Optimalizace produkce cukrovky a diferencované hnojení dusíkem

Optimalizace produkce cukrovky při diferencovaném hnojení organickým a minerálním dusíkem

Optimisation of sugar beet production in differentiated organic and mineral nitrogen fertilisation

D. Ostrowska, K. Kucińska, A. Artyszak

Katedra Agronomii SGGW w Warszawie.

Summary: Fields experiments were conducted in 1995-1998 in Field Experimental Plant Chylice, near by Warsaw (40 km). The influence of different organic fertilisation and mineral nitrogen in doses 0, 60, 90, 120, 180 kg N/ha, and their interaction on sugar beet root and pure sugar yield, was investigated. Based on received results the economic optimal fertiliser variants were presented as economic surplus. Usage manure or straw + phacelia and mineral nitrogen in dose 90 kg N/ha provided the most economic optimal variants.

Key words: sugar beet, organic fertilisation, mineral fertilisation, nitrogen, yields, quality, economy.

Souhrn: Polní pokusy byly v letech 1995 - 1998 vedeny na polní pokusné stanici Chylice (asi 40 km od Varšavy). Byl zkoumán vliv různého organického hnojení, stupňovaných dávek minerálního dusíku (0, 60, 90, 120, 180 kg N/ha) a jejich interakcí na výnos bulev a cukru. Na základě získaných výsledků se ukázala ekonomicky optimální varianta hnojení jako ekonomický přínos. Ekonomicky nejvhodnější se ukázala být varianta, kde byl použit hnůj nebo sláma + svazenka a dávka minerálního dusíku 90 kg N/ha.

Klíčová slova: cukrovka, organické hnojení, minerální hnojení, dusík, výnos, kvalita, ekonomika.

Úvod

Vhodně zvolené varianty minerálního či organického hnojení při zachování správných zásad agrotechniky mohou zvýhodnit nebo znevýhodnit některé nepříznivé následky vznikající ze zavedeného trojhonného osevního postupu (1,5,7,8).

Spolu s postupující specializací v rostlinné výrobě nutno zohledňovat různý zástav zvířat včetně hospodářství bez živočišné výroby. V tom případě nedostatek hnoje mohou zastoupit jiné formy organických hnojiv, jako je sláma nebo zelené hnojení. Kromě toho značný pokles stavů dobytka i ovcí v Polsku během dalších let může vyvolat obavy z nedostatku hnoje na pokrytí existujících potřeb hnojení. Vyvstává tak otázka, zda jiné formy organických hnojiv mohou tuto potřebu zastoupit. Výsledky četných výzkumů ukazují, že organická hnojiva živočišného původu může zastoupit méně energetická biomasa. Jde tu o slámu s přidáním minerálního dusíku nebo o zaorané zelené hnojení meziplodin (1,3,4,5,6). Souvisí to se snížením nákladů na lidskou práci a sílu potahů v porovnání s tradičním hnojením a také se zmenšujícím se používáním hnoje skotu.

Cílem práce bylo vymezení zemědělské a ekonomické efektivnosti produkce cukrovky při různých formách organického hnojení a diferencovaných dávkách dusíku.

Materiál a metody

Výsledky výzkumu pochází z polních pokusů provedených v letech 1995 - 1998 na Výzkumné stanici Chylice (asi 40 km od Varšavy), založené v roce 1985 s třemi druhy plodin: cukrovka - ozimá pšenice - ozimý ječmen + meziplodina.

Pokus byl založen na degradované černozemi bonitační třídy IIIa a IIIb, dobrého žitného typu, zásobe-ného fosforem i draslíkem, s reakcí pH KCl 6,2, - 6,4. Pokus byl založen systémem dělených bloků, s dvěma faktory a ve čtyřech opakováních.

Faktor I. řady - A

A0 - bez organického hnojení (kontrola);

A1 - hnůj v dávce 30 t/ha pod cukrovku;

A2 - ječná sláma + meziplodina svazenky.

Faktor II. řady B - stupňované dávky minerálního dusíku:

B0 - 0; B1 - 60; B2 - 90; B3 - 120; B4 - 180 kg N/ha;

Dávka 60 kg N/ha byla aplikovaná ve dvou termínech a další dávky (90, 120, 180 kg N/ha) ve třech termínech. Hnojení fosforem a draslíkem bylo stálé a činilo: 48 kg P/ha a 166 kg K/ha.

Získané výsledky byly statisticky zpracovány s použitím analýzy variance. Při oceňování ekonomické efektivnosti produkce jednotlivých hnojených variant se přihlédlo jedině k těm variabilním nákladům, které rozrůzňovaly dané kombinace (tab.1).

Jako kritérium ocenění ekonomické efektivnosti porovnávaných hnojených variant byly hodnoceny:

· výnos kořene cukrovky,

· hodnota produkce podle údajů IERGZ - r. 1995 - 75; 1996 - 100; 1997 - 95; 1998 - 97 PLN/t,

· variabilní náklady,

· zvýšení vyjádřené bezprostředně jako rozdíl mezi hodnotou produkce kořene cukrovky a příslušnými variabilními náklady.

Tab.1: Variabilní změny nákladů v ekonomické kalkulaci (podle údajů IERGZ * a IBMER**)

(Variable costs taken into economic calculation (by data from IERGŽ and IBMER)

Poznámka: PLN = zlotý = 8,717 Kč (kurz ČNB 25.1.2000)

Výsledky

Vliv organického hnojení chlévským hnojem, stejně jako sláma + meziplodina se ukázaly prospěšné a podstatným způsobem zvýšily výnos kořene i cukru a nevýznamně snížily obsah cukru v kořenech. Působení hnoje podobně jako i slámy + meziplodin vyvolalo zvýšení výnosu kořene cukrovky o 12 - 14 % v porovnání s variantou bez organického hnojení. Výrazně vyšší rozdíly ve výnosu kořene a bílého cukru nastaly vlivem hnojení dusíkem. Nejvyšší výnos kořene a cukru byl získán při dávce 90 kg N/ha. Další růst dávek do 180 kg N/ha způsoboval výrazný pokles výnosu kořene z 60 na 53 t/ha a cukru z 9,4 na 7,8 t/ha (obr.1). Kromě toho se zřetelně projevilo spolupůsobení organických hnojiv s minerálním dusíkem. Na parcelách bez organického hnojení přírůstek výnosu kořene při dávce 90 kg N/ha činil 64 % ve vztahu ke kontrole a na parcele s chlévským hnojem činil 15 % a při slámě + meziplodina 39 %. Výnos bílého cukru byl nejvyšší při dávce 90 kg N/ha, bez ohledu na formu organického hnojení. Vyplývalo to z vysokého výnosu kořene stejně tak i z obsahu cukru v něm.

Bere se v úvahu, že v posledních letech rostou náklady na lidskou práci, potažní sílu a dopravu při stabilních nákupních cenách řepné suroviny (1995 - 75; 1996 - 100; 1997 - 95; 1998 - 97 PLN/t). Při intenzifikaci výroby cukrovky je přebytek (zvýšení) bezprostředně přijat jako kritérium odhadu ekonomické produkce cukrovky (tab.2).

Tab.2: Nejvyšší přímý zisk (PLN/ha) při pěstování cukrovky - průměr let 1995 - 1998

(The highest direct surpluses achieved in production of sugar beet in average 1995-1998)

Závěr

Hnojení cukrovky hnojem nebo slámou + zelené hnojení z meziplodiny má podobný účinek na výnos kořene i bílého cukru. V případě nedostatku organického hnojení jsou výnosy kořene nižší o 13 % a cukru o 10 %.

Hnojení cukrovky dusíkem ve značně větším stupni diferencuje výnosy kořene i bílého cukru. Optimální dávkou je 90 kg N/ha. V případě jejího zvýšení na 180 kg N/ha se výnos kořene snižuje z 60 na 53 t/ha a cukru z 9,2 na 7,8 t/ha.

Největší zvýšení v produkci cukrovky je možno bezprostředně získat při hnojení chlévským hnojem nebo slámou + meziplodina při dávce 90 kg N/ha.

Literatura

CEGLAREK F., BURACZYŃSKA D., PŁAZA A. 1997: Ocena działania nawozowego obornika i międzyplonów wsiewek na wielkość i jakość plonu buraka cukrowego. Mat. Konf. "Posętp w uprawie buraka cukrowego i w jakości korzeni" - SGGW, s. 126-127.

GOĆ E., MUZALEWSKI A. 1995, 1996, 1997, 1998: Koszty eksploatacji maszyn. IBMER Warszawa.

GRZEŚKIEWICZ H. 1994: Alternatywne sposoby nawożenia organicznego w sytuacji zmniejszającej się produkcji obornika., Mat. Konf. "Makroproblemy produkcji ziemniaka w Polsce w okresie przemian organizacyjno-ekonomicznych" Sesja Nauk. Jadwisin., s. 41-44.

NOWAKOWSKI M., KOSTKA - GOŚCINIAK D., GUTMAŃSKI I. 1996: Pobranie makroskładników nawozowych przez rośliny poplonu ścierniskowego z nowych odmian gorczycy białej, rzodkwi oleistej i facelii błękitnej. Zesz. Nauk. AR. Szczec. 172, Rolnictwo 62, s. 421-427.

OSTROWSKA D., KUCIŃSKA K. 1998: Reakce cukrove repy na ruzne formy organickych hnojiv a stupnovane davky dusiku. Sbornik z konference ” Reparstvi 1998” AF CZU v Praze.

PYTLARZ-KOZICKA M., SŁOWIŃSKI H., SOWIŃSKI J.1997: Wpływ obornika i poplonów oraz nawożenia azotem, fosforem i potasem na plon buraka cukrowego, Mat. Konf. "Postęp w uprawie buraka cukrowego i w jakości korzeni" - SGGW, s. 99-100.

ZAWIŚLAK K., PAWLUCZUK J., RZESZUTEK J. 1997: Ekonomiczna ocena płodozmianów buraczanych., Mat. Konf. "Postęp w uprawie buraka cukrowego i w jakości korzeni" - SGGW, s. 110-111.

ZIMNY L. 1997: Koszty produkcji buraka cukrowego w warunkach zróżnicowanych technologii uprawy, Mat. Konf. "Postęp w uprawie buraka cukrowego i w jakości korzeni" - SGGW, s. 96-97.

Adresa prvního autora

Sborník z konference "Řepařství 2000" pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000