OBILOVINY prosinec 1998 - zpráva MZe ČR 3. část (zkráceno)

Situacní a výhledová zpráva

OBILOVINY

prosinec 1998

(3. cást)

Vydalo Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Odbor marketingu a komodit MZe CR

_____________________________________________________________________

Odpovední odborní redaktori:

Ing. Eduard Šiman MZe CR

Ing. Jan Svoboda MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

OBSAH

Oves

Kukurice

Ostatní obiloviny

Možné smery dalšího vývoje v marketingovém roce 1998/99

OVES

Výroba

Sklizen ovsa v roce 1998 se ocekává v objemu 186,1 tis. t, což je proti skutecnosti predchozího roku o 60,5 tis. t méne. Pokles výroby ovsa je z hlediska rovnováhy na trhu žádoucí, protože tuzemská poptávka klesá a vývoz se nedarí zvyšovat.

Osevní plochy

Po prechodném zvýšení osevní plochy v roce 1997, které pravdepodobne souviselo s obtížnými podmínkami pro osev ozimých obilovin, pokracuje dlouhodobý pokles osevní plochy ovsa. V roce 1998 se podle CSÚ pestuje na výmere 58,8 tis. ha (na 1,9 % orné pudy) a jeho podíl na ploše obilovin je pouze 3,5 %. Pokles osevní plochy ovsa na zrno ocekáváme i v dalších letech.

Hektarové výnosy

Ocekává se výnos ovsa 3,20 t/ha, mírne nad úrovní skutecnosti predchozího roku. U ovsa souvisí nižší výnosová úroven s jeho zarazováním po horších predplodinách a na méne úrodných pozemcích.

Bilancní tabulka ovsa

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 60,1 66,1 77,8 58,8

Skliznová plocha tis. ha 60,2 65,5 77,6 58,2

Výnos t/ha 3,10 3,27 3,18 3,20

Výroba tis. t 186,7 214,2 246,6 186,1

Pocátecní zásoby tis. t 7,8 8,7 27,5 32,9

Dovoz tis. t 0,1 0,0 0,0 1,0

Celková nabídka tis. t 194,6 222,9 274,1 220,0

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 179,6 195,0 238,5 194,5

z toho - potraviny tis. t 23,0 23,0 18,0 14,0

- osiva (vc. ploch pícnin) tis. t 16,0 18,0 20,5 20,5

- krmiva tis. t 140,6 154,0 200,0 160,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 6,3 0,4 2,7 10,0

Celkové užití tis. t 185,9 195,4 241,2 204,5

Konecné zásoby tis. t 8,7 27,5 32,9 15,5

Konecné zásoby/domácí spotreba % 4,84 14,10 13,79 7,97

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR; *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Pocátecní zásoby

V marketingovém roce 1998/99 se vychází z vyšších pocátecních zásob (32,9 tis. t) než v predchozím marketingovém roce 1997/98 (27,5 tis. t). Výši pocátecních zásob ovlivnil nižší než predpokládaný vývoz.

Dovoz

Podle údaju celní statistiky nebyl v marketingovém roce 1997/98 dovezen témer žádný oves. Stejná situace se ocekává i v marketingovém roce 1998/99.

Dovoz ovsa v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 0,5 0,7 1,2

1994 0,1 0,2 0,3 93/94 0,8

1995 0,1 0,0 0,1 94/95 0,2

1996 0,1 0,0 0,1 95/96 0,1

1997 0,0 0,0 0,0 96/97 0,0

1998 0,0 0,0*) 0,0*) 97/98 0,0

98/99 0,0*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celková nabídka

Ocekává se pokles celkové nabídky v marketingovém roce 1998/99 jako dusledek nižší sklizne.

Potravinárské užití

V marketingovém roce 1998/99 se predpokládá dostatek potravinárského ovsa pro domácí spotrebu i vývoz.

Spotreba na osivo

Nepredpokládáme výraznou zmenu ve spotrebe osiva pro rok 1999, protože v sobe zahrnuje i spotrebu osiva pro pícninárské úcely.

Krmivárské užití

Krmivárské užití je u ovsa nejvýznamnejší. V souladu s ocekávanou nižší sklizní ovsa se ocekává i pokles krmivárského užití z 200 tis. t na 160 tis. t.

Vývoz

V marketingovém roce 1997/98 se vyvezlo 2,7 tis. t ovsa a pro nadcházející marketingový rok se ocekává další navýšení vývozu.

Vývoz ovsa v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 4,0 0,0 4,1

1994 2,8 3,1 5,9 93/94 2,9

1995 9,2 4,2 13,4 94/95 12,3

1996 2,1 0,0 2,1 95/96 6,3

1997 0,4 0,8 1,1 96/97 0,4

1998 1,9 0,2*) 2,1 97/98 2,7

98/99 0,2*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celkové užití

Celkové užití v marketingovém roce 1998/99 (204,5 tis. t) bude proti predchozímu roku výrazne nižší (o 15,2 %). Ocekává se, že bude užita celá sklizen a cást nadmerných zásob.

Konecné zásoby

Ocekává se pokles konecných zásob. Jejich výše bude záviset na uskutecnení predpokládaného vývozu.

Cenový vývoj

Za soucasné situace na trhu s dostatecnou nabídkou levných krmných obilovin cena krmného ovsa neprevýší do konce marketingového roku 3000 Kc/t. Cena potravinárského ovsa je podstatne vyšší.

KUKURICE

Výroba

Sklizen roku 1997 v objemu 285,2 tis. t lze oznacit za výjimecnou.

V roce 1998 velmi teplé a suché pocasí v léte podporilo vyzrávání kukurice a prispelo k tomu, že cást porostu puvodne urcených na siláž byla ponechána na zrno. Deštivý podzim (viz meteorologické údaje - témer trojnásobné množství srážek v zárí proti dlouhodobému prumeru v kukuricné oblasti) znacne ztížil sklizen kukurice na zrno. Oddalováním sklizne došlo k velkým ztrátám na množství i kvalite zrna. Nekteré porosty bude možné sklidit až po zámrazu. Presto byl odhad sklizne v polovine ríjna zvýšen CSÚ na 180,9 tis. t. Toto množství pokrývá predpokládanou domácí spotrebu kukurice z 54,4 %, rozsáhlé dovozy jsou tedy nutností. S ohledem na prubeh pocasí muže být výsledná sklizen v rozpetí 170 - 190 tis. t. Její kvalita bude nižší než v predchozím roce.

Osevní plochy

Podle soupisu ploch osevu bylo kukuricí na zrno v roce 1998 oseto 29,2 tis. ha. Srovnání s osevem v roce 1997 není možné, protože skliznová plocha roku 1997 podstatne vzrostla (o více než 1/4) v dusledku sklizne kukurice na zrno z ploch puvodne urcených pro sklizen kukurice na siláž. Podobnou situaci lze ocekávat i v roce 1998.

Hektarové výnosy

Hektarový výnos, dosažený u kukurice v roce 1997, je svojí úrovní 6,92 t/ha zcela mimorádný. Dostatek vláhy v mesících cerven a cervenec však naznacuje možnost dosažení nadprumerného výnosu i v roce 1998. Podle odhadu CSÚ k 15. ríjnu lze pocítat s výnosem 6.26 t/ha.

Bilancní tabulka kukurice na zrno

Ukazatel jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 27,3 29,9 35,0 29,2

Skliznová plocha tis. ha 26,4 33,1 41,2 28,9

Výnos t/ha 4,28 5,09 6,92 6,26

Výroba tis. t 113,3 168,7 285,2 180,9

Pocátecní zásoby tis. t 159,6 56,9 105,6 121,1

Dovoz tis. t 87,4 193,7 85,9 150,0

Celková nabídka tis. t 360,3 419,3 476,7 452,0

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 303,0 313,3 322,8 332,8

z toho - potraviny tis. t 4,0 6,0 10,0 10,0

- osiva (vc. ploch pícnin) tis. t 13,0 13,0 12,8 12,8

- krmiva tis. t 286,0 294,3 300,0 310,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 0,4 0,4 32,8 10,0

Celkové užití tis. t 303,4 313,7 355,6 342,8

Konecné zásoby tis. t 56,9 105,6 121,1 109,2

Konecné zásoby/domácí spotreba % 18,78 33,71 37,52 32,81

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: zásoby jsou uvedeny vcetne SSHR; *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Pocátecní zásoby

Pocátecní zásoby marketingového roku 1998/99 jsou vyšší o 15,5 tis. t proti predchozímu roku jako dusledek rekordní sklizne kukurice. Protože se cást potreby kukurice dováží, je výše zásob ovlivnována možným predzásobením v prípade príznivých cenových relací na svetovém trhu.

Dovoz

Za ctyri marketingové roky, které predcházely roku 1997/98, cinil rocní prumerný dovoz krmné kukurice 140 tis. t. Na bezcelní dovozní kvótu, jejíž platnost skoncila 31. 12. 1997, bylo v marketingovém roce 1997/98 dovezeno 19,8 tis. t kukurice. Další bezcelní dovozní kvóta již otevrena nebyla s ohledem na vyšší domácí sklizen a prebytky kukurice na Slovensku. V marketingovém roce 1997/98 bylo dovezeno pouze 85,9 tis. t, navíc bylo vyvezeno 32,8 tis. t, takže rozdíl dovozu a vývozu predstavoval pouze 53,0 tis. t. Dovoz probíhal prevážne ze Slovenska, v menší míre z Madarska. Pro marketingový rok 1998/99 predpokládáme objem dovozu ve výši 150 000 t.

Dovoz kukurice v období let 1993 -1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 71,6 57,8 129,4

1994 42,0 70,2 112,2 93/94 99,8

1995 110,1 72,0 182,0 94/95 180,3

1996 15,4 111,5 127,0 95/96 87,4

1997 82,2 41,8 124,0 96/97 193,7

1998 44,1 34,2*) 78,2 97/98 85,9

98/99 34,2*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju,*) cervenec až ríjen

Celková nabídka

V marketingovém roce 1998/99 se ocekává snížení celkové nabídky kukurice. V nabídce bude opet významne zastoupena kukurice z dovozu.

Potravinárské užití

Potreba kukurice pro potravinárské užití je kryta prevážne dovozem. Jeho další zvyšování se v marketingovém roce 1998/99 neocekává.

Spotreba na osivo

Spotreba na osivo zahrnuje také spotrebu osiva pro výsev kukurice na siláž. Výrazné zmeny ve spotrebe osiva se nepredpokládají.

Krmivárské užití

Krmivárské užití má mírne stoupající tendenci, která souvisí s nezastupitelnou rolí kukurice v kvalitních krmných smesích pro drubež a prasata.

Vývoz

Zatímco v predchozích letech byl význam vývozu kukurice z Ceské republiky nepatrný, v marketingovém roce 1997/98 dosáhl 32,8 tis. t a smeroval témer výhradne do Polska. Duvodem tohoto neobycejne vysokého vývozu byly krome netradicne vysoké sklizne i cenové relace dovážené a vyvážené kukurice. V marketingovém roce 1998/99 se vetší objem vývozu kukurice neocekává.

Vývoz kukurice v období let 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 5,5 0,2 5,7

1994 4,7 0,4 5,1 93/94 4,9

1995 0,2 0,1 0,2 94/95 0,6

1996 0,4 0,0 0,4 95/96 0,4

1997 0,3 0,1 0,4 96/97 0,4

1998 32,8 0,5*) 33,3 97/98 32,8

98/99 0,5*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju

*) cervenec až ríjen

Celkové užití

Protože se nepredpokládá, že by se situace s vývozem kukurice opakovala i v marketingovém roce 1998/99, poklesne i pres ocekávaný nárust krmivárské spotreby celkové užití kukurice.

Konecné zásoby

Výše konecných zásob bude velmi záviset na casovém prubehu dovozu kukurice. Za predpokladu dovozu ve výši 150 tis. t a vývozu ve výši 10 tis. t je možné ocekávat konecné zásoby marketingového roku 1998/99 ve výši 107,0 tis. t.

Cenový vývoj

Po mírném cenovém poklesu jako dusledku prechodu na dodávky z nové sklizne nelze u krmné kukurice ocekávat další pokles její ceny, protože celková sklizen v zemích východní Evropy je pod úrovní jejich potreby. Cenu kukurice na domácím trhu bude ovlivnovat zejména cena kukurice na Slovensku a v Madarsku. Její cena ke konci marketingového roku 1998/99 se ocekává v rozsahu 3800 - 4000 Kc/t.

OSTATNÍ OBILOVINY

Osevní plochy

Tato skupina zahrnuje tritikale, proso, lesknici kanárskou, cirok, pohanku a další okrajové obiloviny Nejvetší podíl z plochy oseté ostatními obilninami pripadá na tritikale 20,4 tis. ha. Osevní plocha ostatních obilnin se rozširuje. Nejvetší nárust je u tritikale o 35,1 %, ale o 11,3 % vzrostla i osevní plocha zbývajících zástupcu skupiny.

V této skupine obilnin provádí CSÚ odhad sklizne pouze u tritikale (k 15. 9. 1998 80,3 tis. t).

Objem sklizne u dalších obilnin této skupiny je podstatne menší. Jsou ale žádanou surovinou pro výrobky zdravé výživy, duležitou složkou krmiv pro domácí zvírata a živé hracky i zajímavým vývozním zbožím.

Bilancní tabulka ostatních obilovin

Ukazatel Jedn. 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99*)

Osevní plocha tis. ha 22,3 21,0 20,2 26,2

Skliznová plocha tis .ha 21,6 20,4 19,5 25,9

Výroba tis. t 76,5 67,3 66,8 91,7

Pocátecní zásoby tis. t 55,4 16,9 1,1 1,8

Dovoz tis. t 0,7 0,9 0,7 1,0

Celková nabídka tis. t 132,6 85,1 68,6 94,5

Domácí spotreba celkem 1) tis. t 114,7 83,0 64,5 85,5

z toho - potraviny tis. t 10,0 10,0 8,0 6,0

- osiva tis. t 5,0 4,0 4,5 4,5

- krmiva tis. t 99,7 69,0 52,0 75,0

Vývoz vcetne Slovenska tis. t 1,0 1,0 2,3 3,0

Celkové užití tis. t 115,7 84,0 66,8 88,5

Konecné zásoby tis. t 16,9 1,1 1,8 6,0

Pramen: CSÚ; celní statistika; 1) MZe CR, VÚZE

Poznámka: údaje u ostatních obilovin zaokrouhleny tak, aby soucty zaokrouhlených údaju tabulek pro jednotlivé obiloviny odpovídaly údajum v tabulce obiloviny celkem; *) krome osevní plochy a pocátecních zásob jde o odhad

Dovoz a vývoz

Dovoz skupiny ostatních obilovin a ciroku v letech 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 0,2 0,1 0,2

1994 0,1 0,4 0,5 93/94 0,2

1995 0,3 0,3 0,6 94/95 0,7

1996 0,3 0,6 1,0 95/96 0,6

1997 0,3 0,3 0,6 96/97 0,9

1998 0,4 0,3*) 0,6 97/98 0,7

98/99 0,3*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju; *) cervenec až ríjen

Vývoz skupiny ostatních obilovin a ciroku v letech 1993 - 1998 (tis. t)

Kalendární Leden Cervenec Množství za Marketingový Množství za

rok až cerven až prosinec kalendární rok rok marketingový rok

1993 0,4 1,2 1,6

1994 0,9 1,4 2,3 93/94 2,2

1995 0,3 0,5 0,8 94/95 1,7

1996 0,5 0,4 0,9 95/96 1,0

1997 0,7 1,1 1,8 96/97 1,1

1998 1,1 0,1*) 1,3 97/98 2,3

98/99 0,1*)

Pramen: celní statistika

Poznámka: zaokrouhlení presných údaju: *) cervenec až ríjen

Možné smery dalšího vývoje v marketingovém roce 1998/99.

Vývoj na trhu obilovin v Ceské republice je v marketingovém roce 1998/99 predurcen vysokými pocátecními zásobami, sklizní približne na úrovni domácí spotreby a prebytkem obilí v sousedních státech.

Prebytek na domácím trhu potravinárské pšenice v poskliznovém období marketingového roku 1998/99 byl odcerpán prostrednictvím SFTR jednak termínovaným (zálohovým) nákupem, jednak intervencním nákupem za minimální garantovanou cenu 4000 Kc/t. Celkové množství nakoupené v rámci techto nákupu dosáhlo témer 790 tis. t.

Lze ocekávat, že cást nakoupených obilovin bude uvolnena pro vnitrní trh, aby se omezil nárust dovozu. Pro vyšší dovoz jsou vytvoreny podmínky nízkou úrovní cen a bilancními prebytky na Slovensku a v Madarsku.

Ocekává se, že se podmínky pro vývoz obilovin v prubehu marketingového roku 1998/99 budou zlepšovat a nejvetší objemy budou vyvezeny v jeho záveru. Presto nelze predpokládat, že se podarí vyvézt tolik obilovin, aby konecné zásoby predstavovaly jen nezbytne nutné množství. Zvýšená úroven konecných zásob ale neovlivní cenový vývoj na domácím trhu, protože pujde o zásoby SFTR a SSHR, které jsou od trhu izolované.

Prebytek obilí z domácí sklizne je velkou merou zpusoben klesající spotrebou krmného obilí. Je to dusledek poklesu pocetních stavu hospodárských zvírat, který nebyl kompenzován ani rostoucí produkcí drubeže. Proto bude mít další vývoj domácí spotreby a vývozu masa zásadní vliv na rovnováhu domácí bilance obilovin.

Ceské obilnárství má ješte znacnou možnost zvýšit svou výrobu. Využití této možnosti je však závislé na vývozu obilovin a výrobku z nich. Je nutné ocekávat zvýšený tlak na kvalitu obilovin, která je podmínkou úspešného vývozu. Vhodným cástecným rešením nadbytku potravinárského obilí je zvýšený vývoz výrobku z obilovin, na který Ceské republice rada dovážejících zemí poskytla celní zvýhodnení. CR má v rámci prijatých závazku možnost subvencovat vývoz obilovin a výrobku z obilovin. V posledních letech tuto možnost nevyužívala, ale v nové situaci se to muže ukázat jako úcelné, i když povolený rozsah (68,4 tis. t, 161,4 mil. Kc pro rok 1999) zdaleka nepokrývá potreby vývozu. Krome tradicních trhu v zemích strední a východní Evropy mohou být príležitostí pro vývoz i nabídky dovozu, vypisované velkými svetovými dovozci obilí.

Tlak prebytku obilovin také urychlí práce na príprave energetického využití obilovin.

Na plochu osevu obilnin pro sklizen roku 1999 budou pusobit dve protichudné tendence. Vzrust osevní plochy ozimé repky a ocekávané snížení výmery okopanin. Výsledkem by mel být mírný pokles. Nepríznivé pocasí v dobe setí ozimé pšenice zpusobí presun osevní plochy ve prospech jarní pšenice. S ohledem na nižší výnosy jarní pšenice lze predpokládat nižší sklizen pšenice v roce 1999. Na úkor ozimé pšenice lze ocekávat také nárust osevní plochy jarního jecmene s príznivým dopadem pro trh obilovin, protože kvalitní jarní sladovnický jecmen je žádaným vývozním zbožím.