O velké vášni aneb O houbách nejen z lesa

24.09.1999 | Právo

Právo 24.9.1998

Eva Müllerová

Jestliže si nejste jisti, zda váš košík neobsahuje i houby jedovaté, vyplatí se navštívit poradny České mykologické společnosti. V Praze sídlí v Karmelitské ulici číslo 14.

Takže konečně rostou. Kolem Želivky jich prý kdosi našel přes dvě stovky, lidé na Havlíčkobrodsku mluví o košících, v jižních Čechách dokonce rozpřahují ruce na velikost košů bramborových. Řeč se nese o současné záplavě hub.

Houby, kromě radosti z plného košíku a pohybu na čerstvém vzduchu, nám poskytují i řadu biologicky hodnotných látek, bílkoviny, cukry, vitamíny a minerální látky. Obzvlášť se cení hojnost vlákniny, jejíž konzumace je důležitá pro správný chod trávicího ústrojí. Nepovažují se tedy jako dříve již jen za pochutinu, či v lepším případě za koření, ale tvoří vhodnou doplňkovou potravinu.

Když není čas

Pokaždé ale nevyjde čas, aby se člověk vypravil do lesa. K podzimu ovšem houby patří, a tak se zamíří na tržiště.

"To jdete pozdě," usmála se paní Marcela Majerová z Bohutína, která touhle dobou prodává na pražském havelském tržišti vlastnoručně nasbírané houby už čtrnáct let.

"Dnes jsme tu byli jen dva a kolega už odešel. Ještě mi tu zůstaly nějaké václavky, ale suchohřiby, křemenáče, kozáky a sem tam nějaký ten hříbek zmizely skoro okamžitě."

Velká vanička václavek (kolem 75 dkg) stála ten den čtyřicet korun, směs ostatních hub padesát.

Obdobně se nám vedlo i na jiných pražských tržištích, na něž jsme se to dopoledne vypravili. Z dalších pěti nabízeli volně rostoucí houby už jen na Libeňském trhu, ale také zde měli v době naší návštěvy vše vyprodáno. V holešovické tržnici, kde lze prý sehnat úplně všechno, nabízeli z lesních plodů jen borůvky z Krkonoš - z hub jen ve velkém pěstované žampiony.

"Nemohou houby z tržiště způsobit zdravotní potíže?" zeptali jsme se na plzeňském inspektorátu České zemědělské a potravinářské inspekce.

"Pokud bude mít prodejce u sebe osvědčení o způsobilosti k prodeji, vystavené hygienicko-epidemiologickou stanicí na základě jeho přezkoušení ze znalosti hub, kde je konkrétně napsáno, které druhy smí uvádět do oběhu, potom není třeba mít strach. Musí ovšem ve svém stánku zajistit i další zákonem stanovené podmínky," odpověděl Václav Novák, vedoucí odboru kontroly.

"Já bych se nejvíc bála hub prodávaných na nepovolených místech, například u metra nebo u silnice, a hlavně už pokrájených. Ony mohou zdraví škodit nejen houby jedovaté, kterých u nás roste přes sto druhů, ale i dobře známé jedlé, s nimiž se špatně zacházelo. Houby se totiž snadno zapaří," dodala paní Majerová.

Obhlédnout stánek

Prodej čerstvých volně rostoucích hub je podmíněn několika zásadními požadavky. Všechny nabízené plodnice musí být řádně označeny druhem (například klouzek obecný), daty sběru a použitelnosti. U volně rostoucích čerstvých hub trvá doba použitelnosti do tří dnů ode dne sběru.

Do oběhu lze uvádět pouze houby pevné a tvrdé, dobře nasucho očištěné, bez příměsí a nečistot. Nesmějí být přestárlé, nadměrně vlhké a samozřejmě ani plesnivé či zapařené. S výjimkou klouzků je zakázáno loupat klobouky. Houby mohou být rozděleny nejvýše jedním podélným řezem a klobouk musí zůstat spojen s třeněm (nohou).

"Při prodeji se u hub dovolují nejvýše tři otvory způsobené červivostí nebo požerky na dvou místech. Volně rostoucí houby se skladují a přepravují při teplotě od 0-10 °C, a to jen v jediné vrstvě," doplňuje ještě V. Novák.

Na místech tradičních i nečekaných

Kromě lesů rostou jedlé houby také na polích, loukách, ale i v zahradách a parcích. Jak nám sdělili v České mykologické společnosti, na smaženici si lze nasbírat dokonce i v Praze, nejčastěji v lesoparcích na Barrandově a v Hostivaři. Na místě by naopak měly zůstat houby, které vyrostly podél frekventovaných silnic, blízko chemických závodů nebo na haldách rudných dolů.