Pěstitelé chmele počítají s úrodou 5500 t, o 170 t více než loni

Pěstitelé chmele letos počítají s úrodou 5500 tun, což je o 170 tun více, než vyprodukovali v roce 2013. Výměra chmelnic meziročně vzrostla o 153 hektarů na 4472 hektarů. ČTK to dnes řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. Chmelaři se setkali na dni otevřených dveří na účelovém hospodářství Chmelařského institutu ve Stekníku u Žatce.

"Letošní úroda bude, pokud jde o výnosy, stejně jako ta loňská srovnatelná s dlouhodobým průměrem," uvedl Kovařík. Hektarový výnos by se měl pohybovat kolem 1,23 tuny. Před dvěma lety to bylo jen 0,99 tuny z hektaru. "Tehdy chmelnice v zimě vymrzly a ani potom nebylo počasí příliš příznivé," řekl Kovařík.

Loni zase přišly povodně, které zasáhly zhruba 700 hektarů chmelnic a z toho přibližně 200 hektarů zcela poničily. Škoda na úrodě přesáhla podle Kovaříka 90 milionů korun.

Český chmel je opět na vzestupu, zájem o něj roste. "Oproti době před dvěma či třemi lety, kdy byl přetlak na světovém trhu a pivovary spekulovaly s cenou, se poptávka zvyšuje. Mírně vzrostla i cena chmele, ale pořád jsme pod úrovní 90. let," uvedl Kovařík.

Nižší oproti době před deseti lety je i produkce chmele v Česku. Letos však poprvé za poslední dekádu výměra chmelnic vzrostla. "Bylo vysázeno podle zatím předběžných čísel 406 hektarů nových chmelnic," řekl Kovařík.

Cílem přitom podle něho je dostat se nad hranici 5000 hektarů chmelnic. Proto je nutné podobnou úroveň výsadby udržet minimálně další dva až tři roky, aby bylo možné reagovat na současný vývoj na trhu a stabilizovat výrobu. Letošní výsadba z velké části představovala obnovu porostů poničených předloňskými mrazy a loňskými povodněmi. Absolutní nárůst plochy chmelnic tak představoval pouze 153 hektarů.

Poptávka po českému chmelu v zahraničí roste, přibližně 80 procent produkce je určeno na vývoz. Největším importérem je tradičně Japonsko, kam míří více než čtvrtina exportu, dále Německo a Čína. Zhruba 570 tun chmele šlo loni i do Ruska. Podobné by to mohlo být i letos, protože chmel ruská vláda nezařadila mezi produkty, které zakázala do země dovážet ze zemí, které vůči Rusku vyhlásily ekonomické sankce.

Šance na uplatnění se českým pěstitelům otevírají na americkém trhu, kde díky rozmáhajícím se malým pivovarům roste zájem o aromatické chmele, ke kterým patří i české odrůdy, například jemně aromatický žatecký poloraný červeňák. "Velice perspektivní odrůdou je nově vyšlechtěný kazbek patřící mezi chmele se zvláštní vůní," řekl Kovařík.

Česko patří mezi největší pěstitele chmele na světě, v kategorii jemně aromatického chmele je podle údajů Svazu pěstitelů chmele ČR dokonce první. Hlavní lokalitou pěstování českého chmele je žatecká chmelařská oblast.

Autor: ČTK