Moravskoslezská veterinární správa loni uložila pokuty za 1,724 milionu korun

Krajská veterinární správa (KVS) v Moravskoslezském kraji řešila loni ve správním řízení 201 přestupků, méně než předloni, kdy jich bylo 237. Výše uložených pokut ale stoupla: loni KVS uložila pokuty dohromady za 1,724 milionu korun, v roce 2023 pokuty dosáhly 1,437 milionu korun. ČTK to řekli ředitel KVS Zbyszek Noga a vedoucí odboru útvaru ředitele Jan Zezulčík.

V úseku veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví provedli loni veterinární inspektoři 3634 kontrol, při 3,2 procenta z nich zjistili nějaké závady. Předloni to bylo 4100 kontrol a 2,2 procenta.

"Počet podnětů ke kontrolám průběžně roste. Loni se zvýšil počet přijatých podnětů zhruba o třetinu a z toho u čtvrtiny bylo zjištěno, že jsou opodstatněné a byly zjištěny nedostatky v provozech," řekl ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Kamil Zmuda.

Mezi nejčastější závady patřilo nedodržení teplotního řetězce, prodej živočišných produktů s prošlým datem použitelnosti, nesprávné či neúplné označování potravin či nenahlášení zásilek v místě určení z jiných zemí Evropské unie.

"Pak jsme měli závažnější zjištění v souvislosti třeba s přidáváním karamelu do medu kvůli barvě, která pak připomíná asi žádanější lesní med," řekl Zmuda.

Problémy loni způsobila povodeň, která zasáhla i některé prostory, jež KVS užívá. Šlo například o pracoviště v Opavě nebo středisko na větších jatkách v Českém Těšíně. "Tam byla postižená celá jatka, došlo k velké ztrátě potravin. K velkým škodám došlo i v některých podnicích, nejenom v souvislosti přímo se zatopením, ale i kvůli výpadkům energií, kdy došlo k porušení chladírenského řetězce a ke zkažení zboží," řekl Zmuda.

Přibylo i podnětů, které KVS dostala od lidí upozorňujících na možné týrání zvířat. Loni jich bylo 378 a v 39 případech se ukázalo, že byly oprávněné. Předloni bylo oprávněných 31 z 298 podnětů.

"Při šetřeních na základě nějakého podnětu na týrání ale často zjistíme, že chovatelé porušili povinnosti, které nebyly součástí toho podnětu. Například u psů nemají zvířata naočkovaná proti vzteklině nebo nejsou zvířata označena čipem, nebo u hospodářských zvířat zvířata buďto nejsou zaevidovaná, nebo třeba i hospodářství není zaevidované," řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Grazyna Kurzová.

V letošním roce už například KVS řešila odebrání nemocného psa. "Chovatel toho pejska neléčil a nechal to zajít až do extrému, kdy opravdu pejsek trpěl, měl zánět ucha a otevřenou hnisavou ránu, takže obecní úřad umístil pejska do předběžné náhradní péče," řekla Kurzová.

Zezulčík řekl, že dlouhodobě KVS řeší například případ týraného skotu na Opavsku, kde ale naráží na legislativní překážky. "Tam máme chovatele, který se snaží dělat všechno pro to, aby nám to znesnadnil. Už to došlo tak daleko, že dotyčná osoba je odsouzena, má zákaz chovu zvířat, ale do dnešního dne nedošlo k tomu, že by zvířata z toho hospodářství zmizela, i když obec je velice aktivní a snaží se," řekl Zezulčík.

Chovateli podle něj stačilo přepsat hospodářství i zvířata na někoho jiného. "Tváří se, že on není chovatelem, že chovatelem je někdo jiný, a všechny věci, které tam do té doby byly, se musí odehrávat znova. I přesto, že stav na tom hospodářství je nadále stejný, nadále ho popisujeme jako týrání, dáváme podněty jak obci, tak policii, tak to ještě nedospělo do stavu, aby chovateli byla zvířata odebrána," řekl Zezulčík.

KVS loni řešila 122 podezření na některou z nebezpečných nákaz nebo onemocnění přenosných ze zvířat na člověka. Šlo například o vysoce patogenní ptačí chřipku, mor a hnilobu včelího plodu nebo salmonelózu v komerčním chovu drůbeže. Nákaza byla potvrzena v 89 případech. Také zde byl zaznamenán nárůst: v roce 2023 se řešilo 115 podezření a potvrzeno bylo 71 případů. "Především se jedná o nákazy včel, protože mor včelího plodu máme potvrzen napříč celým krajem," řekla Kurzová.

vpl gcm