Optimalizací hnojení zlepšení technologické hodnoty cukrové řepy

Optimalizace organického a minerálního hnojení pro zlepšení technologické hodnoty cukrové řepy

Optimised organic and mineral fertiliser rates for improvement of the technological value of sugar beet

M. Pytlarz-Kozicka

Akademia Rolnicza ve Wroclawi

Summary: An important factor optimising fertiliser rate is the assessment of nutrient contents of soil. The experiments aiming at determining the effects of organic and mineral fertiliser rates on yields and technological value of sugar beet were carried out at the Experiment Station of the Agricultural University of Wroclaw in the years 1991 - 1994 and 1995 - 1997. The results of the experiments show that the levels of nutrients available to plants during the growing season are varied. The uptake of nutrients depended mainly on weather conditions in the years under investigation. The yields were increasing with increasing N rates, but the biological and technological values were deteriorated by increased N rates.

Key words: sugar beet, optimising of organic and mineral fertilising, yield, technological quality.

Souhrn: Vliv organického a minerálního hnojení na výnos a technologickou jakost cukrovky byl sledován v letech 1990 - 1997. Čerpání dusíku a draslíku rostlinami bylo vyšší u hnoje a menší při hnojení hořčíkem. Na půdě bohaté na živiny při intenzivním hnojení a střídání plodin, při změnách dávek chlévského hnoje nebo meziplodin, byly získány uspokojivé výnosy cukrovky bez hnojení vápníkem, hořčíkem, fosforem a draslíkem. Růst výnosů bulev a chrástu odpovídal rostoucímu hnojení. Výnosy cukru se zřetelně mění s dávkami organických hnojiv.

Klíčová slova: cukrovka, optimalizace organického a minerálního hnojení, výnos, technologická jakost.

Cukrová řepa náleží k rostlinám s nejvyššími nároky na klima, půdu a agrotechniku. Kromě klimatu a základní agrotechniky je hlavním činitelem výnosu hnojení. Požadavky na hnojení cukrové řepy jsou značné. Od počátku růstu řepa vyžaduje dobré zajištění zásoby živin, více než může být uvolněno z půdních zásob v procesu mineralizace, tedy z organických a minerálních hnojiv. Pro získání vysokého výnosu dobré suroviny je nutné určení optimální potřeby hnojení. Není možné aplikovat dávky hnojiv, aniž bychom brali v úvahu specifické podmínky konkrétního porostu.

Důležitým činitelem optimalizace hnojení je určení aktuální zásobenosti půdy pomocí chemické analýzy. Vhodné je stanovení zásobenosti P, K a Mg, jakož i pH při hodnocení zásobenosti půdy vápníkem. Základní živiny mají rozdílnou úroveň vazby se sorpčním komplexem a v různém stupni mohou být vyplavovány; nejméně pohyblivý je fosfor, středně je vyplavován draslík, nejpohyblivější je dusík, vápník a hořčík.

K dosažení vysokého a dobrého výnosu nestačí znát zásoby živin v půdě. Nezbytné je dostatečné hnojení organické a minerální. Nejvíce aplikovaným organickým hnojivem je chlévský hnůj. V dávce hnoje cca 35 t/ha, neboli optima pro cukrovku, se průměrně dodává (Gutmanski, 1997) 175 kg dusíku, 70 kg fosforu, 210 kg draslíku, kolem 40 kg hořčíku z čehož cukrovka využije 30 % dusíku (50 kg N), 20 % fosforu (15 kg P) a 60 % draslíku (125 kg K), naproti tomu výživové požadavky cukrovky odpovídají v přepočtu na tunu výnosu bulev (Gutmanski, 1997); 5 kg N, 2 kg P2O5, 8 kg K2O a 1,5 kg MgO, což znamená, že střední zásoba půdy a optimální dávka chlévského hnoje zabezpečují okolo poloviny výživných požadavků cukrové řepy. Zbývající množství živin je třeba doplnit v minerálním hnojení z nichž cukrovka využije 70 % dusíku, 80 % draslíku a 25 % fosforu.

Při snižujícím se počtu skotu klesá, rovněž produkce chlévského hnoje, některá hospodářství se zabývají pouze pěstováním rostlin, zůstává tedy více otevřené využití produkce biomasy pěstováním meziplodin nahrazujících organické hnojení místo chlévského hnoje. Tyto plodiny podobně jako hnůj obohacují půdu organickými látkami a následně pěstované rostliny v tomto aspektu jsou tedy organickým hnojivem zabezpečeny.

S cílem zjištění vlivu organického a minerálního hnojení na zajištění jak výnosu tak i technologických hodnot cukrovky se uskutečnily v Akademii Rolnickej ve Wroclawi v letech 1990 - 1994 pokusy, kde variantami pokusů byly:

1. organické hnojení (chlévský hnůj - 40 t/ha a meziplodiny - bob, svazenka, hořčice bílá, řepka, slunečnice),

2. diferencované hnojení vápníkem a hořčíkem (bez CaO a MgO a 2,5 t/ha CaO a 100 kg/ha MgO),

3. diferencované hnojení fosforečno - draselné (bez P2O5 a K2O a 130 kg P2O5/ha a 200 kg K2O/ha);

V letech 1995 - 1997, kde variantami zkoumání byly:

1. organické hnojení (chlévský hnůj - 40 t/ha a meziplodiny - bob a hořčice bílá,

2. hnojení fosforečno - draselné (bez P2O5 a K2O a 130 kg/ha P2O5 a 200 kg/ha K2O),

3. diferencované hnojení dusíkem (0, 60, 60+60, 90+90 kg/ha N).

Předplodinou byla ozimá pšenice odrůdy Kobra. Půdní reakce v letech pokusů byla mírně kyselá 5,7 - 6,2 pH KCl.

V pokusech s chlévským hnojem bylo do půdy dodáno v závislosti na ročníku výzkumů 130 - 141 kg N, 81 - 83 kg P2O5, 174 - 183 kg K2O4 a 23 - 25 kg MgO na 1 ha (5). Navíc meziplodiny současně dodaly do půdy živiny 14 - 74 kg N, 3 - 7 kg P2O5, 16 - 63 kg K2O a 2 - 24 kg MgO na 1 ha v závislosti na druhu a ročníku pokusů. Nejvíce živin z organického hnojení bylo vneseno do půdy bobem, nejméně řepkou.

Pokusy potvrdily, že obsah dostupných živin pro rostliny ve vegetačním období závisí ve značném stupni na biologické aktivitě půdy. Aktivizace půdních rezerv zde hraje důležitou úlohu. Fotyma, 1992 kromě dalších autorů potvrzuje, že pouze 40 - 60 % celkového dusíku pochází z hnojiv, ostatní zbytek je z půdních zásob.

Vlastními pokusy (4) bylo potvrzeno, že hnojení vápníkem vede k růstu pH, průměrně o 0,3. Nejmenší růst pH byl pozorován při hnojení chlévským hnojem a slunečnicí, nejvyšší při výsevu bobu a svazenky. Vliv minerálních živin v těchto pokusech závisel jak na tvorbě sušiny, průběhu počasí v pokusných ročnících. Obsah dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku v listech v průběhu vegetace byl nejvyšší v červenci a srpnu a snižoval se ke konci vegetace, v bulvách hromadění těchto živin rostlo podobně jako sušina do konce vegetace. Strategie hnojení musí brát v úvahu optimalizaci množství živin v rozdílných obdobích vegetace při specifikaci a zohlednění podmínek konkrétního pozemku.

Tabulka 1: Odběr živin cukrovkou (1991-1994) (Uptake of mineral elements by sugar beet (1991-1994)

n - statisticky nevýznamné - not significant difference

Výsledky pokusů

Výsledky pokusů ukázaly:

1. Organické hnojení chlévským hnojem a meziplodi-nami, vápnění půdy, jakož i hnojení fosforem, draslíkem, hořčíkem nevedly k výrazným změnám, obsahu a hromadění zkoumaných makroprvků (tab. 2). Jejich obsah a ukládání byl modifikován především stavem rostlin a přírodními podmínkami v létech pokusů (6).

2. Čerpání dusíku a draslíku rostlinami cukrovky bylo vyšší u hnoje a menší při hnojení hořčíkem (tab. 1).

3. Na půdě bohaté na živiny při intenzivním hnojení a střídání plodin při změnách dávek chlévského hnoje nebo meziplodin byly získány uspokojivé výnosy cukrovky bez hnojení vápníkem, hořčíkem, fosforem a draslíkem. Růst výnosů bulev a chrástu odpovídá rostoucímu hnojení (tab. 2).

4. Výnosy cukru z 1ha (7) se zřetelně mění s dávkami organických hnojiv, hnoje i meziplodin. Závisí pouze na hnojení dusíkem a mění se vlivem dávek dusíku. Biologický i technologický výnos cukru rovněž závisí na těchto faktorech.

Tabulka 2: Vliv hnojení na množství produkce cukrovky t/ha (Roots and leaves yields, biological and technological sugar yields t/ha)

Seznam literatury

1. Fotyma E., Fotyma B,. Pietrasz-Klsik G. 1992. Wykorzystanie azotu z nawozów przez rosliny uprawy polowej. Pam. Pu. 101, 7-34.

2. Gutmanski I. 1997. Nawozenie pod buraki cukrowe. Burak Cukrowy, 1, 14-15.

3. Kochs W.J. 1988. Nawozenie wplywa na jakost surowca. Top agrar extra, 34-38.

4. Nowak W., Sowinski J. 1995. Zmiany odczynu oraz zawartosc niektórych skladników gleby podczas wegetacji buraka cukrowego. Zesz. Nauk. AR Wroclaw, Roln. LXIII, 262, 55-65.

5. Slowinski H., Prosba-Bialczyk U., Pytlarz-Kozicka M. 1995. Wplyw nawozenia na dynamik pobierania skladników mineralnych przez burak cukrowy. Zesz. Nauk. AR Wroclaw, Rol. LXIII, 262, 31-44

6. Slowinski H., Prosba-Bialczyk U., Pytlarz-Kozicka M. 1995. Wplyw nawozenia na plon buraka cukrowego. Zesz. Nauk. AR Wroclaw, Rol. LXIII, 262, 45-54

7. Slowinski H., Prosba-Bialczyk U., Pytlarz-Kozicka M., Nowak W. 1997. Wplyw nawozenia organicznego i mineralnego na zawartosc makroskladników i cukru w buraku cukrowym. Biul. IHAR, 202, 149-157

Adresa autora

Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000