Nákazová situace u zvířat v České republice je nadále dobrá

I nadále platí, že nákazová situace u zvířat v České republice je díky spolupráci úředních veterinárních lékařů, chovatelů a soukromých veterinárních lékařů dobrá. Vyplývá to ze Zprávy o činnosti SVS v oblasti zdraví zvířat v roce 2015, kterou Státní veterinární správa (SVS) aktuálně zveřejnila na svých internetových stránkách. Zpráva přináší informace o nákazové situaci v ČR a činnosti SVS v oblasti ochrany zdraví zvířat v loňském roce včetně porovnání s předchozími lety.

Hlavním cílem činnosti v oblasti zdraví zvířat bylo v roce 2015, tak jako v letech předchozích, především udržení dobré nákazové situace a ochrana území před zavlečením nákaz, které by mohly znamenat riziko pro člověka (takzvaných zoonóz), nebo pro zdraví zvířat. K dosažení těchto cílů přispívá zejména cílený monitoring nákaz v chovech zvířat, kontroly přesunů zvířat a provádění preventivních opatření v chovech zvířat.

„Údaje uvedené ve zprávě potvrzují příznivou nákazovou situaci v ČR. Zároveň také dokládají nemalé úsilí, které SVS ve spolupráci s chovateli a soukromými veterinárními lékaři, věnuje udržení příznivé nákazové situace, která je základním předpokladem pro podporu vývozu i výrobu produktů živočišného původu“ uvedl Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy.

Příznivou nákazovou situaci potvrzují mimo jiné mezinárodní statusy země prosté jednotlivých nákaz, které uděluje státům Evropská komise či Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE). V roce 2015 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky a afrického moru koní. Nově v loňském roce ČR od OIE získala status země prosté moru malých přežvýkavců a především status země se zanedbatelným rizikem BSE, neboli tzv. „nemoci šílených krav“.

SVS, nicméně, loni řešila řadu případů výskytu či podezření na výskyt nebezpečných nákaz v chovech hospodářských zvířat. Jednalo se například o podezření na tuberkulózu skotu u několika zvířat v Pardubickém kraji či osm případů podezření na Schmallenberg virus u krav, ovcí a kozy ve třech různých regionech. Ve všech případech provedená vyšetření přítomnost nákazy vyloučila. Úřední veterinární lékaři zasahovali v několika regionech také u atypické formy klusavky. Inkriminovaná hospodářství budou po dobu dvou let pod přísnou veterinární kontrolou a všechna zvířata starší 18 měsíců zde budou vyšetřována na klusavku.

Co se týče volně žijících zvířat, byly zjištěny dva případy výskytu Paramyxovirózy holubů u hrdliček, dva pozitivní případy brucelózy a 17 pozitivních případů tularémie u zajíců. V Praze byl potvrzen jeden případ vztekliny u netopýra. Vzteklina netopýrů je považována za specifickou variantu nákazy, proto jejím výskytem není dotčen statut státu prostého vztekliny, který má Česká republika od roku 2004. Rovněž byly zaznamenány nálezy svalovce (trichinel) u dvou divokých prasat a čtyř lišek. Kromě řešení nákaz se SVS zabývala rovněž hromadnými úhyny a to zejména v souvislosti s otravami včel a ryb, kdy ve spolupráci s ostatními dozorovými organizacemi byl zjišťován důvod těchto hromadných úhynů s primárním cílem vyloučit nákazu.

V tuzemských chovech skotu mj. probíhá od roku 2006 Národní program ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR). Loni se dále úspěšně dařilo zvyšovat počet ozdravených chovů. Koncem roku 2015 tak bylo prostých nákazy takřka 96 % procent hospodářství, na nichž se chová téměř 94 % veškerého skotu v ČR. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2015 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. K poklesu výskytu salmonel došlo ve všech sledovaných kategoriích.

V uplynulém roce dále probíhal také cílený monitoring u uhynulých divokých prasat, který byl spuštěn v reakci na výskyt afrického moru prasat v sousedním Polsku. Kromě vlastního sledování nákazové situace byly v loňském roce prováděny také kontroly dodržování legislativy. Kontrolována byla především preventivní opatření v chovech, ale také např. používání veterinárních léčiv. Důležité byly rovněž kontroly žadatelů o dotace. Nedodržení požadavků legislativy byla zjištěna zhruba u devíti procent kontrol.

Připravenost veterinárního dozoru na výskyt krizových situací prověřilo v loňském roce několik společných cvičení s dalšími dozorovými orgány. Například v červnu 2015 cvičili úřední veterináři s kolegy z veterinární služby Armády ČR zásah v případě, že by došlo k výskytu slintavky a kulhavky a afrického moru prasat v chovu hospodářských zvířat Při jiném cvičení v Karlovarském kraji trénovali společně s vybranými složkami Integrovaného záchranného systému zásah při vzniku ptačí chřipky v chovu nosnic. Další společné cvičení s AČR se uskuteční již zanedlouho ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Mgr. Petr Pejchaltiskový mluvčí SVS