Na západní trhy vtrhne íránský šafrán, cena zřejmě klesne
11.08.2015 | E15 on line
Šafrán může brzy ztratit na své výjimečnosti. Kultovní koření opředené legendami, za jehož špetku se na trzích platí zlatem, poprvé po letech dodají do evropských a amerických kuchyní íránští pěstitelé. Ti měli po dobu hospodářských sankcí vůči Teheránu dveře na Západě zavřené, přelomová červencová dohoda ale může přinést revoluci i na trh s tímto vzácným artiklem.
Často je dražší než kaviár i lanýže, na rozdíl od nich se ale o šafránu téměř nemluví. Gram červeného koření vyjde gurmány nejméně na tři dolary, za nejlepší kvalitu se ale platí i více než dvacetkrát tolik. Právě pokoutně nakoupený šafrán z iránských pěstíren přitom znalci stavěli na pomyslný kulinářský piedestal.
„Barva je temně rudá a odér pižma je výraznější. Pokud jej seženete, je to volba číslo jedna,“ s gustem popsal vlastnosti íránského šafránu Max Falkowitz z kulinářského webu SeriousEats.com.
Pěstování červeného zlata, jak se také šafránu někdy přezdívá, nebyl v posledních letech zrovna jednoduchý byznys. Nejenže zemědělci neměli přístup na klíčové světové trhy, ale ani při vývozu do povolených zemí nemohli využít služeb teheránských bank, jejichž mezinárodní pozici podkopaly sankce. Právě obchodní obstrukce spolu s rostoucí poptávkou zámožných gurmánů přispěly k růstu cen. Jak uvádí Íránská národní rada šafránu, v průměru vyvážela země loni šafrán zhruba o šest procent dráže než předloni.
Zákaz Íránu se Evropě hodil
Z omezení íránských dodávek profitovali i pěstitelé z Evropy. Na kontinentálních stolech se tak ponejvíce objevoval šafrán ze Španělska, a to s internetovými cenovkami kolem pěti až deseti eur za gram. „S ukončením sankcí vstoupí Írán na řadu nových trhů, omezena bude i role prostředníků, čímž budou moci klesnout spotřebitelské ceny,“ uvádí Mitra Majdzadeh z rady pro šafrán.
Část vývozu dosud Írán kvůli embargu vyvážel do třetích zemí, které jej na baleních označily za svůj a vyvezly dále. Na vstup do odvětví se podle něho po otevření země vůči světu chystají i zahraniční firmy, celkové exporty by se tak mohly perspektivně podstatně zvýšit.
Jaroslav Bukovský, redaktor deníku E15
Další články v kategorii Zemědělství
- Pěstitel: Úroda švestek dopadla letos velmi dobře (11.09.2026)
- Nepodceňujte bezpečnost práce v chovu masného skotu (11.09.2026)
- Do roku 2035 až o pětinu více sadů. Ministerstvo zemědělství představilo strategii pro české ovocnářství (11.09.2026)
- Vinaři: Hroznů bude letos o 30 procent méně, škody dosáhnou půl miliardy korun (11.09.2026)
- Chmele bude až o čtvrtinu méně. Propad úrody čekají i vinaři na Moravě (10.09.2026)
- Polní pokusná stanice MENDELU v Žabčicích slaví 100 let (09.09.2026)
- Ministerstvo zemědělství na zasedání v Dublinu: Inovace a výzkum jsou klíčem k odolnějšímu zemědělství (09.09.2026)
- EK kvůli Babišovi pozastavila část dotací Agrofertu (09.09.2026)
- Lotyšsko chce zavést 300procentní clo na dovoz obilí z Ruska a Běloruska (09.09.2026)
- V Česku zůstává sucho, kumulovaný stres rostlin podle odborníků dál roste (08.09.2026)

Tweet



