ODOLNOST ODRŮD BRAMBOR VIROVÝM CHOROBÁM

Ing. M. Valentová

ÚKZÚZ Brno, zkušební stanice Lípa

U vegetativně množených plodin, jako jsou brambory, mají virové choroby podstatně vyšší význam než u plodin množených semeny. Při vegetativním množení se virové onemocnění obvykle přenáší ve vysokém procentu na potomstvo, kdežto semenem se viry přenášejí poměrně málo.

NOVÁK (1982) uvádí, že brambory mohou být napadeny 22 různými viry. V podmínkách České republiky mají největší význam virus svinutky, virus Y, virus A, virus X, virus M a virus S, a to jak z hlediska rozsahu snížení výnosu u napadených bramborových rostlin, tak i z hlediska jejich rozšíření. Snížení výnosu vlivem napadení jednotlivými viry může být značné. HUNNIUS (1977) na základě shrnutí řady poznatků zjistil, že jednotlivé viry snižují výnos brambor v rozsahu od 0 až do 88 %. NOHEJL (1974) uvádí snížení výnosu v našich podmínkách takto: virus svinutky 40-60 %, virus Y0 60-70 %, virus YN 30-70 %, virus X 20-30 %, virus S 10-20 %, virus M 10-30 %.

BERÁNEK (1970) na základě výsledků odrůdových pokusů rozdělil odrůdy čs. sortimentu podle odolnosti virovým chorobám do 3 skupin:

1. Odrůdy odolnější k virovým chorobám, u nichž procento virových chorob ve druhé přesadbě nepřekročí 10 %.

1. Odrůdy středně odolné, u nichž procento virových chorob ve druhé přesadbě kolísá od 10 do 40 %.

2. Odrůdy náchylné k virovým chorobám, u nichž napadení virovými chorobami převyšuje 40 %.

Výskyt virových chorob je však mimo jiné závislý i na ročníku a pěstitelské oblasti. Jak kolísá procento virových chorob podle ročníků a podle oblastí uvádí BERÁNEK (1970) na přehledu výsledků odrůdových pokusů z druhé přesadby s odrůdou Krasava.

Procento virových chorob zjištěných u odrůdy Krasava -

2. přesadba

MATERIÁL A METODA

K zjištění odolnosti odrůd brambor virovým chorobám byly využity výsledky maloparcelních pokusů registračních zkoušek na zkušebních stanicích ÚKZÚZ Lípa a Uherský Ostroh v letech 1992 - 1996.

Na zkušebních stanicích byly založeny tři typy pokusů

· pokus s nově dodanou sadbou - sadba stupně SE1 - E (NS)

· pokus s první přesadbou - sadba získaná na téže lokalitě z pokusu s novou sadbou v předchozím roce (P1)

· pokus s druhou přesadbou - sadba získaná na téže lokalitě z pokusu s první přesadbou (P2)

Virové choroby byly stanoveny vizuálně. V pokusu s první přesadbou na stanici Lípa metodou Elisa-testu. Test byl proveden v období 3.dekády měsíce června až 1.dekády července v laboratoři ÚKZÚZ Dobřichovice. Hodnotil se výskyt virů svinutky, Y-viru, X-viru, A-viru, M-viru na listech odebraných ze 30 rostlin.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Součástí registračních zkoušek je hodnocení odolnosti odrůd brambor virovým chorobám v polních podmínkách. K tomuto účelu jsou zakládány pokusy s přesadbami v bramborářské oblasti na zkušební stanici v Lípě a v degenerační oblasti na zkušební stanici v Uherském Ostrohu. V pokusech je zjišťováno napadení virovými chorobami a zároveň je stanovena i výnosová úroveň.

Průměrný výskyt virových chorob je vysoce rozdílný v jednotlivých pokusech, letech i oblastech (tab.č.1). Vysoký nárůst virových chorob v pokusech s přesadbami byl částečně ovlivněn infekčním prostředím odrůdových pokusů.

Tab.č.1: Průměrný výskyt virových chorob

U pokusu s první přesadbou na zkušební stanici Lípa byla použita pro zjištění napadení virovými chorobami u jednotlivých odrůd přesná metoda stanovení Elisa-test. Odrůdy byly hodnoceny za období 1992 - 1996. Za stejné období byly hodnoceny i výnosy hlíz v pokusech s novou sadbou, první a druhou přesadbou. Průměry za sledované období byly vypočteny metodou LSQ - nejmenších čtverců. Relativní výnosy (%) u pokusů první a druhé přesadby jsou vztaženy na výnosy pokusů s novou sadbou. Vysoce průkazná záporná korelace byla zjištěna mezi virovými chorobami a výnosem hlíz v druhé přesadbě. Sortiment odrůd brambor byl rozdělen podle délky vegetační doby do 4 skupin (tab.č.2).

Ve sledovaném období převažuje infekce Y-virem. Ostatní viry byly zjišťovány v mnohem nižší frekvenci. Z této skutečnosti nelze vyvozovat, že hodnocené odrůdy jsou k těmto virům více odolné, neboť byla sledovaná přirozená infekce v polních podmínkách. Zároveň je třeba upozornit na skutečnost, že na snížení výnosu v přesadbách vedle virových chorob působí i houbové a bakteriální choroby. U odrůd s vyšším podílem M-viru v celkovém napadení nedochází k významnému snížení výnosu (Pacov, Tábor). Ve skupině odrůd se středním až vyšším napadením virózami se vyskytují odrůdy se značnou tolerancí k těmto chorobám a tím k menšímu negativnímu ovlivnění výnosové úrovně (Vilma, Ornella, Javor, Amylex).

Odrůdy z hlediska napadení virovými chorobami lze rozdělit do 3 skupin:

1. Odrůdy dosti odolné, u nichž procento virových chorob nepřesáhne 10 %

1. Odrůdy středně odolné, u nichž procento virových chorob se pohybuje od 10 do 35 %

2. Odrůdy dosti náchylné, u nichž procento virových chorob převyšuje 35 %

Výsledné hodnocení odpovídá rozdělení odrůd, které provedl BERÁNEK (1970).

ANOTACE

Významným hospodářským znakem odrůd brambor je odolnost virovým chorobám. Zjišťování úrovně tohoto znaku je v odrůdovém zkušebnictví věnována velká pozornost. Předložené výsledky byly zpracovány na základě zjištění metodou Elisa-testu v pokusu s první přesadbou. Relativní výnosy (%) pokusů s první a druhou přesadbou, vztažené na výnosy pokusů s novou sadbou, ukazují vliv virových chorob na výnosovou úroveň. Soubor hodnocených odrůd je rozdělen podle délky vegetační doby.