bankrotu. Vysokou zadluženost bude zrejme muset rešit stát. Stávající struktura agrárního sektoru se príliš nelíbí ani EU. Podle informací z Bruselu nemá CR strukturu, která naplnuje evropský model zemedelství, a Unie se tudíž obává jejího negativního vlivu na prírodní prostredí. V CR totiž existuje naprosto výjimecný, takzvaný duální model zemedelství, který se za posledních pet let prakticky nezmenil. Zhruba 75 procent pudy obhospodarují právnické osoby, ctvrtinu individuální firmy. I když u fyzických osob dochází k postupné koncentraci vlastnictví a uvnitr právnických osob ke zmene jejich forem z družstev na akciové a obchodní spolecnosti, presto je v CR vedle sebe v podstate malý pocet obrovských podniku a velký pocet malých farem. Jen málo z obou typu zemedelských subjektu se pritom približuje z pohledu produktivních faktoru optimálnímu stavu, presto jim domácí tržní prostredí umožnuje "prežít". To však již brzy nebude možné - a jediným rešením je tedy taková agrární politika, která se musí soustredit na celkové zvyšování efektivity, a ne na prímé dotace. Návrh zemedelského rozpoctu na príští rok však tomuto zadání príliš neodpovídá.

Z POHLEDU POTRAVINÁRU existují rezervy predevším ve dvou oblastech. První z nich je efektivizace zpracovatelských kapacit - vzhledem k tomu, že zemedelská výroba u nás v poslední dobe poklesla, nemuže rada zpracovatelu plne využít své kapacity, což proces výroby potravin prodražuje. Prebytecné kapacity je proto treba zrušit nebo využít k jiným úcelum. Zdaleka nejvetší problém je ovšem propagace výrobku. Rada výrobcu stále ješte považuje marketing za zbytecné vyhazování penez, respektive za náklady, které nejsou ve srovnání s jinými potrebami prioritní. A pokud se již k nejaké propagacní akci odhodlají, mnoho profesionality v ní nebývá. Príkladem v tomto smeru nejde ani stát, což je velmi dobre projevilo v propagacní kampani na zvýšení spotreby mléka. Ta se díky naprosté absenci koordinace se zdravotníky témer obrátila proti puvodnímu smyslu. Nedokážu pochopit, jak je možné, že nikde nahlas nezaznelo, že alergie na mléko, kterou operují odpurci konzumace mléka, sice existuje, ale u procentuálne zanedbatelné cásti detské a lidské populace. Nejsem si ani jist výberem protagonisty kampane v osobe Jaromíra Jágra, který sice muže oslovit teenagery, jak ríkají tvurci kampane, avšak težko malé predškolní deti, u kterých by se mel návyk na mléko utváret predevším.

KUDY VEDE CESTA? Rozhodne ne pres protesty zemedelcu na námestích. Základem všeho musí být smysluplná restrukturalizacní agrární politika státu, která bude podporovat produkci jen konkurenceschopných komodit, investicní aktivitu zejména do moderních technologií, specializaci podniku, integracní procesy, alternativní využití zemedelské výroby. Zemedelci nemohou tlacit na zvyšování cen své produkce tak, aby se v dusledku výrazne zvyšovaly ceny potravin - spíše se mezi sebou musí jednotlivé clánky potravinového retezce dohodnout o strukture podílu na výsledné cene. Ceské potravinárství pritom jiste šanci má. Príkladem muže být produkce kurat, ve které jsme cenove slušne konkurenceschopní a která je navíc ve shode se svetovými gastronomickými trendy. Také v rade výrobku na bázi rostlinné produkce, zejména v olejninách, jsme na tom dobre. Hodne na sobe pracují zelinári, úspešne se rozvíjí nabídka celé rady biopotravin. Mnohé proste vyrobit umíme, jenom to musíme vyrobit o trochu levneji. A potom prodat - což neumíme témer vubec. Na to, abychom se to naucili, už ale máme velmi málo casu - rekl bych tak dva až tri roky.

TEXT PETR HAVEL