Ovoce - situační a výhledová zpráva (září 1999)

Ovoce

Situacní a výhledová zpráva

zárí 1999

Produkce ovoce je v Ceské republice z více jak 60 % zajištována v extenzivních ovocných sadech, jejichž výmera dosahuje v roce 1999 podle údaju CSÚ 49 319 ha (tj. pokles o 261 ha v porovnání v rokem 1998). I když ovoce z techto sadu je vetšinou nižší kvality, jeho podíl na celkové spotrebe ovoce je velmi významný a ovlivnuje prodej ovoce v obchodní síti, zejména po sklizni. Celková sklizen ovoce v marketingovém roce 1998/99 poklesla v porovnání s minulou sezónou o 4,3 % a dosáhla objemu 413,3 tis. t. K nejvetšímu poklesu produkce došlo u slivoní, jablek, a rybízu, naopak k nárustu došlo u hrušek, trešní, višní a jahod.

Produkce tržního ovoce je v CR zajištována zejména v intenzivních ovocných sadech. Sklizen ovoce dosáhla v marketingovém roce 1998/99 objemu 146,4 tis. t, což je pokles v porovnání s rokem 1997/98 o 14,7 %. Z dlouhodobejšího pohledu mužeme tuto sklizen z hlediska kvantity hodnotit jako prumernou, ale jako dobrou z hlediska kvality.

V marketingovém roce 1999/2000 se predpokládá sklizen ovoce v intenzivních sadech vyšší približne o 9,1 % ve výši 159,7 tis. t. Sklizen merunek, slivoní, trešní, višní a rybízu byla nejlepší za posledních 5 let. Z duvodu nepríznivého vývoje pocasí v roce 1999, enormního výskytu chorob a škudcu (napr. amerického padlí angreštového, padlí jablonového, puchrovitosti švestek, mšic, pilatky švestkové, apod.) byla však znacná cást úrody, predevším merunek, trešní a angreštu, nižší kvality nebo zcela znehodnocena. Vývoj plodu u jabloní byl mimorádne dobrý, poškození strupovitostí minimální a také poškození kroupami je pouze lokální (asi 10 - 20 %). Proto se ocekávaná sklizen jablek pohybuje na úrovni 130,5 tis. t, tj. o 8 % více než v roce 1998/99.

Plochy intenzivních ovocných sadu se v roce 1998/99 zvýšily v porovnání s minulým rokem približne o 192 ha a dosahují v soucasnosti 19 266 ha, z toho výmera plodných sadu ciní 17 235 ha. Tretina intenzivních sadu v CR je prestárlých, kde není již dosahováno požadované kvality produkce a výnosu. Nejhorší vekovou strukturu má drobné ovoce, broskvone, jablone a hrušne, nejpríznivejší je u slivoní (predevším u pološvestek), kde 40 % výsadeb vstupuje do plodnosti. Od roku 1995, (kdy byla zavedena Ministerstvem zemedelství podpora obnovy intenzivních ovocných sadu v CR), bylo do roku 1999 postupne vysázeno kolem 2600 ha nových sadu. Za stejné období bylo v CR vykluceno kolem 1800 ha prestárlých ovocných sadu. Soucasná odrudová skladba našich ovocných druhu, predevším u jabloní, není ideální. Intenzitou produkce ovoce dosahujeme zhruba poloviny standardu zemí EU. Presto jsou v CR již sady výnosove srovnatelné se zememi Evropy. Jde predevším o novejší výsadby s intenzifikacními prvky, jako je vyšší pocet jedincu na hektar, závlahy apod.

Ovoce produkuje v CR v soucasné dobe kolem 690 právnických a fyzických osob. Prumerná ovocnárská jednotka obhospodaruje více jak 30 ha sadu, a to je nekolikanásobek prumeru zemí EU. Tato skutecnost je dobrou výchozí pozicí pro vstup CR do EU.

Odbyt jablek v marketingovém roce 1998/99 probehl bez vetších potíží a zejména v záveru sezóny byla na trhu poptávka vyšší než nabídka skladovaných tuzemských jablek. Bylo však naskladneno výrazne méne jablek než v minulých letech a toto množství je možné uplatnit na našem trhu bez ohledu na další vlivy. Dále dovozy jablek byly od pocátku roku 1999 na nižší úrovni než v minulých letech a jejich cena výrazne vyšší v porovnání s tuzemskými jablky. Významnou roli v odbytu jablek do síte supermarketu sehrál také rozvoj odbytových organizací výrobcu ovoce. Soucasná organizovanost prvovýrobcu ovoce je v CR témer 40 %. Skladové kapacity, kterými disponují, jsou organizovány více než ze 70ti % v techto organizacích. V soucasné dobe je celkem v CR maximální kapacita skladu 55 300 t, což predstavuje zhruba 30 vetších skladu využívaných pro ovocnárství a navíc nekolik malých skladu na tzv. rodinných farmách.

Financní problémy podniku konzervárenského prumyslu se v roce 1998 odrazily v poklesu vykoupeného ovoce na zpracování. V roce 1998 bylo konzervárenskými podniky ZS KOLI vykoupeno pouze 56 387 t, což je pokles o 27,3 % oproti roku 1997. Na tomto poklesu se nejvíce podílel nízký objem nakoupených prumyslových jablek (45 644 t v roce 1998 v porovnání se 66 982 t v roce 1997). Duvodem byla velmi nízká cena pri výkupu jablek, které se pohybovaly v rozmezí 1,30 - 1,59 Kc/kg, a nízké ceny za koncentráty na evropském trhu. V roce 1999 se predpokládá vetší objem výkupu pouze u jablek na zpracování.

Ceny zemedelských výrobcu ovoce mírného pásma klesly v roce 1998 v porovnání s rokem minulým jak u jablek konzumních (o 7,4 %), tak i moštových (o 29,7 %), dále u broskví, švestek a jahod. Zvýšení CZV nastalo predevším u merunek v dusledku jejich nízké úrody. Velký zájem obchodníku o cerný rybíz mel za následek jeho prudký cenový nárust. Vývoj spotrebitelských cen u jablek v prubehu marketingového roku 1998/99 je v prímé souvislosti s podílem tuzemských jablek na domácím trhu. V mesících, kdy byla nabídka kryta více než 75 % z domácí produkce, pohybovaly se spotrebitelské ceny kolem 18 - 20 Kc/kg. Ke konci marketingového roku, s pribývajícím podílem jablek z dovozu, narustala i spotrebitelská cena až na 31,70 Kc/kg. U jižního ovoce došlo v roce 1998 ke zvýšení spotrebitelské ceny u banánu (o 1,6 %) a u kiwi (o 22,4 %), u pomerancu naopak ceny klesly o 8,7 % a u citrónu o 5,5 %.

Tento vývoj spotrebitelských cen konzumních jablek a jižního ovoce se jiste odrazil i ve spotrebe techto druhu ovoce. V soucasné dobe se predpokládá vyšší nárust spotreby ovoce mírného pásma, na které se témer z 50 % podílí spotreba jablek, a pokles spotreby jižního ovoce. I když má spotreba ovoce mírného pásma v CR stoupající tendenci a dosahuje približne 44,5 kg/osobu, je ve srovnání se zememi EU stále nízká.

Celková bilance zahranicního obchodu CR s cerstvým i sušeným ovocem je stále vysoce pasivní. Deficit v roce 1998 dosáhl 301,2 tis. t v hodnote 6,2 mld. Kc, což je oproti roku 1997 pokles z financního hlediska o 7,2 % na rozdíl od množstevního deficitu, který opet vzrostl o 5,7 %. Nejvíce se na záporné bilanci podílí dovoz tropického ovoce (predevším banánu a citrusového ovoce), ale také i dovoz ovoce mírného pásma, a to zejména konzumních jablek, broskví, nektarinek a stolních hroznu. Aktivní bilance dosahuje CR po nekolik let pouze v zahranicním obchode se zpracovaným ovocem, zejména neslazeným a slazeným zmrazeným ovocem, džemy, marmeládami a jablecnými štávami.

I když se v roce 1998 dovoz cerstvého ovoce do CR v porovnání s minulým rokem snížil, stále dosahuje vysoké úrovne, a to 380,8 tis. t v hodnote 6,8 mld. Kc, což je pokles o 9,6 % v porovnání s rokem 1997. Dovoz ovoce mírného pásma se snížil o 6,6 % na 87,4 tis. t v hodnote 1,5 mld. Kc, dovoz tropického ovoce poklesl o 10 % na 263,5 tis. t v hodnote 3,8 mld. Kc. Krome cerstvého ovoce predstavuje velkou položku v zahranicním obchode dovoz ovocných štáv, skorápkového ovoce a konzervovaného ovoce.

V období od ledna do cervna 1999 bylo do CR dovezeno celkem 44,4 tis. t cerstvého ovoce (vcetne stolních hroznu), což je o 22,5 % více, než cinil dovoz za stejné období v roce 1998. Poklesl dovoz mandarinek (-37,4 %) a pomerancu (-11 %), dovoz banánu naopak vzrostl o 9,3 %. Dovoz peckového ovoce se zvýšil o 92,7 % predevším nárustem dovozu broskví (více jak dvojnásobek) a merunek (o 48 %). Objem dovozu jádrového ovoce se za uvedené období zvýšil o 7,2 % predevším z duvodu nárustu dovozu jablek.

Vývoz ovoce z CR se v roce 1998 snížil o 56,6 tis. t a dosáhl úrovne 79,6 tis. t v hodnote 616,7 mil. Kc. Tento pokles oproti roku 1997 byl zpusoben hlavne znacným poklesem vývozu moštových jablek z 123,9 tis. t na 63,9 tis. t v roce 1998. Zvýšil se vývoz peckového ovoce a bobulového ovoce, zejména u rybízu. V období od ledna do cervna 1999 vývoz cerstvého ovoce z CR dosáhl 3,7 tis. t, tj. je témer trojnásobek objemu vyvezeného za stejné období roku 1998, a to díky vývozu jablek.

Zápornou bilanci vykazuje i zahranicní obchod ovocem se zememi CEFTA (vcetne Slovenska), i když dovoz ovoce z techto zemí má stále klesající trend a vývoz z CR naopak narustá. Celkem se v roce 1998 do CR dovezlo 9,6 tis. t (tj. méne o 5,6 tis. t) ovoce v hodnote 144,4 mil. Kc. Naproti tomu vývoz ovoce do zemí CEFTA vcetne Slovenska dosáhl objemu necelých 4,6 tis. t v hodnote 173,5 mil. Kc, což je zejména ve financním vyjádrení nárust o 40 %. Z tohoto objemu cinil ovšem vývoz tropického ovoce (tzn. reexport) témer 3 tis. t. Za I. pololetí 1999 se vývoz zvýšil v porovnání se stejným obdobím roku 1998 z 58 t na 1,8 tis. t, avšak pouze vývozem jablek do Polska. Dovoz ovoce za uvedené období zustal témer na stejné úrovni.

I když v zemích EU produkce konzumních jablek v marketingovém roce 1998/99 nepatrne poklesla na objem 7,4 mil. t v porovnání s rokem 1997/98, nastaly v nekterých zemích s vyskladnováním zásob jablek znacné problémy, zejména z duvodu previsu nabídky nad poptávkou. Pro marketingový rok 1999/2000 se v EU ocekává vyšší sklizen jablek cca o 9 % v objemu 8 mil. t. Nejvyšší nárust produkce se ocekává ve Francii (+15 %), Španelsku (+12 %) a Portugalsku. V Itálii se odhaduje sklizen jablek ve výši 2,3 mil. t, což by bylo pouze o 2 % více než v minulém roce. Po lonské rekordní sklizni je pro tuto sezónu odhadována v Nemecku nižší sklizen o 4 % v objemu 937 tis. t. Vývoz jablek z EU do východní Evropy poklesl v posledních letech z duvodu ruské hospodárské krize. Avšak v této sezóne obchodníci zemí EU ocekávají velké zlepšení príležitostí pro vývoz jablek do zemí SVE z duvodu prognózované nižší produkce jablek v techto zemích.