Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí v České republice dlouhodobě klesají

Geneticky modifikované kukuřice se letos v České republice vypěstuje méně. Pěstuje se na 1754 hektarech, což je o 806 hektarů méně než v loňském roce. Stejná situace je v ostatních státech Evropské unie, kde plochy s geneticky modifikovanými rostlinami stagnují nebo klesají. V mimoevropských zemích naopak každoročně přibývá polí s geneticky upravenými rostlinami.

Za hlavní důvody poklesu zájmu o pěstování geneticky upravených plodin považují pěstitelé především administrativní zátěž, dodržování přísných pravidel a dražší cenu osiva. Každopádně v České republice nadále existuje možnost výběru mezi pěstováním geneticky modifikovaných plodin a konvenčním nebo ekologickým pěstováním. Je tedy svobodnou volbou každého pěstitele, jakou cestou se vydá.

Čeští pěstitelé, kteří u pěstování GM kukuřice zůstali, spatřují výhody biotechnologií zejména v její užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi. Porosty geneticky modifikované kukuřice totiž vykazují stoprocentní účinnost proti tomuto škůdci. Mezi další významná pozitiva patří podle českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté používání chemických prostředků.

Problematika geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů je součástí Společné zemědělské politiky EU a prochází nejpřísnějším schvalovacím procesem na světě. Právě proto je v celé EU pro účely pěstování schválena pouze jedna plodina, kukuřice. Posuzují se případná rizika pro životní prostředí, zdraví lidí a zvířat. GM kukuřice vypěstovaná v České republice se především využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata, nebo jako surovina pro výrobu bioethanolu či bioplynu, ne však pro potravinářské účely.

• Hynek Jordán
• ředitel Odboru komunikace Mze