Modifikované organismy musí být bezpečné, žádají experti
03.06.2002 | Právo
Rostlinné i živočišné organismy, do jejichž genetické výbavy věda vkládá cizí geny za účelem vytvoření nových vlastností a které jsou označovány zkratkou GMO, se stávají běžnou součástí našeho života. Dosud však chybějí záruky, že se tento experiment nevymkne kontrole.
Konstatovala to konference biotechnologů a ekologů z téměř všech zemí světa, která v minulých dnech skončila v nizozemském Haagu. Ačkoli různé studie uvádějí, že např. u rostlin je bezpečná vzdálenost, na kterou se již GMO nemohou přirozenou cestou zkřížit s botanickými druhy, pouhých 100 metrů, zkušenosti některých zemědělců pěstujících tradiční rostliny to vyvracejí. Haagské setkání upozornilo, že řada biotechnologických firem se necítí být vázána tzv. Protokolem z Cartageny z roku 1999. Ten doporučil zásady pro dopravu a užití GMO, které by vyloučily možnost náhodného přenosu modifikovaných vlastností na "čisté" organismy. Protokol vychází z toho, že biotechnologické firmy chrlí genově upravené plodiny a řadu z nich vyrobeného potravinářského zboží, zatímco světové zemědělství zdaleka není připraveno na případná rizika. Velká část ekologů a biologů je přesvědčena, že GMO mohou narušit citlivé části dílčích ekosystémů a tím nepřímo ohrozit zdraví lidstva. Zatím se k protokolu přiklonila asi stovka zemí, v platnost ale vstoupí až po ratifikaci v alespoň 50 z nich. Konference proto navrhla dočasné moratorium na pěstování GM rostlin v běžných zemědělských oblastech a vyzvala k důkladné izolaci již existujících produkčních i pokusných ploch s GMO do té doby, než se cartagenský protokol stane závazným. Návrh má být jednou z otázek, kterými se bude zabývat na přelomu srpna a září v jihoafrickém Johannesburgu 2. Summit Země.
PRO
* Potravin se dá vyprodukovat mnohem více.
* Plodiny jsou odolnější, proto se použije méně chemického ošetření, čímž se životní prostředí tolik nezatěžuje.
* Potraviny jsou levnější.
* Jsou záchranou pro chudé země: nejen v množství, ale i v kvalitě. Už nyní se pěstuje rýže, do níž byl vpraven vitamín A, zabraňující šerosleposti, na kterou ročně umírají milióny lidí, zejména v málo rozvinutých zemích.
PROTI
* Lidé se stali pokusnými králíky - i když zatím nikdo škodlivé účinky na lidský organismus neprokázal, neví se, co udělají v budoucnu.
* Současná věda nedokáže manipulovat přírodou a zároveň mít tento proces plně pod kontrolou. Například nové vlastnosti mohou z geneticky pozměněných náhodně a nekontrolovatelně "přeskočit" (pylem) na jiné rostliny.
Další články v kategorii Zemědělství
- Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho (31.07.2026)
- Letošní Země živitelka se zaměří na inovace, ukáže moderní zemědělské stroje (31.07.2026)
- Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více (31.07.2026)
- Ministerstvo chce zvýšit porážky skotu v ČR na 370.000 ročně z loňských 217.000 (31.07.2026)
- MZe: Spotřeba drůbežího roste, soběstačnost ale klesá, je třeba víc zpracovávat (31.07.2026)
- Pole u Olomouce láká zvědavce. Zemědělci na něm pěstují konopí (30.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná (30.07.2026)
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)
- Burčák z nejranějších odrůd bude na jihu Moravy o druhém srpnovém víkendu (29.07.2026)

Tweet



