Místo řepky podporujme živočišnou výrobu, shodli se politici

Zaplavují žlutá řepková pole Česko? Řepka se v současnosti pěstuje na 380 000 hektarech půdy. "Tato plocha je posledních dvacet let plus minus stejná," poukázal předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. "Panují tu různé mýty, ve skutečnosti nárůst produkce řepky je jen minimálně dán rozšířením výsevní plochy," souhlasí předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s odůvodněním, že větší množství sklizené řepky je dáno zvýšení výnosů.

"Zemědělec musí dosahovat zisku, tak si vybere: buď bude pěstovat krmnou pšenici za 2 500 za tunu, nebo řepku za 8 000 za tunu," dodal Kováčik s tím, že omezování pěstování řepky podle něho nedává smysl také proto, že se Česká republika zavázala podporovat takzvaná biopaliva. "Kdybychom řepku nepěstovali, musíme tuto biosložku dovézt," upozornil Kováčik.

"Nesetkávám se s nářky, že by byli malí zemědělci méně podporováni," myslí si Kováčik, že by všichni zemědělci měli mít stejnou startovní čáru. Problém vidí, stejně jako Faltýnek, spíše v rozložení zemědělských odvětví.

Řešení oba vidí v návratu živočišné výroby, krmné plodiny totiž mají pozitivní vliv na kvalitu půdy. Právě živočišná výroba se přitom v posledních dvaceti letech z českého zemědělství vytrácela, současná vláda ale podle Faltýnka už na jejím návratu začala pracovat. "Budou podpořeny subjekty podnikající v živočišné výrobě," řekl Faltýnek s tím, že vláda podporuje ta zemědělská odvětví, která zaměstnávají více lidí. "Lidé jsou zaměstnáni především v živočišné výrobě," vysvětlil Faltýnek.

Méně růžově vidí situaci malých českých zemědělců místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN). "Malí zemědělci si nestěžují jen na nižší podporu, ale také na složitou administrativu," poukázal Gazdík, který navíc upozornil na závislost malých zemědělců na velkých dodavatelích. "Je třeba vrátit rovnováhu do zemědělství a potravinovou soběstačnost České republice," myslí si Gazdík.