Podpora rodinných farem prioritou

„Mezinárodní rok rodinných farem“ – to byl název akce, která se uskutečnila 18. března 2014 na půdě Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova v Evropském parlamentu. Jejím cílem bylo nejen přispět k diskusi o úloze rodinných farem v Evropě a ve světě, ale i definovat je a přímo pro ně začít připravovat specificky cílenou zemědělskou politiku. Program byl rozdělen do tří bloků, v nichž postupně vystoupili zástupci akademické sféry, pracovníci v mezinárodních vztazích i samotní farmáři. Za Asociaci soukromého zemědělství se akce zúčastnil a o situaci v rodinném farmaření v České republice informoval místopředseda Jan Štefl doprovázený zahraniční tajemnicí ASZ Renatou Vondrákovou.

Hlavní motto dne znělo: „Rodinná farma je o odpovědnosti, nikoliv o velikosti, neboť je zodpovědná za předání budoucí generaci“ a v tomto duchu se nesly i příspěvky všech zúčastněných. Ředitelka mezinárodní organizace FAO (Food and Agriculture Organization) Marcela Villarreal, zodpovědná za Mezinárodní rok rodinných farem, zdůraznila, jak důležitou úlohu mají rodinné farmy na celém světě při řešení problematiky hladu a péče o životní prostředí. „Je třeba zdůraznit ekonomické, sociální a kulturní aspekty, které definují rodinné podniky oproti jiným modelům zemědělské výroby. Rodinné farmy velmi hledí na to, co po sobě zanechají ostatním generacím, na rozdíl od podniků s průmyslovějším přístupem, které fungují tak, jakoby už žádná budoucnost nebyla,“ řekla. Poukázala i na fakt, že rodinné farmy jsou nejen v Evropě, ale i celosvětově největšími zaměstnavateli a u řady komodit až 90% výrobci – např. káva, bavlna či banány.

Profesorka Sophia Davidova z Univerzity v Kentu se věnuje trendům vývoje rodinných farem a ve svém vystoupení několikrát zmínila specifickou situaci v tomto směru v České republice a na Slovensku, kde většinu půdy obhospodařují společnosti nerodinného typu.

Thia Hennessy z Výzkumného ústavu pro venkovskou ekonomiku z Irska, která porovnala nástroje minulé a nové SZP, se opakovaně věnovala otázce generační výměny a s ní spojeného dotačního titulu „Předčasné ukončení zemědělské činnosti“. Zmínila, že v řadě zemí byla tato forma podpory velmi dobře realizována (Francie, Irsko, Řecko) a i nadále vidí problematiku stárnoucích zemědělských podnikatelů, kteří nejsou ochotni předat farmu mladé generaci, jako velmi aktuální a alarmující. Poukázala i na fakt, že řada opatření z II. pilíře (PRV) byla v minulém programovém období pro malé farmy nedostupná a upozornila, že mimo SZP zvýhodňují některé státy rodinné farmy i dalšími nástroji – např. možností rozložit příjmy do více let, zvýhodněnou sazbou na zdanění či sociálními odvody oproti jiným sektorům. „Budoucí zemědělská politika však přináší rodinným farmám největší příležitost zejména v podobě možnosti platby na první hektary, tedy tzv. redistributivní platby,“ řekla Hennessy a dodala: “Škoda, že v případě tohoto platebního nároku záleží na rozhodnutí každé členské země a nejedná se o průřezový přístup v celé EU, což by bylo jen ku prospěchu věci.“

Henri Rouillé d´Orfeuil z francouzského Výzkumného zemědělského ústavu pro mezinárodní rozvoj se dotkl zejména problematiky zaměstnanosti v sektoru zemědělství a v této souvislosti kladl důraz na nutnost podpory malých farem. „Pokud jde o zaměstnanost, je lepší mít 3000 jednohektarových podniků, než jeden o třech tisících hektarech,“ uvedl.   

Místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jan Štefl představil ve svém příspěvku jak svou rodinnou farmu, tak tuto stavovskou organizaci hájící v České republice již 15 let zájmy klasického rodinného farmaření. „Věříme, že se jedná o model, který je ve své podstatě optimální pro trvale udržitelný způsob hospodaření i existence na venkově. Na rozdíl od zástupců velkých zemědělských podniků s několikatisícovými výměrami, kteří řeší především ziskovost, se staráme také o krajinu, venkov a venkovský život, jehož jsme součástí, a myslíme na předání další generaci. A co nejvíce tíží české rodinné farmy? Především smutná skutečnost, že české Ministerstvo zemědělství zatím odmítá využít všech možností pro finanční podporu menších a malých farem, tak jak to nabízí EU, a prosazuje prakticky naprosto rovnoměrnou podporu všem zemědělcům bez rozdílu v obhospodařované výměře. Zcela tak opomíjí zejména nefinanční přínos malých rodinných farem pro společnost, zemědělství a krajinu,“ řekl Jan Štefl.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ a Mgr. Renata Vondráková, zahraniční tajemnice ASZ