Nové trendy v hygieně pitné vody

Nastupuje preventivní přístup k úpravě vody, pozornost se přesouvá od kontroly kvality vody ke kontrole zdrojů a způsobu úpravy vody. Změnil se přístup k povolování překročení nejvyšší hodnoty, sledují se další kontaminanty.

V české legislativě reguluje kvalitu pitné vody vyhláška 252/2004, která je prováděcím předpisem zákona 258/2000 o veřejném zdraví (ve znění novějších předpisů). Nejvyšší mezní hodnoty jsou stanoveny z hlediska ochrany před dlouhodobým příjmem vysokých množství kontaminantů. Avšak § 3a zákona 274/2003 (ten novelizuje zákon 258/2000) stanovuje pravidla pro umožnění dočasného zmírnění těchto hodnot (kromě mikrobiologických ukazatelů) pro určitou zásobovanou oblast (na omezené časové období), pokud není ohroženo zdraví. V ČR se tato pravomoc hygieniků začíná využívat. Je to umožněno nejen systémem „derogací“ směrnice ES 98/83, ale i rozšířením nové metody kvantitativního hodnocení rizika a větším přehledem hygieniků o způsobu stanovování mezních hodnot.

Pitná voda dodávaná veřejnosti musí být stejně bezpečná, ať pochází z vodovodu nebo ze studny. Četnost kontrol se však liší podle počtu zásobovaných subjektů. Stejné kvalitativní požadavky musí splňovat i teplá voda, pokud je potrubí propojeno směšovací baterií. Proto se přestalo používat rozlišování „pitná voda“ a „užitková voda“, ale nazývá se „voda určená pro lidskou spotřebu“.

Hygienické limity jsou stanoveny podle významnosti jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené hodnoty. Přesto však předpisy nevymezují všechny kontaminanty přicházející v úvahu vzhledem k jejich nesmírnému počtu. Důležitým zdrojem informací pro odhad výskytu „nových“ („emerging“) chemických látek v pitné vodě se v příštích letech v EU stanou tzv. plány „povodí“ (směrnice 2000/60), podle kterým se bude provádět monitoring.

Pokud jde o změny mikrobiologických rizik, jsou důvodem hlavně nárůst pohybu lidí, změny klimatu, změny rezistence mikroorganismů a změny ve vědeckém poznání.

Koncem r. 2004 se v ČR ustavila národní skupina „Nové kontaminanty v pitné vodě“, která by se měla zabývat rizikovými látkami a mikroorganismy neuvedenými ve vyhlášce.

Pro ochranu před riziky je nutné, aby se nekontroloval jen konečný produkt – tzn. pitná voda u spotřebitele, ale aby byl zaveden systematicky dodržovaný preventivní systém kontroly způsobu ochrany a úpravy vod, který by působil podobně jako systém HACCP v potravinářství. Pro jeho obsáhlost a komplexnost se razí název „water safety plans“ (plány pro zabezpečení kvality pitné vody). Povinnost plnit tento systém by měla být v příštích letech zakotvena ve směrnici ES. Cílem by také měla být pitná voda bez chemické dezinfekce.

Nejednoznačný je názor na význam konzumace sterilní vody (bez mikroorganismů), protože občasná přítomnost určitých mikroorganismů funguje jako podnět k imunitní reakci.

Čes. a Slov. Hygiena, 2, 2005, č. 4, s. 110-115, 116-119)

/Článek Nové trendy v hygieně pitné vody je přepracovanou verzí přednášky MUDr. Kožíška prezentované na konferenci „Pitná voda“ v Táboře v r. 2004. Další článek MUDr. Havla „Hodnocení zdravotních rizik a úloha orgánů ochrany veřejného zdraví při udělování výjimek z jakosti pitné vody“ se zabývá hodnocením rizik jednotlivých kontaminantů./