Nebezpečný škůdce kukuřice na postupu
06.02.2006 | ÚZPI
Bázlivec kukuřičný způsobuje v USA ročně ztráty na výnosech ve výši zhruba jedné miliardy dolarů. Pouze 5 mm velký brouk je považován za jednoho z nejvýznamnějších škůdců kukuřice. Bázlivec ohrožuje celosvětově výnosy kukuřice na ploše 20 mil. hektarů.
Škody začínají na kořenech
Larvy se po vylíhnutí na jaře živí kořeny a mladými rostlinkami kukuřice. Důsledkem jsou zakrnělé a polehlé rostliny. Typické jsou také rostliny, které se po polehnutí opět napřímí, a tak vytvářejí tzv. husí krk. Dospělci se živí především bliznami, takže nemůže docházet k opylení a uvnitř palic se nevyvíjejí zrna.
Ošetření osiva přináší mnoho předností
V současné době je bázlivec kukuřičný škůdce, proti kterému se celosvětově aplikuje největší množství insekticidů, např. v USA 20 %. Správně sestavený osevní sled sice může rozmnožování tohoto škůdce zbrzdit, avšak nové výzkumy ukázaly, že larvy se mohou živit také kořeny jiných rostlin, např. obilovin. Dosud se dařilo škůdce držet v šachu postřiky a granuláty aplikovanými do půdy. Aplikace postřiků je však v hustých a vzrostlých porostech kukuřice obtížná a vyžaduje speciální stroje. Ošetření půdy je zaměřeno na likvidaci vajíček. Toto opatření je však také náročné, protože vajíčka přezimují v půdě v hloubce až 30 cm.
Metoda ošetření osiva účinnou látkou proti larvám a dospělcům přináší mnoho předností. Tímto způsobem je každá rostlina kukuřice již od výsevu chráněna proti požeru. Polní pokusy ukázaly, že výnosy jsou u ošetřeného osiva ve srovnání s neošetřeným až o 60 % vyšší. Vedle pozitivní ekonomické stránky znamená moření osiva také přínos pro životní prostředí: ve srovnání s ošetřením půdy, u něhož je potřeba již výrazně nižší množství insekticidu než při použití postřiku, přichází při ošetření osiva do kontaktu s účinnou látkou jen jedna desetina půdní plochy.
Obavy z invaze
Před více než deseti lety se bázlivec kukuřičný dostal pravděpodobně se zásilkami humanitární pomoci z USA do bývalé Jugoslávie, odkud se nyní dále šíří. V r. 2002 byl poprvé prokázán v rakouském Burgenlandu, v r. 2003 v Alsasku blízko německých hranic, v Nizozemsku a v Belgii.
V Německu se bázlivec kukuřičný dosud neobjevil, což znamená, že 1,5 mil. hektarů ploch kukuřice zatím nebylo ohroženo. Od r. 2002 zde probíhá intenzivní monitoring, aby se případný výskyt podařilo včas zaznamenat. K monitorování se používají na obzvláště ohrožených stanovištích feromonové lapače. Tyto lapače obsahují návnadu, která přitahuje škůdce.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministerstvo zemědělství propojilo chovatele, zpracovatele i obchod. Cílem je podpořit výrobu vepřového masa a zvýšit soběstačnost (08.10.2026)
- Výstava v rožnovském skanzenu představí výpěstky i staré odrůdy (08.10.2026)
- Bez analýz a čísel. Ministerstvo zemědělství nevysvětluje český postoj k nastavení evropských dotací (08.10.2026)
- Nosní kroužek již není v odchovu povinností (07.10.2026)
- Čeští vědci vymysleli chytřejší ochranu sadbových brambor (07.10.2026)
- Hra o hnojiva. Evropa odstřihává Rusko, USA jednají s Minskem (07.10.2026)
- Úroda švestek v sadech vizovické likérky Rudolf Jelínek byla kvůli počasí nízká (07.10.2026)
- Státy V4, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Itálie a Slovinsko přijaly tři společné deklarace pro budoucnost evropského zemědělství (07.10.2026)
- Agrofert přišel o dotace za 68 milionů. Rozhodlo pár týdnů Babišova střetu zájmů (06.10.2026)
- Zemědělci získají téměř 264 milionů korun z evropské rezervy. Pomoc zmírní dopady krize na Blízkém východě (06.10.2026)

Tweet



