Ministerstvo zemědělství: Strategický plán počítá s dalším snižováním používání antibiotik ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví
29.01.2019 | MZe ČR
Plán, jak dále snížit používání antibiotik do roku 2022 ve veterinární i humánní medicíně, zahrnuje hledání alternativních léčebných postupů, podporu výzkumu a ještě důslednější kontrolu. Materiál, který připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví (MZ), schválila vláda.
Strategický materiál Akční plán Národního antibiotického programu ČR na období 2019-2022 popisuje oblasti, na které se chce MZe s MZ a dalšími resortními organizacemi zaměřit, aby společně snížili používání antibiotik.
„Akční plán je souborem opatření, jejichž účinnost se násobí, pokud je budeme provádět souběžně. Chceme zlepšit informovanost veřejnosti i odborníků, kontrolovat používání antibiotik, podporovat vědu a výzkum s větším zaměřením na alternativní léčebné postupy,“ řekl ministr Toman.
MZe se chystá zajistit vybudování elektronického systému pro sledování veterinárních léčiv v jednotlivých hospodářstvích, který bude přehledně shromažďovat data o konkrétních použitých léčivech. Předpokládáme dobrovolnou účast chovatelů v tomto systému. Dosud se spotřeba určovala především na základě prodaných léčiv, nyní bude sledování přesnější. Data pak bude možné vyhodnocovat, sledovat trendy a reagovat na ně. V plánu je posílení výzkumu a vývoje rezistence k antibiotikům a její prevence především podporou zdraví a pohody zvířat. Ministerstvo bude pokračovat v aktualizaci a vypracování doporučených postupů pro antibiotickou léčbu a v dalším vzdělávání veterinárních lékařů a chovatelů zvířat.
Používání antibiotik je jednou z hlavních příčin vzniku rezistence, která je celosvětovým problémem v humánní i veterinární medicíně.
Ve veterinární medicíně v ČR se spotřeba dlouhodobě snižuje. V období 2006 až 2016 klesla o téměř 55 % (v hmotnosti prodaných antimikrobik). Nálezy reziduí antibiotik a dalších léčiv ve zvířatech a potravinách živočišného původu jsou zřídkavé, jak to dokládá monitoring Státní veterinární správy (v roce 2017 bylo z 1 462 vyšetřených vzorků zaznamenáno pouhých 6 vzorků, u kterých byl překročen maximální přípustný limit reziduí antibiotik). Tato čísla jsou signálem, že potraviny produkované českými zemědělci mají vysokou úroveň bezpečnosti.
Rutinní nebo čistě preventivní podání antibiotik se v chovech zvířat v ČR neprovádí. Zákaz používání antibiotik jako stimulátorů užitkovosti byl zaveden v celé EU od roku 2006 a tento zákaz ČR bezezbytku naplňuje.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Další články v kategorii Zemědělství
- Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)
- SZIF zveřejnil analýzy k dotacím Agrofertu, chce předejít spekulacím (24.04.2026)
- Jarní mrazy ohrožují třešně, jabloně i brambory, na hodnocení dopadů je brzy (24.04.2026)
- Půda pro mladé zemědělce v ohrožení. Vládní poslanec navrhuje omezení pachtu státních pozemků (24.04.2026)
- EK navrhla pozastavení akreditace slovenské zemědělské platební agentuře PPA (23.04.2026)
- Rusko do prosince prodloužilo omezení vývozu hnojiv (23.04.2026)
- Babišovy zájmy? „V Bruselu si musí dávat velký pozor, co teď od české vlády jde,“ říká šéf Asociace (23.04.2026)
- Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl SZIF na základě analýz (23.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)

Tweet



