Odborníci hledají řešení kalamitní situace v Krušných horách
04.06.2008 | Agris
Imisní kalamita, která postihla Krušné hory ve druhé polovině dvacátého století, nemá v Evropě obdoby. I proto je součástí Konference o situaci v Krušných horách a jejím řešení, která probíhá dnes a zítra v Mostě, i celodenní návštěva imisemi postižených oblastí.
Kalamitní poškození lesů v Krušných horách bylo způsobeno extrémními imisemi zejména koncem 70. let minulého století. Oblast byla poškozena především imisemi síry, vodíkových iontů a fluoru, což způsobilo extrémní kyselost půdy a prakticky zničení lesního porostu nad 700 metrů nadmořské výšky. Les v pásmu od 500 m.n.m. do 700 m.n.m. byl silně poškozen.
„Konference na takto závažné téma je podle mne nejlepší cestou k nalezení řešení, které vrátí lesy v Krušných horách do původního stavu. Je to běh na dlouhou trať, ale děláme všechno pro to, abychom situaci v Krušných horách napravili,“ řekl ministr Gandalovič. V rámci konference budou posouzena dosavadní opatření a bude se diskutovat o postupu do budoucna. „Díky založení takzvaných porostů náhradních dřevin v sedmdesátých a osmdesátých letech vznikl prostor pro systematické řešení tohoto problému,“ doplnil ministr Gandalovič. „Naší společnou snahou je, aby Krušné hory byly opět zelené. V současné době porosty náhradních dřevin pomalu přestávají plnit svou funkci a je třeba je postupně přeměnit na porosty cílových dřevin,“ shrnul Jan Ferkl, ředitel Krajského ředitelství LČR Teplice. Probíhá řada činností, které mají za úkol napomoci situaci zlepšit. Jednou z nich je vápnění a hnojení lesů. Za posledních 5 let bylo celkem povápněno 40.000 hektarů a pohnojeno 3.800 hektarů s celkovými náklady zhruba 330 milionů korun ze zdrojů MZe.
„Předpokládáme, že závěrem konference budou stanoveny postupy při obnově porostů náhradních dřevin v Krušných horách,“ dodal Ferkl. Faktorů, které mají v současnosti vliv na lesy v Krušných horách, je několik. Jejich zhodnocení a návrhy na řešení celé situace budou shrnuty ve sborníku z konference. Konference si neklade za cíl být pouze teoretickým zamyšlením nad problémem, a proto je její zítřejší část věnována výjezdu přímo do postižených oblastí, kde budou mít odborníci možnost posoudit důsledky imisní kalamity přímo na místě.
Další články v kategorii Zemědělství
- Hrstka velkých zemědělských společností postupně ovládla světovou produkci potravin (29.09.2026)
- Porodní hmotnosti: změna, která zvýhodní poctivé měření (29.09.2026)
- Stát dluží zemědělcům na náhradách za šetrné hospodaření (29.09.2026)
- Společné hodnoty sedláků a katolické církve jako potenciál potřebné spolupráce na venkově (28.09.2026)
- Zemědělské muzeum v Ostravě zahájilo výstavu o kolektivizaci a ostravských JZD (26.09.2026)
- Jakon, batáty nebo topinambury. Na Vysočině zkoušejí pěstovat alternativy k bramborám (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Sucho a vedra snížily výnosy obilí i řepky v Pardubickém kraji (25.09.2026)
- Sucho spolklo miliardy, zemědělce kompenzuje i Česko (24.09.2026)
- Brusel odmítl Babišův trust. Agrofert může přijít o půlmiliardu ročně (24.09.2026)

Tweet



