Některé nevyužité příležitosti pro zvýšení konkurenceschopnosti ...

Některé nevyužité příležitosti pro zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů agribusinessu

Some of the business opportunities which were not exploited by the agribusiness entrepreneurial subjects to increase their competitive advantage

Josef F. Palán

Adresa autora:

Ing. Josef F. Palán, CSc.

Katedra řízení, Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze

E-mail: palan@pef.czu.cz

Souhrn:

Autor na základě výsledků terénního výzkumu realizovaného v rámci projektu GA ČZU v Praze, čís. 104/10/21197/0 analyzuje současnou úroveň agregovaných faktorů modelu transformační změny podniku ( procesy, organizační struktura, technologie, systém měřených veličin, systém odměňování, manažerské dovednosti, organizační kultura a politická moc ). Poukazuje na některé nevyužité příležitosti, jejichž manažerské využití by mohlo vést ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů agribusinessu.

Summary:

The author analyzes results of the field research, which was realized within the frame of Czech Agricultural University Grant Agency Project - num. 104/10/21197/0. The topic of the analysis were the aggregate factors of the Transformational Change Model i.e. processes, organizational structure, technology, measurement system, reward system, managerial skills, organizational culture and political power. He points out some of the business opportunities which are not exploited by the agribusiness entrepreneurial subjects and emphasizes, that their managerial exploitation could increase their competitive advantage.

Klíčová slova:

Agribusiness, terénní výzkum, agregované faktory, model transformační změny, podnikatelské příležitosti, konkurenční výhoda

Key words:

Agribusiness, field research, aggregate factors, transformation change model, entrepreneurial opportunities, competitive advantage

Úvod

Netradičně pojatý terénní výzkum podnikatelských subjektů agribusinessu realizovaný v rámci projektu GA ČZU v Praze, čís. 104/10/21197/0 interdisciplinárním výzkumným týmem1 přinesl ve svých výstupech nezvykle hlubokou sondu do problematiky jejich fungování. Spojení tradiční ekonomické analýzy s kvalitativně pojatým výzkumem klíčových faktorů transformačního modelu organizace využívajícím důsledně techniku řízeného interview, včetně skupinového interview a osobních prohlídek podnikových procesů umožnilo zformulovat poměrně rozsáhlý soubor pracovních hypotéz. Výsledkem výzkumu je pět reprezentativních případových studií, vhodných k hlubšímu studiu problematiky fungování zemědělských podniků a podniků zpracovatelského průmyslu v kategorii střední podnik.

Pečlivé propracování metodiky výzkumu vycházejícího z participační varianty akčního výzkumu2 zahrnující: databázi otázek pro řízené interview, metodické poznámky pro vedení skupinového interview a prohlídek procesů, formulaci pracovních hypotéz a spolupráci s vedením organizací tvoří integrující část celého projektu. Na základě výsledků I. etapy výzkumu (zvláště případová studie Agrimoderna, a.s.) byla ve II. etapě pozornost soustředěna na problematiku systémů jakosti pro posouzení jejich eventuelního potenciálu ke zvyšování podnikové efektivity. Metodický aparát byl doplněn o diagnostiku stávajícího systému jakosti vycházející z modelu Evropské ceny za jakost v kategorii střední podnik ( případová studie Zemědělské družstvo Alfa ). Dále o metodiku auditu ve vztahu ke kriteriální normě ISO 9002 ( případová studie Mlékárna, a.s.).

Výsledky analýzy zpracovaného souboru 21 pracovních hypotéz vedou k níže uvedeným závěrům:

1. Nepochopení důležitostiprocesu strategického řízenívrcholovým managementema absence znalostí vhodných analytických metod je často blokujícím faktorem potřebných systémových organizačních změn. S tím úzce souvisí potřeba doplnění znalostí z managementu organizační změny, včetně relevantních metod e.g. konfrontační setkání manažerů společnosti. Existuje evidentní potřeba širšího využívání případových studií a brainstormingu v rámci vzdělávacího procesu i manažerské praxe. S tím úzce souvisí potřeba vytvářet v organizaci podmínky pro trvalé učení a rozvoj / efektivní sdílení a využívání nových poznatků a zkušeností /. Výše uvedené znalosti a dovednosti tvoří kritické předpoklady adaptability organizace na relativně rychle a nespojitě se měnící vnější prostředí.

1. Vrcholový management nedoceňuje klíčovou roli marketingového procesupro obchodní úspěch podniku. Je evidentní nedostatečné využívání dostupných databází informací, nesystematický průzkum trhu, včetně podceňování školení prodejců a ekvivalentní podpory prodeje. Patrný je omezený tok inovačních podnětů, včetně absence systematického benchmarkingu klíčových konkurentů. Vyskytuje se podceňování potřebné péče o klíčové zákazníky organizace. Chybí důkladná orientace v problematice potravinářsko-dodavatelských řetězců. Dále lze konstatovat chybějící znalosti a dovednosti v oblasti zahraničně-obchodní činnosti.

2. Pro manažery je typické úzce orientované chápání jakosti vztahované pouze na výrobek. Evidentní je nedocenění role systémů jakosti v procesu trvalé změny podniku. Průkazná je absence znalostí týkajících se řady systémových norem ISO 9000, problematiky komplexního řízení jakosti zaměřeného na podnikové procesy, včetně konceptu nepřetržitého zlepšování. Zřejmé je nedocenění implikací na změnu podnikové kultury a práci každého jednotlivce v organizaci. Rovněž informovanost o Ceně České republiky za jakost a Evropské ceně za jakost je nedostatečná.

3. Absence procesního chápání logistiky a jejího nevyužívání pro optimalizaci organizačních procesů, včetně přiměřené standardizace důležitých postupů. S výše uvedeným úzce souvisí spíše funkcionální orientace manažerů. Chybějí znalosti a dovednosti problematiky managementu organizačních procesů.

4. Manažeři nevěnují dostatečnou pozornost procesu motivace pracovníků. Jde jak o motivaci vnitřní, tak vnější. Hmotná motivace /mzdová motivace/ není důsledně diferencována a propojena dostatečně jasně se systémem měření výkonu. Takový systém v řadě organizací chybí. Dokonce i u organizací, které prošly úspěšnou transformací fyzické vrstvy ( organizační procesy, organizační struktura, technologie ).

5. Nedostatky projevující se v motivačním procesu úzce souvisí s nedostatky v komunikačním procesu. Požadavek zlepšení komunikačního toku zvláště ve vztahu k nejnižší úrovni řízení je přímo kritický. Nedostatek informací na nejnižší úrovni výrazně demotivuje pracovníky a blokuje připravenost organizace ke změnám. Absence dovedností spojených s vedením porad, řízením diskuse a řešením komunikačních konfliktů je evidentní.

6. V rámci práce ekonomických úseků organizací byla konstatována potřeba věnovat zvýšenou pozornost doplnění znalostí z managementu nákladů a controllingu. Vysoce aktuální je rovněž nutnost optimalizace struktury krátkodobých a dlouhodobých pohledávek a s tím související problematika účinného vymáhání pohledávek.

Závěr

Výše uvedený soubor závěrů našeho terénního výzkumu představuje vlastně jedinečný soubor příležitostí pro přímé podnikatelské využití. Nutnou a nezbytnou podmínkou efektivní exploatace prezentovaných poznatků je jejich procesní kritická akceptace managementy podnikatelských subjektů agribusinessu.

Z pohledu vzdělávací instituce umožňuje prezentovaný soubor závěrů pružně aktualizovat nabídku speciálních manažerských kurzů pro podnikatelské subjekty agribusinessu.

Použitá literatura:

1. Palán, J., Tomšík, K., Rosochatecká, E., Řezbová, H., Šařecová, P.: Výzkum připravenosti podnikatelských subjektů agribusinessu k organizační změně. GA ČZU v Praze, projekt č. 104/10/21197/0, Praha 1999

2. Palán, J.F., Kotvová, H.: Management organizační změny. ČZU, Praha 1999