MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ POČTU ROSTLIN A ŠEŠULÍ U ŘEPKY OZIMÉ (BRASSICA NAPUS L.)

Possibilities in winter rape plant (Brassica napus L.) and pod numbers inducement

Doc. Jan Vašák, CSc., Ing. Perla Kuchtová, Ing. Helena Zukalová, CSc., Ing. Daniel Nerad

Katedra rostlinné výroby ČZU Praha

Souhrn

Redukce počtu generativních orgánů je spojena s výživou a konkurencí o asimiláty a světelnou energii. S růstem jarní dávky N redukce klesá. Podobně se snižuje redukce u řídkých porostů s počtem 10-40 rostlin na 1 m2. Předčasné výsevy vykazují vyšší počet nasazených generativních orgánů, ale i vyšší stupeň redukce. Absolutní počet šešulí ve sklizni je však nejvyšší. Při výsevu v suchých podmínkách je pro vzejití řepky nejvhodnější příprava půdy (orba, podmítka) těsně před setím. Tato čerstvá příprava ale nesnižuje počet rostlin jarního ječmene z výdrolu předplodiny.

řepka ozimá, tvorba výnosu, redukce výnosu, počet rostlin, počet šešulí

Summary

Reduction of generative organs number depends on the nutrition and competition in assimilates and light energy. The reduction decreases with the growth of spring N dose. Similarly the reduction in thin growth (with 10-40 plants per m2) decreases. Premature sowings prove a higher number of created generative organs and a higher reduction rate too. But the absolute pod number at the harvest time is the highest. At the sowing in dry conditions the most suitable soil preparation (ploughing, stubble ploughing) closely to the sowing is the most suitable step for the rapeseed emergence. But this fresh arrangement does not decrease the plant number of spring barley from the previous crop wasted grains.

řepka ozimá, tvorba výnosu, redukce výnosu, počet rostlin, počet šešulí

uvod

Tvorba výnosu ozimé řepky (VAŠÁK a kol., 1996) je podmíněna dosaženou úrovní jednotlivých výnosových prvků. Těmi jsou počet rostlin na 1 m2, počet šešulí na rostlinu, počet semen v šešuli a hmotnost jednoho semene (DIEPENBROCK a kol. 1999). Početní úroveň těchto prvků se mění. Po počátečním zvyšování počtu dochází k redukci (BOELCKE, 1984). O něco klesá i hmotnost tisíce semen (CRAMER, 1990). Velmi variabilní jsou především počet rostlin a počet šešulí. Na tyto dva znaky se zaměřuje naše sdělení.

Materiál a metody.

Pokusy byly prováděny jako maloparcelkové (netto výměra parcelky 10 m2) na Výzkumné stanici agronomické fakulty ČZU v Červeném Újezdě. Nadmořská výška 384 m, klimatická oblast mírně teplá, s ročním průměrem teplot 7,6 °C, okrsek mírně suchý s ročním průměrem srážek 549 mm, zimy převážně mírné. Terén je rovinatý, půdy jsou ilimerizované hnědozemě na spraši. Jsou těžké a mají sklon k tvorbě hrud. Zásoba živin je dobrá až velmi dobrá.

Počet generativních orgánů (počet šešulí) byl pro účely této práce hodnocen v letech 1997 a 1998. Jde o velmi rozsáhlou práci, z které pro účely našeho sdělení vybíráme jen některé údaje:

Termín setí - předčasný (výsev cca 20.8.), optimální (cca 27.8.), opožděný (cca 10.9.)

Hustota porostu (10, 40 a 110 rostlin na 1 m2)

Hnojení dusíkem na jaře (0, 75, 150 a 225 kg N/ha)

U počtu rostlin byl hodnocen vliv přípravy půdy (viz tab. 1) na počet rostlin řepky a přisetého jarního ječmene (500 zrn na 1 m2). Pokusy, založené 1. 9. 1999 vzcházely za extrémního sucha. V době od 1. 8. do 13. 9. 1999 spadlo 25,4 mm srážek při vysokých teplotách v průměru 18,1 °C. Výsevek řepky činil 90 semen na 1 m2.

Výsledky a diskuse

Výsledky z jednotlivých vybraných vlivů na počet generativních orgánů řepky ozimé jsou v tab. 2 (vliv termínu setí), tab. 3 (vliv hustoty porostu) a tab. 4 (vliv hnojení dusíkem). U termínu výsevu platí, že čím více se založí generativních orgánů, tím je vyšší % redukce. Naopak u hustoty porostu toto není potvrzeno. V případě dávek dusíku zcela jasně klesá procento redukce generativních orgánů s růstem dávky N. Zdá se, že problém výše redukce je spojen s výživou v nejširším pojetí. Proto dochází k menší redukci u řídkých a dobře živených porostů, které si vzájemně nekonkurují v asimilaci, ani v příjmu živin. U předčasných výsevů se rostliny silně rozvíjí, vytváří mohutnou asimilační plochu a tím dochází k vnitrodruhové konkurenci - tj. k redukci. Zároveň ale konstatujeme, že v tomto případě vysoký počet generativních orgánů sice vyvolá vyšší redukci, ale absolutní počet šešulí ve zralosti je vyšší, než u pozdějších výsevů s nižším výchozím počtem orgánů a nižším % redukce.

Počet šešulí má na výnos významný vliv (NORTON a kol., 1991). Největší význam mají šešule na vrcholu rostliny (MENDHAM a kol., 1981), neboť se jejich povrch podílí na asimilaci a jejich povrch v zelené zralosti je shodný s povrchem listů na počátku kvetení. Jen 10% asimilátů z doby před rozkvětem (a tvorbou šešulí) jsou použity pro růst semen (MENDHAM a kol., 1996). Protože v hustých porostech dochází k zastiňování spodních šešulí a větví - tedy asimilačních povrchů - a tím i k silné redukci počtu poupat a květů na spodní části rostliny, je pro výnos velmi důležitá hustota. Ta by měla činit 30-40 rostlin na 1 m2.

Vedle konkurence o světelnou energii se na redukci generativních orgánů podílí výživa (tab.4). Například N výživa redukci značně omezuje. Ještě větší význam bude zřejmě mít komplexní výživa, včetně mikroelementů a regulace růstu a větvení rostliny při optimální hustotě a termínu setí.

Tab. 5 a. Porovnání výsledků z různých variant ochrany ozimé řepky proti výdrolu obilovin. Červený Újezd 13. 9. 1999.

Výsev 1.9.1999. Srážky od 1.8. do 13.9.1999 25,4 mm a průměrná teplota období 18,1 °C. Seto 90 semen řepky na 1 m2 řepky a přiseto do strniště 500 zrn jarního ječmene na 1 m2 . Údaje jsou orientační z 1 opakování.

Tab. 5 b. Porovnání výsledků z různých variant ochrany ozimé řepky proti výdrolu obilovin. Červený Újezd 27. 9. 1999. Návaznost na tab. 5a. Přesné výsledky ze 4 opakování.

Srážky od 13. 9. do 26. 9. 1999 43,3 mm. Údaje ze 4 opakování. Nevyrovnanost porostu řepky - od děložních rostlin po rostliny s 4 pravými listy. Na parcelách s vyšším procentickým zastoupením slámy je i vyšší výskyt děložních rostlin řepky. Vhledem k vlhčímu průběhu počasí lze očekávat další postupné vzcházení řepky.

V tab. 5a - 5b jsou uvedeny výsledky ze sledování vlivu jednotlivých způsobů přípravy půdy na počet rostlin. Z výsledků je patrné že při prvních odpočtech (5a) bylo největší množství rostlin řepky na m2 dosaženo u variant s čerstvou orbou (var. 8, 9). U var. 1 kde čerstvé orbě předcházela podmítka za kosou byl počet řepek poloviční. Chemická podmítka přípravkem Roundup Klasik (var. 3) u ozimé řepky při prvním hodnocení vykázala v první (sušší) polovině září 1999 lepší výsledky proti mechanizované čerstvé podmítce (var. 2) - podstatně méně výdrolu ječmene a naopak výrazně více vzešlé řepky. Po vydatnějších srážkách v období od 13 - 26. 9. (43,3 mm) došlo k opožděnému vzcházení a vývinu dalších rostlin řepky. Všechny varianty (s vyjímkou var. 10) dosáhly průměrného počtu 40 - 50 r/m2, rozdíl byl však patrný ve fázi jejich vývinu. Nejvyvinutější byla řepka ve var. čerstvé orby (1,8,9) kde v tomto termínu dosáhla fáze 2 - 4 pravých listů. Nejméně vyvinuté byly řepky ve var. s podmítkou (2,3,4), kde byla ve fázi děložních - 2 pravých listů. Řepka ve variantách se seťovou orbou byla na rozhraní těchto variant. Po srážkách došlo rovněž ke značnému nárůstu plošného zastoupení výdrolu ve variantách 1 - 7 ve vztahu k prvnímu hodnocení. U variant 8 - 10 byl nárůst pouze mírný.

Literatura

BOELCKE B., 1984: Variabilität der Ertragsstrukturelemente in ihren gegenseitigen Abhängigheit und ihrem Einfluss auf den Ertrag von Winterraps (Brassica napus L.). Diss.B., Univ. Rostock, 1984, 180 s.

CRAMER N., 1990: Raps - Zűchtung-Anbau und Vermaktung. Ulmer Stuttgart, 1990, s. 148, ISBN 3-8001-3083-1

DIEPENBROCK W., FISCHBECK G., HEYLAND K.U., KNAUER N. 1999: Spezieller Pflanzenbau. Raps s. 258-279. 3.Auflage. Ulmer Stuttgard, 1999, s.523.

MENDHAM N. J., SHIPWAY P. A., SCOTT R. K., 1981: The effect of delayed sowing and weather on growth, development and yield of winter oil-seed rape (Brasica napus), Journal of Agricultural Science, Cambridge, 96, 1981: 389-416

MENDHAM N. J., 1995: Physiological Basis of Seed Yield and Quality in Oilseed Rape. Rapeseed today an tomorrow, 9th International Rapeseed Congress, Cambridge, UK 4-7 July 1995, Volume 2, E1: 485-490

NORTON G., Bilsborow P. E., Shipway P. A, 1991: Comparative physiology of divergent types of winter rapeseed. In. McGregor D. I. (ed) Proceeding GCIRC Eight International Congress, Saskatoon, Canada, 1991: 578-582

VAŠÁK J. a kol. 1997: Systém výroby řepky. Česká a slovenská pěstitelská technologie ozimé řepky pro roky 1997-1999. SPZO Praha, srpen 1997, s.116.

Poděkování.

Článek vznikl na základě řešení grantů NAZV - EP 7252, GAČR - 521/99/0465 a Výzkumného záměru na agronomické fakultě ČZU v Praze. Autoři děkují za podporu.

Kontaktní adresa : Doc.Jan Vašák, ČZU, 165 21 Praha 6 - Suchdol.

E-Mail: vasak@af.czu.cz