Podmínky dotací omezí rizika povodní

Počátkem dubna by měly vstoupit v platnost nové podmínky nutné pro čerpání základních zemědělských dotací přímých plateb, jejichž důsledkem je mimo jiné snížení rizika povodní. Ministerstvo zemědělství totiž v materiálu, kterým se má dnes zabývat vláda, zavádí pro příjemce podpor povinnost zachovávat zásady takzvané Správné zemědělské praxe. "V současné době je respektování těchto zásad v naší legislativě zakotveno pouze formou doporučení, a to v období od 1. května do konce srpna. Nyní se doporučení změní v povinnost, a to po celý kalendářní rok," uvedl Jiří Felčárek z tiskového oddělení ministerstva.

Dodržování zásad je součástí podmínek pro čerpání dotací v celé EU, zemědělci v ČR měli původně tyto podmínky respektovat nejpozději od počátku roku 2007. Cílem zásad je v podstatě omezení negativních vlivů průmyslového zemědělství na krajinu. Jedním z důsledků je přitom podle Felčárka omezení rizik povodní, protože řada povinností zvyšuje mimo jiné schopnost krajiny zadržovat vodu (retenční schopnost krajiny). Míra retenční schopnosti přitom může snížit či zvýšit riziko povodní o 20 až 30 procent. "Při čerpání přímých plateb budou zemědělci povinováni zachovávat přirozený ráz krajiny. Musí například zachovat krajinotvorné prvky, od určité svažitosti se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny, jako je kukuřice nebo brambory," informoval Felčárek. V případě, že nebudou zemědělci zásady dodržovat, hrozí jim sankce ve formě odejmutí dotací, a to i se zpětnou platností.

Podle náměstka ředitele Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy je retenční schopnost naší krajiny skutečně velmi malá. "Prakticky veškeré srážky končí v řekách," konstatoval náměstek. Jednou z příčin je podle něj nepřiměřeně vysoké zornění zemědělské půdy v ČR, které činí v současné době zhruba 72 procent zemědělské půdy, a přestože k tomu není v geografických podmínkách ČR důvod, v porovnání s průměrem EU je u nás rozoráno o dvacet procent zemědělské půdy více.

Zemědělci navíc dosud velmi málo využívali dotační programy podporující například zavádění travnatých pásů mezi poli. "Finanční stimuly se zatím minuly účinkem," uvedl náměstek. Základním důvodem jsou přitom stávající podmínky evropské zemědělské politiky. "Zemědělcům se prostě více vyplatí pěstovat obilí, takže se není čemu divit," zdůrazňuje náměstek. Kromě toho je třeba překonat další komplikace. Například zavedení travnatého pásu skrz pole je úkol pomalu pro zkušeného diplomata. Má-li takový pás vést napříč různými pozemky, což je právě žádoucí, znamená to jednat se všemi jejich vlastníky.

V ČR navíc hospodaří na zhruba 90 procentech zemědělské půdy její nájemci, kteří logicky nemají k dlouhodobým strategiím s cílem zvýšení kvality půdy, omezení eroze či jen ke složitým jednáním o možných změnách využití půdy stejnou motivaci, jako by měli oprávnění vlastníci.

Změna podmínek dotací by ale měla znamenat změnu v dosavadním přístupu průmyslového zemědělství ke krajině. Riskovat ztrátu nebo omezení nejvýznamnější dotační podpory přímých plateb zemědělci jistě nebudou. Na kontrolu dodržování zásad navíc budou jezdit po všech členských zemí EU z Bruselu inspekce.