Na státní dotace se nespoléhají, evropský program SAPARD ignorují
02.04.2002 | Hospodářské noviny
Na přízeň počasí a vlastní schopnosti přizpůsobit se poptávce trhu spoléhají zemědělci na Hané více než na státní a evropské dotační programy. Z vládních podpůrných projektů využívají snad jen program uvedení půdy do klidu. Programy Evropské unie, například SAPARD, zaměřený na rozvoj zemědělství a venkova kandidátských zemí, je nechávají chladnými. Haná je navíc produkční oblastí, kam stát příliš mnoho peněz nesměřuje.
"Využili jsme jen program uvedení půdy do klidu. Spočívá v tom, že se určitá zemědělská plocha oseje řepkou, kterou stát vykoupí za předem stanovenou cenu. Cílem je snížení produkce obilí," říká jednatel Soukromé rolnické společnosti Agro v Tovačově František Vymazal. I proto tato společnost zvýšila plochu osevu řepkou. Zvedla také o zhruba pětinu plochu, na níž pěstuje cukrovku. "To souvisí se zvýšenou poptávkou cukrovaru v Němčicích, kam řepu dodáváme," vysvětlil Vymazal. Společnost Agro hospodaří na výměře 1300 hektarů, kde pěstuje hlavně obiloviny, cukrovku, řepku a kukuřici na siláž.
Také v Prosenicích zatím využili jen program uvedení půdy do klidu. "Zajímali jsme se i o program SAPARD. Ale když jsme zjistili, za jak složitých podmínek a s jak nejistým výsledkem bychom mohli o dotaci usilovat, tak jsme to vzdali," vysvětluje ředitel akciové společnosti Moravská zemědělská v Prosenicích Miroslav Kavan. Moravská zemědělská, obhospodařující více než tři tisíce hektarů zemědělské půdy, se snaží přizpůsobovat poptávce trhu. Například na odběr cukrovky mají smlouvu na tři roky dopředu, ale jak Kavan tvrdí, společnost musí brát ohled na své technické vybavení. "Stroje jsou drahé a nemůžeme je měnit každý rok. Navíc trefit se je obtížné, neboť musíte uvažovat hodně dopředu. Například řepka vypadala loni hodně perspektivně, ale nakonec šla s cenou dolů. Také zvyšování produktivity práce je v zemědělství obtížnější než v jiných oborech," je přesvědčen Kavan.
Přesto se v Prosenicích spoléhají hlavně sami na sebe. "Snažíme se vytvořit stabilní strukturu našich produktů, která nám zajistí pravidelný odbyt. Pokud bychom se dočkali stejných plošných dotací, jaké fungují v Evropské unii, pak bychom v Prosenicích postavili hospodu a čepovali tam pivo zadarmo," říká s nadsázkou Kavan.
Další články v kategorii Zemědělství
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)
- Burčák z nejranějších odrůd bude na jihu Moravy o druhém srpnovém víkendu (29.07.2026)
- Miliardář Jaromír Tesař získá plnou kontrolu nad Pozemkovým holdingem (29.07.2026)
- Umělá inteligence a senzory pomáhají s kontrolou porodů (28.07.2026)
- Zemědělci sklízí rychleji než loni, obilnin posekali polovinu, řepky dvě třetiny (28.07.2026)
- Nejsme pašeráci, jen přežíváme. Proč chudí Kolumbijci neopouštějí pěstování koky (28.07.2026)
- Ministerstvo zemědělství začne opět přijímat žádostí na podporu vodárenské infrastruktury. Na projekty přidá dalších 400 milionů korun (28.07.2026)
- Přebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda (27.07.2026)
- Petr Richter: Snažíme se zákazníkovi nabízet, co by si přál (27.07.2026)
- Dieselová krize sužuje chudé farmáře v Africe a Asii. Bez nafty vysychají pole (27.07.2026)

Tweet



