Perspektivy českého chovu prasat po roce 2000

Pour, M.

Katedra chovu prasat a drůbeže, Česká zemědělská univerzita v Praze

Světová produkce vepřového masa za posledních dvacet let se zdvojnásobila a k 31. 12. 1997 dle údajů FAO dosáhla úrovně 88 miliónů tun, což představovalo 1,15 bilionů poražených jatečných prasat o průměrné porážkové hmotnosti 77 kg. Nejvyšší rozvoj chovu prasat přitom nastal v Asii, zejména v Číně. Asie v roce 1998 produkcí cca 48 mil. tun vepřového masa dosáhla šedesáti procentuálního podílu na celkové produkci této komodity.

V posledních letech jsme rovněž svědky stále větší globalizace obchodu s vepřovým masem, což negativně ovlivňuje světové ceny u této komodity. Například rok 1998 byl názorným příkladem toho, jak vysoká světová nadprodukce vepřového masa ve vztahu k jeho spotřebě snížila farmářské ceny jatečných prasat hluboko pod hranici nákladů na produkci 1 kg vepřového masa nejen v ČR, ale v celé Evropě, v USA i v Kanadě. Světová nadprodukce vepřového masa byla již nastartována v roce 1997 Čínou, kde bylo poraženo o více jak 30 miliónů prasat více než v předchozích letech. K tomu se v roce 1998 přidala odbytová krize vepřového masa zejména v Rusku, ale i v Japonsku a rovněž vysoký nárůst produkce vepřového masa v zemích EU zejména v Holandsku, Španělsku i v Německu a dále došlo ke zvýšení produkce vepřového masa v USA, Kanadě a v Asii.

Chov prasat i na počátku třetího tisíciletí bude patřit mezi nejvýznamnější odvětví živočišné výroby nejen v ČR, ale i z celosvětového pohledu. V naší zemi potřebujeme chovat celkem 4 mil. prasat z toho 300 tisíc prasnic, abychom byli soběstační ve vepřovém mase (tab. 1). Tyto stavy bychom neměli nadále snižovat s ohledem na náš vstup do EU na počátku třetího tisíciletí, kdy lze očekávat ze strany EU požadavek redukce těchto stavů cca o 20%.

Tabulka 1 : Vývoj stavů prasat a prasnic v ČR v letech 1989 až 1998 k 31.12.

Pramen: ČSÚ

V posledních letech v České republice roční spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele byla na velmi vysoké úrovni (tab.2) a rovněž z tabulky 3 je zřejmé, že výhled situace na našem trhu vepřového masa do roku 2005 z hlediska jeho produkce a spotřeby lze považovat za příznivý. Naši producenti vepřového masa si však musí hlavně uvědomit, že v příštích letech bude mnohem rychleji pokračovat globalizace obchodu s vepřovým masem, což bude negativně ovlivňovat výši světových a tedy i našich farmářských cen jatečných prasat. V roce 2005 se předpokládají z celosvětového pohledu nejnižší farmářské ceny jatečných prasat v USA, a proto státy EU i naše země vlivem relativně stále vysokých nákupních cen jatečných prasat na světovém trhu vepřového masa budou velice obtížně realizovat tuto komoditu. Rovněž v souladu s WTO vývozní státní subvence budou muset v příštích letech klesat.

Tabulka 2: Roční spotřeba masa v ČR na 1 obyvatele (v hodnotě na kosti, včetně vnitřností) v kg

Pramen: ČSÚ

Tabulka 3: Výhled situace na trhu s vepřovým masem v ČR v letech 1997-2005 (tis. t ž.hm.)

Pramen: ČSÚ, OECD, VÚZE, Agronet a.s. Použitý přepočet: 1 USD = 33 Kč, 1 EURO = 37 Kč

Vzhledem k tomu, že Česká republika leží v srdci Evropy a je členem CEFTA, je nutné se seznámit v tabulce 4 s předpokládaným výhledem situace na trhu s vepřovým masem v zemích střední a východní Evropy (SVE) do roku 2005.

Z tabulky 4 vyplývá, že v zemích střední a východní Evropy (SVE) spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele a rok dosahuje úrovně kolem 40 kg, což podává důkaz o velké oblibě vepřového masa v těchto zemích. V transformačním období klesla spotřeba vepřového masa méně než spotřeba masa hovězího a telecího. V příštích letech pravděpodobně však poroste nabídka vepřového masa rychleji než poptávka. Z tabulky 4 je zřejmé, že počet poražených prasat vzroste z 50 mil. ks v roce 1997 na 59 mil. ks v roce 2005. Samotné Polsko zvýší počet poražených zvířat o 5 mil. ks, stejně tak Maďarsko a Rumunsko významně zvýší počet poražených zvířat. Průměrná porážková hmotnost bude stabilní okolo 87 kg/ks. Celková výroba vepřového masa v zemích SVE vzroste o 0,9 mil. tun z 4,3 mil. tun v roce 1997 na 5,2 mil. tun v roce 2005. Dominantním výrobcem bude Polsko s výrobou 2,2 mil. tun v roce 2005, dále pak Maďarsko a Rumunsko s výrobou okolo 0,8 mil. tun a ČR s výrobou cca 0,7 mil. tun vepřového masa.

Růst výroby bude dán především poptávkou. Celková poptávka po vepřovém mase v zemích SVE vzroste z 38,4 kg na osobu v roce 1997 na 44,7 kg na osobu v roce 2005. Vývoj výroby a domácí spotřeby vepřového masa bude pro země SVE znamenat exportovatelný přebytek 400 tisíc tun v roce 2005 v porovnání s 250 tisíci tun v roce 1997. Vzhledem k závazkům WTO bude muset většina tohoto exportovatelného přebytku být vyvezena bez subvencí.

Tabulka 4: Výhled situace na trhu s vepřovým masem v zemích SVE v letech 1997 - 2005

Pramen: EU - (DG VI.) Evropská komise

Tabulka 5: Výhled bilance vepřového masa v EU-15, 1997-2005 (tis. t jat.hm.)

Pramen: EU - (DG VI.) Evropská komise

Výhled bilance vepřového masa v zemích EU do roku 2005 je uveden v tabulce 5, z které je patrno, že v období let 1998 až 2005 bude výroba vepřového masa v EU růst ročně o 0,7 % a na konci tohoto období dosáhne 17,9 mil. tun. Vývoz vepřového masa z EU v roce 2005 bude 1,042 mil. tun, z toho cca 600 tisíc tun bude vyvezeno bez subvencí.

Světová výroba, spotřeba a obchod poroste ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. V tab. 6 je například uveden výhled světové spotřeby vepřového masa v letech 1997 - 2005.

Tabulka 6: Výhled světové spotřeby vepřového masa v letech 1997 - 2005 (mil. tun)

Pramen: FAO

Tabulka 7: Výhled světových cen na trhu vepřového masa v letech 1997 - 2003 (USD/t)

Pramen: OECD

Ve střednědobém období příštích let do roku 2003 světové ceny vepřového masa mírně poklesnou nebo zůstanou stabilní, což je dopad konkurence drůbežího masa a udržitelného růstu produktivity (tabulka 7).

Světová výroba vepřového masa se bude i nadále zvyšovat, ale méně než tomu bylo v minulých letech, tj. v období let 1997 - 2005 o 2,7 % ročně. Rozšíření výroby vepřového masa bude v mnoha regionech omezeno enviromentálními limity a velkou konkurencí ze strany drůbežího masa. Zvýšení produkce vepřového masa lze očekávat převážně v Číně, zatímco růst výroby v USA, EU, Kanadě, Mexiku, státech bývalého Sovětského svazu a státech střední a východní Evropy (SVE) bude pouze malý. Výroba vepřového masa v Japonsku se bude snižovat vlivem nižší konkurenceschopnosti domácích producentů ve srovnání s dovozem.

Spotřeba vepřového masa po roce 2000 v mnoha rozvinutých zemích (včetně EU, USA, Kanady a Japonska) bude růst pomaleji než dříve vlivem silné konkurence ze strany sektoru drůbežího masa a poměrně nižšího ekonomického růstu. Malý růst spotřeby vepřového masa v těchto zemích bude částečně kompenzován silným růstem spotřeby této komodity v Asii zvláště pak v Číně a v Jižní Koreji. V obou zemích poroste spotřeba v období let 1997 - 2005 o 30%. V zemích SVE a v zemích bývalého Sovětského Svazu se očekává jenom nízké zvýšení poptávky po vepřovém masa.

Vlivem silné poptávky hlavních dovozních států (v Japonsku, Jižní Koreji a Mexiku) vzroste do roku 2005 globální obchod s vepřovým masem o 30%. Velmi obtížně lze hodnotit nabídku a poptávku v hlavních dovozních zemích bývalého Sovětského Svazu, protože růst spotřeby vepřového masa je vázán na nejistý ekonomický výhled. Podle Ministerstva zemědělství USA se v těchto regionech neočekávají žádné výrazné změny v obchodu s vepřovým masem ve střednědobém horizontu.

Producenti jatečných prasat zejména v Evropě budou nuceni v příštích letech snižovat výrobní náklady na výrobu vepřového masa, které jsou v porovnání s USA velmi vysoké. V tabulce 8 je uveden přehled nákladů na produkci 1 kg ž. hm. vepřového masa v roce 1997 ve vybraných pěti zemích EU v DEM.

Tabulka 8: Přehled nákladů na produkci 1 kg ž. hm. vepřového masa v roce 1997 ve vybraných pěti zemích EU v DEM

Pramen: EPP

V USA se pohybuje celkový náklad na produkci 1 kg ž. hm. vepřového masa 1,85 DEM. V ČR byl tento náklad v roce 1998 na úrovni 1,94 DEM, tj. cca 35 Kč / kg ž. hm. jatečných prasat.

ZÁVĚR

Na co je nutné upozornit závěrem tohoto pojednání. Na základě již uvedených faktů v zájmu zajištění konkurenceschopnosti naší produkce vepřového masa v letech 1999 - 2005 se musíme zaměřit zejména na:

zlepšení ekonomiky produkce vepřového masa, tj. výrazné snížení výrobních nákladů až na hranici 30 Kč na produkci 1 kg živé hmotnosti jatečných prasat, dosažení vysoké kvality vepřového masa a standardizace jatečných půlek prasat na jatkách včetně označení jejich původu v souladu s požadavky norem ISO 9001 a HACCP. Samozřejmostí musí být objektivní zpeněžování jatečných prasat systémem SEUROP, více pozornosti věnovat ekologizaci produkce vepřového masa včetně rozšíření tzv. welfarového systému chovu prasat s cílem produkovat až 20% tzv. ekologického značkového vepřového masa z celkového objemu výroby této komodity v ČR, na každé naší farmě chovu prasat minimalizovat ztráty čpavku do ovzduší zaváděním moderních systému zpracování a likvidace prasečí kejdy. (výroba bioplynu, biofermentace, skladovací kapacity kejdy 9 až 12 měsíců, zapravování kejdy pod povrch půdy), ve všech typech chovů prasat věnovat maximální pozornost zajišťování dobrého zdravotního stavu prasat a dosahování vysokých parametrů užitkovosti u všech kategorií plemenných a chovných prasat.