Němci nejspíš neseženou Poláky na sběr chřestu

Každý rok v dubnu se v Německu odehrává stejné divadlo: sotva ze země vylezou první bílé a fialové špičky chřestu, vypukne v republice válka. Barikády vznikají stejně rychle jako kopečky hlíny na polích. "Ať chřest sklízejí němečtí nezaměstnaní," volají jedni. "Vždyť tomu vůbec nerozumíte," tvrdí druzí, jako například Manfred Schmidt, šéf Svazu chřestu v brandenburském Beelitzu. Nespolehliví "Germáni" jsou podle něj k nepotřebě, lepší je zaměstnat sezónní pracovní sílu z Polska, která "má motivaci a je lačná po práci". A jelikož se tvrdé práce nebojí, jsou Poláci při sklizni velkou oporou. Vloni jich do Německa přijelo sklízet chřest, jahody či víno zhruba 280 tisíc.

Letos je ale všechno jinak. Nastala katastrofa, chřest je v ohrožení. "S polskými sklízeči je problém," hlásí Německý svaz farmářů a varuje před "nečekaným nárůstem nákladů a ztrátou pracovních míst v Německu". Na vině není rudo-zelená vláda, která zvažuje zavedení minimální mzdy, ale rozšíření Evropské unie.

Lépe řečeno nařízení 1408/71. Podle něj totiž mají i sezónně najatí pracovníci z jiných členských zemí unie nárok na sociální platby dle práva rodné země. V Polsku, které je v EU od května loňského roku, přitom platí následující: každý, kdo jde během dovolené pracovat do zahraničí, musí i za tuto dobu odvést příspěvek na sociální pojištění, a to ve výši 47,85 procenta. Z toho 20,64 procenta musí odvést zaměstnavatel.

Nařízení platilo pro většinu sklízečů již vloni, výjimku mají pouze ženy v domácnosti, nezaměstnaní a studenti. Příspěvky na sociální pojištění ale očividně žádný z německých farmářů nezaplatil. "Z nevědomosti," tvrdí Michael Lohse, mluvčí Svazu zemědělců. Podle něj je na vině německá vláda, která nikoho zprvu neinformovala a posléze jen dávala protichůdné informace. Farmáři si tak prý mysleli, že stále platí úprava německá, kdy se sociální platby za zaměstnance, kteří jsou najatí na maximálně 50 dnů, odvádět nemusí. Nyní se věci řeší na nejvyšší úrovni, do Varšavy na jednání s polskou vládou odletěl státní tajemník Heinrich Tiemann. Němci chtějí, aby jim Polsko platby za loňský rok prominulo, letos už by je zaplatit měli.

Ale i takovému postupu se němečtí zemědělci brání. Odvolávají se na přílišnou byrokracii. Postoj některých politiků, že alespoň bude možné na práci nasadit část německých nezaměstnaných, považují za chybný. "V nouzi si spíš Poláky nahradíme pracovní sílou z nečlenské země, například Rumunska," míní lobbista Lohse. Nehledě na to, že nezaměstnaní se do sběru oblíbené německé delikatesy moc neženou. Práce jim totiž přijde příliš "tvrdá".