Nadšení z biotechnologií mizí

Kalifornské San Diego zažilo v neděli neobvyklou demonstraci: Mnozí z jejích účastníků přišli totiž v maskách rajčat, kukuřičných klasů či dokonce motýlů. Akce byla klidná a vtipná, zdaleka nepřipomínala bitvy odpůrců globalizace s policií, jaké zažil třeba Seattle.

Ukázala však, že organizace protivníků genetického inženýrství sílí i ve Spojených státech, které zaujímají k tomuto vědnímu oboru mnohem liberálnější vztah než Evropa.

Zatímco jedna část vědců slibuje, že geneticky upravené potraviny umožní nakrmit lidstvo na celém světě, druhá tvrdí, že se plodiny vytvořené v laboratořích zavádějí na trh bez toho, že by se znaly účinky, které mohou mít na přírodu. Bojí se, že vzniknou "superplevely", které zničí vegetaci v širokém okolí a budou mít jiné nezvratné ekologické důsledky. Obě strany mají své argumenty.

Loni na podzim například otřásly důvěrou amerických spotřebitelů pověsti, že protein typu Cry9C v geneticky upravené odrůdě kukuřice Starlink vyvolává u lidí alergickou reakci. To si vynutilo stažení produktu z trhu. Nedávno však vládní agentura Střediska pro kontrolu a prevenci chorob (CDCP) dospěla k závěru, že šlo pouze o planý poplach. Odpůrci biotechnologií to ale nepřijali a namítají, že šlo pouze o krátkodobou studii.

To však nemohou říci o nedávno zveřejněné studii vědců z britské Imperial College, kteří monitorovali čtyři geneticky upravené plodiny na dvanácti lokalitách po dobu deseti let. Jejich studii uveřejnilo poslední číslo časopisu Nature. Výzkumníci došli k závěru, že ani jedna z geneticky upravených rostlin nefungovala ani jako "superplevel", ani se nechovala agresívně vůči okolnímu prostředí. Nenašel se ani žádný nebezpečný kříženec s planě rostoucími rostlinami, vzniklý náhodným opylením.

Objevují se však stále nová rizika, i sociální. Například podle nevládní organizace ActionAid přinese geneticky modifikovaná odrůda kávy zkoušená v Kostarice sociální tragédii pro místní rolníky. Nová technologie totiž umožnila, aby boby dozrávaly ve stejný čas. To znamená, že plody nebude třeba sklízet ručně. Práci by tak ztratilo na 70 procent převážně velmi chudých malopěstitelů kávy v této středoamerické zemičce. Vše ale naznačuje, že ani to růst odvětví, které dnes prožívá vývoj srovnávaný se zlatou horečkou, nezastaví.