Peníze za prodej 70 tisíc tun pšenice Bělorusku přijdou až za pů
31.01.2000 | Zemské noviny
ZN 31.1.2000
Peníze za prodej 70 tisíc tun pšenice Bělorusku přijdou až za půl roku
Česká strana už uzavřela s Běloruskem první polovinu kontraktu na vývoz 140 000 tun pšenice. Na nákup obilí půjčí běloruské straně Česká exportní banka. Zatím byla podepsána smlouva na financování prvních 70 000 tun, které Státní fond tržní regulace hned uvolnil.
Praha - Fond tržní regulace se v současnosti snaží domluvit podmínky pro export dalších 70 000 tun obilí. »Vždy musíme mít na zřeteli, o co má kupující zájem. Běloruská strana chtěla potravinářskou pšenici a krmné obilí. Zatím byly připravené dvě individuální smlouvy s finanční částkou zhruba sedm milionů dolarů. První dvě smlouvy se týkaly potravinářského obilí. Jestli budou připravené další kontrakty na krmné obilí, nic nebrání uzavření dalších smluv,« řekla náměstkyně generálního ředitele České exportní banky Miroslava Hrnčířová. »Podporujeme vývoz zboží, vyrobeného v České republice. Nemůže jít proto o barterový obchod, kdy se zboží mění za jiné zboží,« dodala Hrnčířová. Pokud jde o dobu splatnosti, podle mezinárodního standardu se pohybuje do šesti měsíců. U krmného obilí může být tento cyklus prodloužen až na jeden rok. »Uvažovali jsme o termínu kratším než jeden rok,« konstatovala Hrnčířová. Banka poskytla půlroční úvěr a v okamžiku vývozu dostane exportér AGF Trading zaplaceno. Běloruská strana má svůj dluh zaplatit během půl roku. »České exportní bance nic nebrání, aby i dalším zájemcům pomohla vývozy zemědělských komodit uskutečnit,« řekla Hrnčířová. Tyto obchodní transakce mohou být pro vyvážející firmy zajímavé nejen z důvodu jištění státní banky mezinárodní pojišťovací organizací EGAP, ale úvěry bývají o jedno až dvě procenta úročeny výhodněji. »Jsme povinni poskytovat úvěry krátkodobého charakteru za cenu, která není nižší než cena zdrojů, kterou platíme na mezinárodních trzích. Žádná dotace ze státního rozpočtu do vyrovnání rozdílu nemůže vstupovat. Výhodnost transakcí se odvíjí od toho, jak se nám podaří dosáhnout agresivního ocenění půjček, které my získáváme. Jako státní instituce nevytváříme žádnou dividendovou ziskovou marži. Zdroje, které získáme, můžeme ale postoupit dál. Podle toho, jak jsme úspěšní, můžeme dávat vývozcům finanční prostředky jako vklad, proto to u nás vychází pro ně levněji,« na vysvětlenou dodala Hrnčířová.
EUGENIE LÍNKOVÁ
Další články v kategorii Zemědělství
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- Chovatelé a přední odborníci jednali o plodnosti býků (17.05.2024)
- „Stříkáme víc, než smíme“. Zákazy pesticidů mají na polích opačný efekt (16.05.2024)
- Farmář na jihovýchodě Turecka pouští slepicím Mozarta, aby snášely více vajec (15.05.2024)
- Mýty a fakta o Evropské unii. Jak to bylo s křivými banány a okurkou (15.05.2024)
- Blíží se uzávěrky přihlášek do soutěže Farma roku 2024 a programu Pestrá krajina 2024 (15.05.2024)