Nové technologie mají pomoci Evropě

Firmám má pomoci podávání jedné patentové žádosti pro celou Evropu. Příprava se však zdržuje.

Jaroslav Lenert

Receptem Evropské unie na odstranění zaostávání za USA je mimo jiné podpora nových technologií. Proto se víkendový summit EU ve Stockholmu rozhodl podpořit tuto oblast, která se může v příštích letech těšit na tučné dotace. Proto například bude do konce roku přijata nová legislativa pro telekomunikace, která má tento trh ještě více uvolnit konkurenci. Zároveň unie vypracuje "podpůrný balík" na podporu rozvoje třetí generace mobilní komunikace, od níž si slibuje zvláště rozvoj elektronického obchodu. Ten má být však zároveň i pečlivěji sledován, protože v jeho rámci často dochází k daňovým únikům. Do konce letošního roku proto bude vypracován jednotný postup pro výpočet a výběr daně z přidané hodnoty u marketingových či finančních služeb, poskytovaných elektronickou cestou.

Podpoře podnikání má sloužit vypracování jednotné legislativy pro podání "evropského patentu", čímž by firmám odpadly složité procedury přihlašování nových objevů u národních patentových úřadů. Podle představ Evropské komise by se mělo jednat pouze o registrační úřad, přičemž veškerá podání by nadále vyřizovaly instituce v jednotlivých zemích. Tato otázka je však natolik citlivá, že se účastníci summitu neshodli na konkrétní podobě "evropského patentu", a proto se povedou další jednání. Jeho konečná podoba by měla být známa nejpozději na summitu, který se bude konat příští rok v březnu ve Španělsku.

Velkou pozornost věnuje unie při odstraňování svých konkurenčních nevýhod i školství. Znepokojující je pro ni totiž skutečnost, že stále méně lidí touží po středním či vyšším vzdělání. Proto jim chce nabídnout motivační programy, částečně i finanční. Evropská komise dala na vědomí, že do konce roku předloží program vybavování škol internetem a oživí program eSchola, který slouží k propagaci špičkových technologií a propojování škol počítačovými systémy. Kandidátské země předloží summitu v Göteborgu vlastní programy zavádění a zpřístupňování informatiky v rámci akce eEvropa. Tyto programy, jejichž názvy budou složeny ze jména země předcházeného kurzívovým e (například eČeská republika), byly dohodnuty na loňské jarní konferenci ve Varšavě. Nedávné zasedání společného výboru EU a kandidátů zřízeného za tímto účelem stanovilo časový rozvrh prací i statistické údaje EU, s nimiž se budou uchazeči o členství porovnávat.

Sami účastníci hodnotí summit jako poměrně úspěšný. Například jeho pořadatel, švédský premiér Göran Persson není spokojen s tím, že se nepodařilo přijmout datum liberalizace energetických trhů. "Jedná se ale o desetiletý proces. Každý, kdo něco ví o evropské politice, musí uznat, že jsme došli k nejlepšímu možnému výsledku," vysvětlil svůj postoj. Také francouzský prezident Jacques Chirac byl kritický. "Třebaže naše metody jsou příšerné a naše ambice omezené, udělali jsme krok kupředu," řekl po skončení jednání.

Francie byla hlavním cílem výčitek, jelikož znemožnila stanovit datum liberalizace trhu s energiemi. Persson k tomu řekl, že neochota "některých zemí" liberalizovat vytváří nedobré napětí na jednotném vnitřním trhu unie, protože ty státy, které už odstranily veškerá omezení, se dostávají pod tlak přetrvávajících energetických monopolů v jiných zemích. Podle britského ministra zahraničí Robina Cooka chtěly všechny státy stanovit termíny pro elektřinu i plyn; blokovala pouze Francie, byla však "velmi izolovaná". Šéf francouzské vlády Lionel Jospin se bránil tím, že nechce liberalizaci pojímat jako samoúčel, ale jako nástroj, který musí brát lépe v úvahu očekávání spotřebitelů. Otevírání trhu se má proto dít postupně, s vyhodnocovacími etapami.