ODRŮDY PŠENICE A JEČMENE PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc.

Ing. Josef Škeřík, CSc.

ČZU v Praze, Katedra rostlinné výroby

Moderní šlechtění obilnin směřuje k získávání odrůd pro různé užitkové směry. U pšenice k potravinářským účelům s různým stupněm kvality a dnes již odrůdy ke speciální produktům, např. k výrobě sušenek a keksů, dále odrůdy k produkci škrobu, získání bioetanolu. Největší podíl produkce pšenice a ječmene je určen na krmení, kde vak dosud nejsou odrůdy přímo k těmto účelům deklarovány a používají se ty, které nemají potravinářskou jakost.

Další směry šlechtění sledují odrůdy vhodné i do různých pěstitelských systémů a pěstitelských podmínek. Jsou již odrůdy do vysloveně intenzívních podmínek pěstování, do systémů integrovaných a low input a žádány jsou odrůdy i do ekologického způsobu hospodaření případně do podmínek CHKO a PHO.

V ekologickém zemědělství, kde je pěstitelský postup kontrolován, aby výpěstky mohly být prodány jako bioprodukty, jsou předepsané pěstitelské postupy, které ovsem tvoří ucelenou soustavu hospodaření. Pro tuto soustavu platí mezinárodní předpisy IFOAM a v České republice Metodický pokyn pro ekologické zemědělství vydaný MZe ČR č.j. 655/93 s každoročními doplňky. V těchto pokynech je nejvíce zdůrazňováno nepoužívání běžných průmyslových hnojiv, syntetických pesticidů a regulátorů růstu. Za těchto podmínek nemají odrůdy “berličky” které jim umožňují překonávat některé nedostatečné vlastnosti v odolnosti k chorobám nebo konkurenci vůči plevelům, nebo schopnost přijímat živiny z půdní zásoby. Reakce odrůd na podmínky bez hnojení a pesticidů může být významná i v současné situaci, kdy jsou pro nedostatek finančních zdrojů v zemědělství nízké vstupy v podobě hnojiv i v rozsahu ošetření proti nepříznivým činitelům.

Původní názory, že pro ekologické zemědělství jsou vhodné staré odrůdy, se odvozovaly z doby, kdy se nepoužívala průmyslová hnojiva a pesticidy, a kdy se pěstovaly krajové odrůdy, populace, složené z několika linií. To se neukázalo správné, protože i mezi šlechtěnými odrůdami se objevily některé, které výnosově, zdravotním stavem i kvalitou produkce se v ekologickém pěstitelském systému osvědčily. Dokonce se z těchto zkušeností mohl formulovat ideotyp odrůdy pro ekologické zemědělství. Předpokládá se především konkurenční schopnost vůči plevelům, daná dynamikou tvorby pokryvnosti listoví, kdy se rychle po vzejítí zakryje půda. To ovsem souvisí i s nárůstem sušiny nadzemní biomasy v počátečním období vegetace. Zdůrazňuje se rychlý nárůst kořenové soustavy a její celková mohutnost a schopnost přijímat živiny. Dále odolnost či tolerantnost k chorobám pat stébel, listovým a klasovým chorobám. Oberfoster a Kögelberger (1996) předpokládají, že odrůdy pro tyto podmínky by měly při malé nabídce dusíku být schopné přiměřeně odnožit a vytvořit produktivní stébla. Pro dobrou konkurenci plevelům má být větší listová plocha, výška porostu, a rychlosti růstu na jaře. Piorr a Köpke ( 1985 ) dodávají ještě, že postavení listů by mělo být planofilní. Obilky, s ohledem na jejich použití i jako osiva by měly být velké, o vyšší hmotnosti 1000 zrn, protože podmiňují rychlejší vzcházivost a mohutnější počáteční růst a též odolnost vůči patogenům při klíčení a vzcházení. Polozakrslé, krátkostébelné odrůdy a odrůdy drobnozrnné jsou nevhodné. V této souvislosti se zdůrazňuje (Jantsch 1995), aby šlechtění odrůd pro EZ bylo vedeno v těchto pěstitelských podmínkách. To však naráží na finanční otázky, protože rozsah odbytu osiva takových odrůd by byl velmi malý a nerentabilní. U nás se šlechtěním odrůd pro ekologické zemědělství (EZ) zabývá Ing. Danda, jehož odrůdy jsme v našich pokusech také sledovali.

S ohledem na budoucnost zemědělství směřujícího k setrvalému charakteru (udržitelnému rozvoji), by měla být věnována ve šlechtění větší pozornost výběru odrůd lépe využívajících podmínky pěstování a nízké vstupy, protože to představuje úsporu energetických vstupů a obecně vstupu agrochemikálií do životního prostředí. Dosavadní směr šlechtění byl orientován jen na výnosové přírůstky v podmínkách vysokého hnojení a ochrany proti plevelům a patogenům. Prokazují to práce Stopplera, Kölsche, Vogtmanna (1989), kdy u odrůd pšenice v konvenčním pěstování zjistili roční přírůstky v letech 1947 - 73 - 41 kg, v ekologickém pěstování jen 21 kg a za léta 1916 - 1975 11 kg a v konvenčním za léta 1916 -75 15 kg. Podobné výsledky jsou uváděny z USA a Velké Británie (Cox, Silvey cit. podle Stopplera a kol 1989). V budoucnu by byly vítány odrůdy se stejnými nebo vyššími meziročními přírůstky v podmínkách nízkých vstupů a ekologického systému pěstování. Hlavní pokrok můžeme očekávat u nových odrůd výše uvedeného charakteru ve změně sklizňového indexu a odolnosti nepříznivým činitelům i stresovým faktorům.

Odrůdové pokusy pro ekologické zemědělství jsme na České zemědělské univerzitě Praze zahájili již v roce 1991, Habětínek (1994) a reakci odrůd v podmínkách nízkých vstupů sledoval též Křen (1993), a Drobný et. al. (1994).

Metodika pokusu

Odrůdové pokusy byly vedeny na Pokusné stanici České zemědělské univerzity v Praze 10 - Uhříněvsi, která leží v řepařské výrobní oblasti s hnědozemními jílovitými půdami, s produkční schopností nad 84 bodů. Průměrná roční teplota je 8,30C a 575 mm ročních srážek. Půdy měly vysokou zásobu živin, což dokumentuje následující přehled.

Obsah jednotlivých živin (mg v 1 kg půdy)

Průběh počasí během pokusných let znázorňují grafy.

Vlastní uspořádání pokusu a zařazení odrůd byly stanoveny ÚKZÚZ Brno, podle jednotné metodiky vedení pokusů pro Seznam doporučených odrůd. Také osivo bylo stejné pro všechny pokusy v České republice. Náš pokus však byl jediný vedený v podmínkách ekologického zemědělství, v druhém roce konverze, ostatní byly vedeny na různé intenzitě - úrovni hnojení a použití fungicidů a regulátorů růstu.

V roce 1993-94 byl u ozimé pšenice založen stejný pokus na ekologické farmě Požáry, Školního zemědělského podniku ČZU Lány. Tato farma leží v obilnářské oblasti, (O 2), v CHKO Křivoklátsko a v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje Klíčava, zásobující kladenskou aglomeraci. Zde jsou půdy hnědozemní na podkladu břidličném v různém stupni zvětrávání, dále půdy hnědé, středně těžké, skeletovité s produkční schopností 48 bodů. Průměrná roční teplota vzduch 70C a 500 - 550 mm je roční úhrn srážek. Také zde byla zásoba živin dobrá.

Ošetření pokusů spočívalo jen v mechanické regulaci plevelů plecími branami, jednou či dvakrát za vegetaci. Vegetační záznamy a hodnocení porostů se dělalo podle předepsané metodiky ÚKZÚZ. V této zprávě jsou však zpracovány jen výnosové výsledky u sledovaných odrůd.

Výsledky

Výnosy odrůd ozimé pšenice z jednotlivých let přináší tabulka 1, včetně průměrných hodnot za pokusné období. Uvedeme ještě přehled odrůd, které v jednotlivých letech vynikly.

Pořadí odrůd podle výnosu zrna v letech 1993 - 96 zařazených do pokusů pro SDO

+ v průměrných hodnotách jsou zahrnuty jen odrůdy zkoušené všechny tři roky!

V roce 1996 nebyly již zařazeny některé odrůdy, které jsme z vlastního osiva do pokusu přiřadili a které v pokuse prokázaly výnosy:

Regina 130 % průměr Regina 110 %

Sparta 123 % průměr Sparta 108 %.

Z nově povolených odrůd a zařazených do pokusů v roce 1994-95 a 1995-96 vynikly odrůdy

Brea, Athlet, Boka, Astella, Estica.

V podmínkách méně úrodných půd ekologické farmy Požáry bylo pořadí odrůd:

Celý soubor výsledků byl statisticky zhodnocen na Švédské zemědělské univerzitě v Uppsale Dr. Larsem Dahlstedtem, a z tohoto hodnocení vyplývá, že odrůdy Siria, Trane, Samanta, Sida i Blava nemají průkazné rozdíly mezi sebou, ale jsou vysoce průkazné na hladině 0,01 a 0,001 k ostatním odrůdám zkoušeným ve všech třech letech.

K ověření reakce některých starších odrůd na podmínky pěstování bez hnojení a pesticidů, byly k pokusu některé odrůdy přiřazeny a můžeme tak hodnotit a srovnávat jejich výnosovou úroveň.

Vypuštěné odrůdy z pokusů SDO, vedené dále pro tříleté hodnocení z vlastního osiva (přesev):

Německé odrůdy doporučované ve SRN pro ekologické zemědělství:

Jarní ječmen

Odrůdový pokus s jarním ječmenem byl založen po ozimé pšenice pěstované ekologicky. Příprava půdy byla tradiční, tj. podmítka a orba po sklizni předplodiny, a na jaře úprava oranice aktivními branami a následná příprava seťového lůžka. Pokusy byly zasety do konce první dekády dubna. Během vegetace se použily plecí brány ke snížení zaplevelení.

Přehled výnosových výsledků uvádí tabulka. Jak je z ní patrné výnosy jednotlivých odrůd jsou poměrně vyrovnané, s menšími rozdíly než u odrůd ozimé pšenice. V jednotlivých letech vynikly některé odrůdy, které uvádíme v přehledu tabulek.

Přehled odrůd jarního ječmene s nejvyššími výnosy v jednotlivých letech

+ průměr jen z dvouletých pokusů!

V tříletém zkoušení byl nejvýnosnější odrůdou Pax, který ovšem nebyl průkazně výnosnější než Viktor, Stabil, Jarek, a Orbit. Byl však průkazně výnosnější na hladině (0,05 a 0,01) než Rubín, Jubilant, Akcent, Novum, Ladik a Forum. Odrůda Viktor, byla průkazně výnosnější než Rubín, Ladík a Forum. Z nových odrůd byl nejvýnosnější Amulet v dvouletém zkoušení a odrůdy Pejas, Famin a Krona.

S ohledem na zájem sladoven a pivovarů o ekologicky vypěstovaný ječmen k produkci biopiva, se ve sledovaném souboru odrůd jako nejvýnosnější jeví tyto odrůdy ječmene sladovnické jakosti: Stabil, Amulet, Jarek, Krona.

V prvých dvou pokusných letech byly výnosy odrůd jarního ječmene vyrovnané, průměrný výnos souboru v roce 1994 byl 5,89 tuny a v druhém roce 1995 - 5,52 tuny na 1 hektaru. V roce 1996 byl však výnos velmi nízký, klesl o 1 tunu, vlivem nepříznivého počasí - suchého dubna, kdy se snížila vzcházivost a velmi vlhkého května a též velmi deštivého června a července, což vedlo k silnému zaplevelení.

Srovnáváme-li naše výsledky s výsledky celostátních pokusů pro SDO - Jurečka (1996), pak za období 1993 - 1996 vynikly stejné odrůdy jako v našem pokuse. Jde o odrůdy Pax a Viktor, a dále Primus a Orbit. Ze sladovnických odrůd pak stejně jako v našem pokuse Stabil a Amulet, Lumar a Jarek. V našich pokusech se však neprojevila výnosově odrůda Forum, která v celostátních pokusech pro SDO vynikla a byla na prvém místě.

V našich pokusech jsme měli příležitost srovnávat výnosy moderních odrůd jarního ječmene současného sortimentu s historickou odrůdou Norimberský z roku 1832. V roce 1995 byl rozdíl k průměru moderních odrůd (5,52 t.ha-1) 1,93 tuny (3,59). V roce 1996 byl nižší (1,06 t), protože celkový průměr výnosu moderních odrůd byl nízký, jak je výše již zdůvodněno. Ovšem k průměru celostátních pokusů pro SDO z let 1993 - 1996 činí výnos historické odrůdy jen 52 %. To znamená, že se ročně zvyšoval výnos šlechtitelskou prací o 20 kg ročně, podle výsledků našeho pokusu o téměř 12 kg ročně.

Závěry

V tříletém odrůdovém pokusu vedeném v ekologickém způsobu pěstování v úrodné řepařské oblasti přinesly nejvyšší výnosy odrůdy ozimé pšenice: Siria, Trane, Blava, Samanta a Sida. Tyto odrůdy lze doporučit i pro integrované a low input systémy pěstování, případně pro pěstování v chráněných krajinných oblastech a oblastech hygienické ochrany vodních zdrojů.

Odrůda Samanta je z uvedených odrůd i kvalitní potravinářskou odrůdou (A 7).

Nejvýnosnější odrůdou jarního ječmene v ekologických podmínkách byla odrůda Pax, dále Viktor, Stabil, Jarek a Orbit.

Z nově povolených odrůd zkoušených jen dva a jeden rok to byly odrůdy: Amulet, Pejas, Famin a Krona.

K výrobě sladu je vhodný z výše uvedených výnosných odrůd Stabil, Jarek, Amulet a Krona.

Ze srovnání historické odrůdy a současných moderních odrůd jarního ječmene se ukázalo, že se za 165 let šlechtitelskou prací výnos odrůd jarního ječmene zdvojnásobil.

Tab 1:Výsledky odrůdového pokusu s ozimou pšenicí pro SDO uvedeného v podmínkách ekologického způsobu pěstování v letech 1993-96, ČZU Praha- PS Uhříněves

Tab 2:Výsledky odrůdového pokusu s jarním ječmenem pro SDO uvedeného v podmínkách ekologického způsobu pěstování v letech 1993-96, ČZU Praha- PS Uhříněves