Odbyt masa by mohly zvýšit rychlotesty
30.03.2001 | Hospodářské noviny
I když na Slovensku nebyl dosud diagnostikován ani jeden případ nemoci šílených krav (BSE), slintavky nebo kulhavky, odbyt masa pod tlakem obav z jeho konzumace klesá. Spotřebitelé reagují na medializaci problémů spojených s BSE, slintavkou a kulhavkou.
Zemědělcům a zpracovatelům masa to způsobuje problémy, co si počít s jatečně zralými zvířaty. Některé masokombináty a především nejlépe vybavený Tauris Danubius, a. s., Dunajská Streda, který má téměř 13procentní podíl na trhu a má oprávnění exportovat do členských zemí Evropské unie, začaly před dvěma týdny využívat nových rychlotestů na určení nákazy BSE. Denně se odesílají vzorky poražených zvířat do laboratoří Neuroimunologického ústavu SAV v Nitře, který je schopen maximálně do tří dnů tzv. rychlotestem potvrdit nebo vyvrátit výskyt BSE. Maso z poražených zvířat zatím čeká uložené ve chladírenských boxech a zpracovává se až po potvrzení testu, že zvíře bylo zdravé. Zatím žádné vyšetření výskyt tohoto onemocnění nepotvrdilo. Rizikové části zvířat - mozek, mícha, střeva, slezina a lůj jsou spalovány v kafilériích za vysokých teplot.
Podle předběžných informací čeká na svůj osud ve slovenských stájích téměř 11 tisíc tun nezakontrahovaného jatečního hovězího dobytka. Začátkem roku je sice tradičně nižší poptávka po hovězím a vepřovém mase, ale nynější stav překonává dosavadní předpoklady. Za první dva letošní měsíce se prodalo o čtvrtinu, tj. o 917 tun méně jatečných býků. O čtvrtinu klesl nákup jatečných zvířat i v březnu, což už se začalo projevovat v tlaku na ceny. Průměrná cena jatečných jalovic poklesla na 36,38 Sk za kilogram živé hmotnosti. Státní fond tržní regulace se rozhodl pomoci řešit tuto situaci zvláštními dotacemi, které se mají vztahovat na jatečné býky. Přispěje na ně desetikorunou na každý kilogram živé váhy, což by se mělo následně promítnout do prodejní ceny a většího odbytu. Celkové náklady by se měly pohybovat v rozsahu 100 až 120 miliónů korun.
Naděje slovenských chovatelů, že budou moci, vzhledem k tomu, že v zemi nebyl zjištěn ani jeden případ BSE, maso vyvážet, ohrožuje zařazení Slovenska do třetí rizikové skupiny. Toto zatím nezměnila ani osobní intervence ministra zemědělství Pavla Koncoše v Bruselu. Celkové náklady na přímé preventivní zamezení zavlečení BSE na Slovensko se odhadují na 600 až 900 miliónů Sk, z toho necelých 25 miliónů Sk se počítá na laboratorní diagnostiku Státní veterinární správy SR.
Další články v kategorii Zemědělství
- ASZ podpořila snahy MZe o snížení byrokracie, v jiných novelách však vidí problém (29.03.2026)
- SOCR: Obchodníci pokryjí velikonoční poptávku po vejcích i přes přestavby chovů (27.03.2026)
- Rusko není schopno navýšit vývoz hnojiv, uvádějí zástupci odvětví (27.03.2026)
- Zemědělec Šebek: Vláda chce nahrát velkým hráčům typu Agrofert. Jde o zásah do vlastnických práv (27.03.2026)
- O podobě budoucí SZP a víceletém finančním rámci jednali v Budapešti ministři zemědělství zemí V4, Bulharska a Rumunska (27.03.2026)
- Na Vysočině loni zemědělci sklidili nejvíc brambor, žita a máku v Česku (27.03.2026)
- Ministři zemědělství a životního prostředí se shodli na nutnosti urychlit obnovu území po povodních i na racionálním přístupu k ochraně půdy před erozí (26.03.2026)
- Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu výrazně zdražují zemědělská hnojiva (26.03.2026)
- Projev předsedy ASZ ČR z konference v Senátu (26.03.2026)
- Lokální zemědělci jako opora v době globální nejistoty (25.03.2026)

Tweet



