Pěstování obilí je u severních sousedů stále rentabilní

Agrární noviny 11.8.1998

Pestování obilí je u severních sousedu stále rentabilní

(mar) - Stále castejší a ostrejší protesty polských zemedelcu proti dovozum agrárních produktu vyvolávají v celé verejnosti rozruch. Mnozí si kladou otázku, zda jsou takové protesty oprávnené, zda skutecne dovozy ohrožují zdejší zemedelce, zda se nejedná jen o obranu nízkoproduktivního sektoru.

Michal Kisiel z Institutu ekonomiky zemedelství a potravinárství v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita ríká, že v minulém roce se sice rentabilita pestování obilí znacne snížila, stále se však výroba pšenice vyplatí.

Z pruzkumu, který institut ucinil na 338 hospodárství v celém Polsku, vyplývá, že pri prumerné hektarové úrode a pri lonském prodeji pšenice za tržní cenu 508 zlotých za tunu dosahovali farmári cistého zisku z jednotky 619,5 zlotých. Zemedelci to však mohou vnímat velmi nevýhodne, protože o rok dríve, pri cenách 574 zlotých za tunu, dosahovali cistého zisku 1300 zlotých, tedy dvakrát více než loni.

V tomto roce až do poloviny cervence se ceny udržovaly na úrovni predešlého roku. Nyní jsou o neco nižší, ale na výpocet rentability pestování obilí je ješte brzy, dodává Kisiel.

Podle nej je z ciste technologického hlediska objem dováženého obilí príliš velký.

Polsku by stacilo dovézt ze zahranicí 600 - 700 tisíc tun potravinárské pšenice rocne. Kisiel však uvádí, že jen do této doby se dovezlo o nekolik set tisíc tun více.

K importované pšenici se pochopitelne pridává clo, ale pri cene madarské pšenice v rozmezí 230 - 250 zlotých za tunu se i clo muže ukazovat jako nedostacující, upozornuje.

Situaci dále komplikuje fakt, že na skladech jsou pomerne velké zásoby obilí z minulého roku. Odhaduje se, že je to okolo trech milionu tun, tj. 12 % produkce. V predešlých letech to bývalo 6 - 7 % produkce.

Institut vypocítal, že hospodárství, které by se chtelo udržet ze samotného prodeje pšenice, by v minulém roce muselo mít v porovnání na jednu osobu plošnou výmeru setby okolo 15 ha. Pro dosažení minimálního zisku pro dve osoby, by bylo potreba prodat pšenici ze 30 ha. Podle Kisiela ale soucasne takové hospodárství musí mít asi 50 ha užitkové pudy. Obilí totiž zaujímá približne 70 procent zasetých ploch.

Produktivita zemedelství je v Polsku v porovnání se zememi Evropské unie stále na velmi nízké úrovni. Presto je díky dotacím pestování obilí pro samotné farmáre zatím rentabilní. A v porovnání s USA dokonce velmi rentabilní, tvrdí Kisiel. Tam, pokud se má hospodárství udržet z produkce obilí, musí mít nejméne nekolik set hektaru. Zemedelec, který by hospodaril jen na asi 200 ha, by musel mít další práci.

Podle Kisiela jsou soucasné protesty polských farmáru predevším protesty proti obecné strukture zemedelství, která v zemi existuje. Zmena se však nedá narídit ani provést za rok, ci behem nekolika let. Na to je treba nejméne jedna generace, dodává.