Myslivci versus vlastníci pozemků

Myslivost se opět ocitla v centru pozornosti poslanecké sněmovny, a to minulý týden při schvalování novely mysliveckého zákona. Spory vzbudila zvláště otázka, zda má vlastník pozemku, na kterém se zvěř ocitla, z titulu vlastníka - pokud si opatří příslušné myslivecké oprávnění - přednostní právo zvěř krmit i střílet, či musí být členem honebního společenstva.

"Myslím si, že je zcestné, aby majitel pozemku střílel zvěř, tím spíše, vlastní-li pouze pár arů či hektarů," říká Jaromír Šebetka, předseda mysliveckého sdružení Zelený důl Koldín. Zkušenému myslivci vadí, že se vlastníci dívají na myslivce skepticky a kladou jim překážky.

"Nechtějí, aby se na jejich pozemcích stavělo krmné zařízení nebo posedy na pozorování zvěře. Nový zákon to řeší tím způsobem, že pokud honební společenstvo pronajme honitbu mysliveckému sdružení, pak sdružení musí mít podepsáno od vlastníků honebních pozemků, že s tím souhlasí. Dost často se však stává, že s tím vlastníci nesouhlasí." Jaromír Šebetka se zatím nesetkává s tím, že by vlastníci chtěli, aby zvěř patřila jim, spíše nestrpí, aby zvěř na jejich pozemcích vůbec byla.

"Stav drobné zvěře je v celé republice alarmující. Myslivec dnes na pole ani nejde, protože tam nemá co lovit," říká předseda mysliveckého spolku.

"Přinášelo by to chaos," komentoval snahu některých poslanců lesní oblastní inspektor Jaroslav Matička.

"Pokud však někdo má tolik pozemků, že si může dát dohromady svou honitbu, to znamená podle zákona potřebných pět set hektarů, udělá si vlastní honitbu. Na ní pak může vykonávat právo myslivosti sám nebo ji pronajme. A pokud nemá dostatek pozemků, pak honební společenstvo musí vytvořit," říká Jaroslav Matička.

Zbývá snad jen dodat, že mimořádné zvýhodnění vlastníků pozemků se určité části poslanců nakonec nezdařilo a novela mysliveckého zákona alespoň po první fázi parlamentního projednávání i nadále počítá s tím, že pokud se vlastníci chtějí zúčastnit na svém pozemku honitby, musí být členy honebních společenstev.