Modifikací buněčných stěn rostlin k lepší využitelnosti biomasy

Dnes již je zřejmé, že ekonomika závislá na fosilních zdrojích není udržitelná a že jsou nezbytná alternativní paliva. Prakticky neomezeným zdrojem by měla být rostlinná biomasa (převážně lignocelulóza), která je bohatá na polysacharidy vhodné k fermentaci na bioetanol a jiné produkty.

Avšak komplexní struktura buněčných stěn způsobuje vysokou odolnost vůči degradaci. Je třeba překonat hlavní technologickou překážku využití biomasy – proces sacharifikace. Rostliny s modifikovanými vlastnostmi buněčné stěny by mohly být efektivně využívány k produkci biopaliv.

Základní hypotézou je, že určité rostlinné geny způsobují biosyntézu buněčných stěn, a na druhé straně jiné geny (nejčastěji mikrobiální) jsou schopny modifikovat vlastnosti (mj. degradovatelnost) polymerů buněčných stěn. Podstatou problému je identifikovat a klonovat tyto geny a začlenit je do GM-odrůd, aby plodiny byly vhodné k využití jako biopaliva.

S tímto cílem byl založen projekt (součást 7. rámcového programu) Renewall, jehož koordinátorem je University of York (UK). Mají být vyvinuty strategie vývoje nové generace biomasy vhodné jako biopaliva a pro využití v biorafineriích.

Research*EU Results Magazine, 2013, č. 20, s. 23

Breaking down cell walls for biofuels

Související informace:

Strategie EU ohledně biopaliv (2006)

European Biofuels Technology Platforms