O obraně má v budoucnu rozhodovat EU

Německo-francouzská rozhodovací mašinérie běží na plné obrátky. Krátce poté, co se Berlín a Paříž dopracovaly k bilaterálnímu kompromisu o výši zemědělských dotací v Evropské unii, předložily obě vlády ústavnímu Konventu EU další návrh. Třístránkový elaborát se tentokrát týká společné evropské obrany.

Německo a Francie v dokumentu navrhují, aby se budoucí Evropská bezpečnostní a obranná politika stala jednou ze společných politik EU. Tedy aby o ní nerozhodovaly pouze jednotlivé členské země, ale unie jako celek.

Pokud francouzsko-německý námět podpoří i ostatní státy, získá evropská integrace další, zcela novou dimenzi. Skončila by tak blokáda ze strany těch, kteří vytrvale prosazují, aby o obraně a bezpečnosti v Evropě rozhodovaly výhradně národní vlády.

Podobně jako u Schengenské dohody, která zrušila kontroly na vnitřních hranicích mezi členskými zeměmi unie, nebo v případě zavádění společné měny euro by se každý stát mohl svobodně rozhodnout, zda se do nové struktury - Evropské obranné a bezpečnostní unie - v budoucnu zapojí či nikoliv.

Takzvaná "posílená spolupráce" by zjednodušila rozhodování o důležitých otázkách obrany a bezpečnosti. Vlády členských států by už nemohly návrhy ostatních vetovat.

Kvalifikovaná většina členů EU by tak například rozhodla o spolupráci na nových zbrojních projektech nebo o nasazení evropských vojáků v zahraničí.

Německo si od přijetí návrhu mnohé slibuje. Jedním z jeho argumentů je, že spolková vláda bude snadněji vysílat německé vojáky na mise do zahraničí.

V německé ústavě totiž stojí, že se jednotky bundeswehru smějí účastnit jen těch zahraničních operací, které zaštiťuje Organizace spojených národů nebo NATO. Pokud francouzsko-německá iniciativa projde, přibudou k povoleným akcím i zásahy Evropské unie.

I proto považují francouzské a německé vládní kruhy společný návrh za stěžejní. Shodují se, že iniciativa rozhodujícím způsobem ovlivní budoucnost evropské integrace.

Obě země měly na evropskou obranu ještě nedávno odlišné názory. Shodly se teprve poté, co Francouzi přestali trvat na tom, aby vojenské struktury EU konkurovaly obdobným strukturám Severoatlantické aliance.

Podle Wolfganga Schäubleho, experta německé CDU na zahraniční politiku, se tak podstatně zvýšila šance, že francouzsko-německý návrh podpoří ostatní členské státy unie včetně Velké Británie.

"Společná iniciativa směřující k posílené spolupráci je krokem správným směrem," řekl Schäuble.

Z Paříže zase zaznělo, že se Francie v obranných záležitostech raději přiklonila na stranu Německa, protože ji zklamal postoj Britů. "Velká Británie je pouhou hlásnou troubou Američanů," tvrdí nejmenovaný francouzský vládní úředník.

Ještě tento týden by měli Francouzi a Němci v EU předložit další společný návrh, tentokrát k problematice vnitra a evropské justice.