OBILOVINY - 9.12.1997

Nákup sladovnického jecmene ocima pestitelu

Letošní nákup sladovnického jecmene, z pohledu provovýrobcu je znacne nepríznivý, nebot sladovny a pivovary, které jsou dominantními zpracovateli základní suroviny, jsou v nákupu velmi zdrženliví a navíc základní cenu sladovnického jecmene oproti lonské úrovni snížili ze 4,2 na 3,9 tis. Kc/t.

Vetšina zemedelcu na toto snížení pristoupila na základe zálohy od nákupcu (jen OS tak poskytly letos zálohu ve výši nad 200 mil. Kc) a po podepsání predbežné smlouvy. Na základe toho se cítí do jisté míry vázáni a tak pri srážkovém systému realizují tunu sladovnického jecmene do 3,9 tis. Kc. Pri zakalkulování nákladu za cištení, sušení a další manipulaci se tak cena blíží cene krmného jecmene a ztrácí se tak motivace venovat se sladovnickému jecmeni.

Podle názoru predstavenstva SPSJ v Prostejove, tento stav existuje z následujících duvodu:

1. po sklizni v roce 1996 nebyly vydány vývozní licence na sladovnický jecmen, prestože zahranicní odberatel zálohoval 1 t 2,8 tis. Kc. Tím došlo k narušení obchodních vztahu s partnerem, se kterým SPSJ nekolik predcházejících let obchodoval za výhodných cenových podmínek. Pritom nešlo o množství, které by negativne ovlivnilo výrobu ceského sladu a tím existence našich zpracovatelu. Tím však podle SPSJ došlo k odstranení konkurence na našem trhu se sladovnickým jecmenem, byla vyklizena pozice, kterou velmi rychle vyplnily dodávky z Madarska a Polska, nekteré partie jecmene s parametry sladovnického jecmene zustaly zemedelcum na sklade a byly pak využity ke krmným úcelum.

2. v hospodárském roce 1996/1997 se dovezlo do CR 274,8 tis. tun jecmene, z toho 173,7 tis. tun sladovnického. Tak klesla poptávka po našem jecmeni o 1/3. Nekterí zpracovatelé pak uvádeli, že jsou zásobeni (neuvádeli však z jakých zdroju) až do konce ríjna. Nutne pak došlo ke zkrmení našich jecmenu, pritom cena dováženého jecmene prevýšila cenu nabízenou našim dodavatelum.

Letošní produkce jarního jecmene podle CSU k 15.9.1997 je 1.861404 tun, z toho se spotrebuje na slad 600 tis. tun. Z hlediska této potreby je požadavek zajišten a to predevším díky nárustu osevních ploch o 13 %, zustává opet otázka jakosti, kterou však lze za odborného nakládání s jecmenem dosáhnout. Je však treba nabídnout prijatelnou cenu pro naše zemedelce. Výsledkem dosavadního úsilí SPSJ je dosažení možnosti prodeje od 4 050 do 4 150 Kc mimo dopravného a skladného. Ne všechny sladovny však na tuto nabídku pristoupily. Za této situace je logické, že došlo u nás k urcité nadprodukci, která nalezne uplatnení v zahranicí. Dosud bylo vystaveno licencí na vývoz 50 tis. tun a predpokládá se, že bez zvláštních komplikací jejich úroven dosáhne ve stávajícím hospodárském roce až 100 tis. tun. Otázkou však je, zda tato kvóta bude naplnena, nebot zahranicní odberatel pri obchodování prevzal naše kvalitativní požadavky a ty, jak jsme uvedli, není snadné v letošním roce splnit.

Ocekávaná transformace SFTR

Nová intervencní organizace v CR, která by mela regulovat trh s nekterými agrárními komoditami a nahradit tak dosavadní SFTR, by mela být ustanovena zvláštním zákonem a fungovat již od príštího roku. Zatímco dosavadní SFTR ovlivnoval trh obilí a mléka, mela by tato organizace zasahovat i do obchodu se zvíraty (veprového a hovezího masa) a s cukrem. Navíc se predpokládá sdružení nekterých kompetencí, která byla dosud roztríštena do nekolika ministerstev. Úplná novinka se predpokládá ve vydávání státních licencí na skladování obilí a tzv. skladištních poukázek, které možno považovat za cenné papíry, jež by banky mohly prijímat jako garance za provozní úvery a není ani vylouceno jejich obchodování napr. na PB v Brne. K tomuto zámeru MZeCR se však dosud nevyjádrila kladne porada ekonomických ministru vlády CR, kterí tomuto návrhu prisuzují znacné ambiciózní prístup a doporucují nynejší kompetence SFTR uzpusobit obdobným regulacním mechanizmum EU.